§ 1
Při prodeji v tuzemsku vyrobeného nebo z ciziny dovezeného kovového zboží se tvoří nejvýše přípustná prodejní cena podle ustanovení této vyhlášky.
§ 2
(1) Kovovým zbožím podle této vyhlášky jsou všechny polotovary nebo hotové výrobky zhotovené převážně co do množství nebo hodnoty z kovu.
(2) Ustanovením této vyhlášky nepodléhají:
a) žádný druh surového železa, slitin železa, starého železa a zlomkové litiny,
b) železný a ocelový válený a tažený materiál, drátěnky, šrouby, nýty, podložky a drátěné pletivo,
c) motorová vozidla,
d) hospodářské stroje, jejich příslušenství a součástky,
e) tuzemské i z ciziny dovážené psací a kancelářské stroje, kontrolní pokladny a náhradní součástky k uvedeným strojům,
f) kovový nábytek,
g) kovové zboží, na které se vztahuje vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. prosince 1948, č. 39 Ú. l. I, o cenách (obchodních rozpětích) v obchodu s různým drobným zbožím, s hračkami a hudebními nástroji,
h) obecné a drahé kovy, jejich slitiny a odpadky.
(3) Nejvyšší úřad cenový může z účinnosti této vyhlášky vyjmout nebo do její účinnosti též pojmout jiné druhy zboží.
§ 3
(1) Nejvýše přípustná prodejní cena se tvoří:
Ve velkoobchodu:
V maloobchodu:
Ve velkoobchodu:
V maloobchodu:
a) z nákupní ceny a
b) z obchodního rozpětí.
c) ze všeobecné daně.
(2) U zboží dovezeného z ciziny se nákupní cenou rozumí cena, za kterou monopolní dovážející podnik zboží předává podniku výrobnímu nebo distribučnímu.
§ 4
(1) Nákupní cenou je účtovaná cena za prodejní jednotku zboží, po odečtení všech slev a bez všeobecné daně.
(2) U obchodních podniků, které dávají kovové zboží zpracovat, sestavit nebo zušlechtit ve mzdě, nebo tyto práce oprávněně provádějí ve svých provozovnách, je nákupní cenou hotového zboží nákupní cena zpracovaného, sestaveného nebo zušlechtěného zboží, zvýšená o prokazatelné a provedenému úkonu přiměřené náklady za zpracování, sestavení nebo zušlechtění zboží.
§ 5
(1) Obchodní rozpětí je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou vyjádřený v procentech nákupní ceny.
(2) Obchodní rozpětí nesmí překročit:
Ve velkoobchodu:
Ve velkoobchodu:
| a) | při traťových obchodech, bez ohledu na nákupní cenu | 4%, |
| b) | při prodejích z vlastního skladu a nákupní ceně za prodejní jednotku zboží: | |
| do Kčs 5.000 | 12% | |
| přes Kčs 5.000 do Kčs 15.000 | 8%, | |
| přes Kčs 15.000 do Kčs 50.000 | 6%, | |
| přes Kčs 50.000 | 4%. | |
| V maloobchodu: | ||
| Při nákupní ceně za prodejní jednotku zboží: | ||
| do Kčs 250 | 35%, | |
| přes Kčs 250 do Kčs 500 | 32%, | |
| přes Kčs 500 do Kčs 1.000 | 30%, | |
| přes Kčs 1.000 do Kčs 5.000 | 25%, | |
| přes Kčs 5.000 do Kčs 15.000 | 20%, | |
| přes Kčs 15.000 do Kčs 50.000 | 15%, | |
| přes Kčs 50.000 do Kčs 100.000 | 10%, | |
| přes Kčs 100.000 | 8%. |
(3) Pro zboží hodinářské, alpakové, double a z ušlechtilých kovů, jakož i pro odborné nástroje pro hodináře a klenotníky se zvyšují velkobchodní rozpětí stanovená v odstavci 2 o pět bodů a maloobchodní rozpětí o deset bodů.
(4) Obchodním rozpětím jsou kryty veškeré náklady včetně dopravného. Obal a povozné při prodeji zákazníkům mohou být účtovány zvlášť; obal tehdy, není-li zboží dodáváno v původním obalu, který byl již zahrnut v nákupní ceně. Obal při prodeji v obchodních místnostech je hrazen z obchodního rozpětí.
§ 6
(1) Velkoobchodním prodejem je každá dodávka na maloobchod. Maloobchodním prodejem se rozumí prodej přímému spotřebiteli.
(2) Zásadně se nesmí do obchodu zařadit více než jeden velkoobchodní a jeden maloobchodní stupeň. Výjimka je přípustná jen v případě okamžité naléhavé potřeby; v tom případě se musí souhlasné obchodní stupně rozdělit o obchodní rozpětí. Prodávající velkoobchod (maloobchod) uvede proto v úctě též svou prodejní cenu na maloobchod (spotřebitele). Tato cena je pro odebírající velkoobchod (maloobchod) nejvýše přípustnou prodejní cenou.
(3) Prodává-li velkoobchod oprávněně přímo spotřebiteli, může si připočítat ke své nákupní ceně maloobchodní rozpětí.
(4) Prodává-li výrobní podnik oprávněně, ve své od výroby oddělené prodejně, zboží přímo spotřebiteli, považuje se takový prodej za prodej maloobchodní.
§ 7
Při prodeji zboží se zaokrouhlují obvyklým způsobem spotřebitelské ceny, a to: do Kčs 50 na celý desetihaléř, přes Kčs 50 do Kčs 250 na celý padesátihaléř, přes Kčs 250 do Kčs 1000 na celou korunu, přes Kčs 1000 do Kčs 5000 na celou pětikorunu a přes Kčs 5000 na celou desetikorunu.
§ 8
(1) Velkoobchodní podnik vyúčtuje každou dodávku. Vystavená faktura obsahuje veškeré potřebné údaje, nejméně však množství, druh a prodejní cenu jednotlivého zboží.
(2) Stejnou povinnost má též maloobchodní podnik při prodeji v celkové hodnotě přes Kčs 300. Při prodejích přímým spotřebitelům může být faktura nahrazena pokladním lístkem s údajem ceny. Na požádání kupujícího vydá se však faktura nebo pokladní lístek též při prodejích v celkové hodnotě nižší než Kčs 300.
(3) Ambulantní obchodníci musejí mít při prodeji u sebe nákupní faktury prodávaného zboží, aby tak usnadnili úřední kontrolu.
§ 9
(1) Maloobchodní podnik označí veškeré zboží vystavené v prodejních místnostech dobře čitelnými prodejními cenami a údajem, který umožní snadno zjistit nákupní cenu a původ zboží. Tato povinnost se nevztahuje na zboží, jehož cena je patrna z ceníků, vyložených v dostatečném množství v prodejní místnosti.
(2) Zboží uložené ve skladištích, do kterých zákazníci nemají přístupu, nemusí být označeno prodejní, cenou. Je však nutno označit je takovým způsobem, aby bylo umožněno rychlé zjištění jeho původu a nákupní ceny.
(3) Označení ceny je nutno provést zřetelně, na př. psacím strojem, razítkem, inkoustem nebo inkoustovou tužkou. Při změně ceny nesmějí být původní údaje ani vymazávány ani učiněny nečitelnými.
(4) O povinnosti označovat zboží vyložené ve výkladních skříních platí ustanovení § 6, odst. 3 vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového.
§ 10
Komisionáři a komisionářské sklady výrobních a obchodních podniků smějí prodávat kovové zboží jen za stejné ceny a za stejných podmínek jako podniky, jejichž zboží prodávají.
§ 11
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky, anebo z předpisů vydaných k jejímu provádění.
§ 12
Přestupky proti ustanovení této vyhlášky se trestají podle čtvrté části vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení doplňujících nebo pozměňujících.
§ 13
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. dubna 1949.
(2) Zároveň se zrušuje použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. srpna 1942, č. 717 o cenách v obchodu se železným a jiným kovovým zbožím. Dále se zrušuje vyhláška ze dne 4. dubna 1947, č. 364, o obchodním rozpětí v obchodu se železným a jiným kovovým zbožím a všechny výměry nejvyššího úřadu cenového, kterými byla stanovena individuální obchodní rozpětí pro kovové zboží, podléhající této vyhlášce.