(1) Nemůže-li dentista konati práce pro nemoc nebo úraz, které si nezpůsobil ani úmyslně ani nedbalostí, podrží právo na plat (§ 49) až do šesti neděl.

(2) Tato doba se prodlužuje u smluvního dentisty, jehož smluvní poměr k pojišťovně, třeba v různých postaveních (skupinách), v den onemocnění trval už nepřetržitě 10 let, o čtrnáct dnů a za každý následujících 5 let o jeden týden.

(3) Pro dentisty, jejichž služební poměr se podle § 1, odst. 3 řídí služebním řádem, platí předpisy tohoto řádu.