(1) O všech záležitostech, jež se staly dentistovi známými při vykonávání služby nebo vzhledem k jeho služebnímu postavení a které v zájmu národního pojištění nebo stran nebo z jiných ohledů, zejména z důvodu veřejného zájmu vyžaduji zachování důvěrnosti, nebo jako důvěrné byly výslovně označeny, je dentista povinen zachovávali úřední tajemství vůči každému, komu není povinen o takových záležitostech učiniti úřední oznámení. Revisním orgánům k tomu určeným jsou však dentisté povinni podávati vysvětlení a předkládati doklady potřebné k výkonu jejich pravomoci.

(2) Ústřední národní pojišťovna nebo národní pojišťovna může pro určitý případ, zejména jde-li o zájem veřejný, zprostiti dentistu povinnosti zachovávati úřední tajemství.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá nezměněně dále, je-li dentista mimo službu, jakož i tehdy, byl-li služební poměr zrušen.

(4) Dentistům se zapovídá projevovati mimoúředně mínění o projednávaných věcech stran nebo o jejich pravděpodobném výsledku.

(5) Dentisté mohou konati veřejné přednášky o věcech svého pracovního oboru a uveřejňovati pojednání o zkušenostech ze své úřední činnosti v časopisech nebo knižně, pokud tím není dotčen zájem národního pojištění nebo jiný zájem veřejný.

(6) Ustanovení o mlčenlivosti nelze považovati za omezení povinnosti dentisty podle § 16, odst. 3.