Úvodní ustanovení.

(1) Tato vyhláška upravuje služební a platové podmínky dentistů a zkoušených zubních techniků (odstavec 2) působících na území Československé republiky pro Ústřední národní pojišťovnu, některou z jejích organisačních složek (§ 153 zákona, dále jen „pojišťovna“) nebo pro některé z ústavů a zařízení (§ 209, odst. 1 zákona).

(2) Po stránce osobní se vztahuje vyhláška na dentisty a zkoušené zubní techniky, pokud pracují u křesla a jsou v těchto smluvních poměrech:

a) skupina I: dentisté a zkoušení zubní technici, kteří pracují v zařízeních pojišťovny nebo v závodních ambulatoriích,

b) skupina II: dentisté a zkoušení zubní technici, kteří pracují ve vlastních zařízeních.

(3) Pro dentisty a zkoušené zubní techniky skupiny I, pokud jsou zaměstnáni pro pojišťovnu alespoň 36 hodin týdně, platí kromě předpisů, v nichž je to výslovně stanoveno, pouze předpisy §§ 2, 6 až 8, 12 až 15, 23, 26 a ustanovení části II. vyhlášky; jinak se jejich poměr řídí ustanoveními služebního, disciplinárního a zaopatřovacího řádu pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny (dále jen „služební řád“), včetně předpisů vydaných k jeho provedení.

(4) Do doby, než budou vydány disciplinární předpisy pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny, platí ustanovení § 53 o smluvní pokutě obdobně i pro dentisty a zkoušené zubní techniky skupiny I. bez ohledu na to, zda tito zaměstnanci podle počtu svých pracovních hodin podléhají služebnímu, disciplinárnímu a zaopatřovacímu řádu pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny.

(5) Dentisté a zkoušení zubní technici (pro účely této vyhlášky dále jen „dentisté“) jsou osoby zdravotnické služby, které jsou oprávněny vykonávati práce podle § 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb., o zubním lékařství a zubní technice, ve znění zákona ze dne 11. července 1934, č. 171 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb., o zubním lékařství a zubní technice, a podle §§ 1 a 2 zákona ze dne 7. října 1948, č. 237 Sb., jímž se stanoví podmínky, za kterých lze některým osobám uděliti oprávnění k vykonávání zubní techniky, t. j.:

a) dentisté (§ 5, odst. 1 zákona č. 303/1920 Sb., ve znění zákona č. 171/1934 Sb.),

b) zkoušení zubní technici (§ 5, odst. 2 zákona č. 303/1920 Sb., ve znění zákona č. 171/1934 Sb. a § 8 zákona č. 237/1948 Sb.

(1) Dentisty v zařízeních pojišťovny a v závodních ambulatoriích jsou smluvní dentisté poskytující osobám, které na to mají vůči pojišťovně nárok, mimoústavní ošetřování (§ 27 zákona) a péči o chrup (§ 33 zákona) v zařízeních, jejichž provoz jde na vrub pojišťovny, nebo v závodních ambulatoriích zřízených a provozovaných určitými závody především pro péči preventivní.

(2) Jsou to:

a) dentisté, kteří jsou činní u křesla samostatně nebo pod řízením lékaře v zařízeních provozovaných pojišťovnou nebo v závodních ambulatoriích.

(1) Je-li dentista zaměstnán pro pojišťovnu v několika smluvních poměrech spadajících pod různé skupiny podle §§ 1 až 3, řídí se každý z těchto poměrů předpisy platnými pro příslušnou skupinu, pokud není jinak stanoveno.

(2) Každý z těchto smluvních poměrů může býti zvlášť změněn nebo zrušen.