(1) Zdanění účtů vydaných po 1. lednu 1949, úplat přijatých v I. čtvrtletí 1949 a pohledávek k 31. březnu 1949 (§§ 1 až 3) odpadá u podnikatelů, jejichž celkový obrat nepřesáhl v kalendářním roce 1948 částku 2,500.000 Kčs. U jednatelů se tato hranice snižuje na 80.000 Kčs.

(2) Podnikatelé uvedení v odstavci 1 nejsou oprávněni uplatnit nárok na náhradu daně z obratu podle § 22 zákona o dani z obratu z úplat došlých jim po dni 31. prosince 1948 za vývozní dodávky provedené před 1. lednem 1949 ani uplatniti nárok na náhradu podle § 4 této vyhlášky.