(1) Každá osoba, starší 15 let je povinna splnit ohlašovací povinnost samostatně, i když jde o manžele nebo děti starší 15 let společně ubytované.

(2) Povinnost hlásit pobyt s vedlejšími ohlašovacími údaji (ohlašovací povinnost) mají, jde-li o osoby

a) ubytované v ubytovacích zařízeních, t. j. v podnicích, ústavech nebo zařízeních, oprávněných k živnostenskému ubytování osob nebo poskytujících jinak za plat či bezplatně ubytování, provozovatel ubytovacího zařízení; ubytovaná osoba je však povinna ihned při ubytování vyplnit ohlašovací lístek a osvědčit svou totožnost;

b) jinak ubytované (v soukromí), především tyto osoby, vedle nich však též jejich ubytovatel, který splní ohlašovací povinnost tím, že spolupodepíše hlášení pobytu a nahlédnutím do potvrzení o učiněném hlášení se přesvědčí, že bylo učiněno. Nebude-li mu potvrzení dáno k nahlédnutí do 24 hodin po té, kdy hlášení mělo být učiněno (§§ 9, 10, 12 až 15), je povinen oznámit to neprodleně ohlašovacímu orgánu.

(3) Osoby zemřelé je povinen odhlásit ubytovatel, a není-li ho osoba, která obstarala pohřeb; není-li ani té, provede odhlášení ohlašovací orgán z úřední moci.

(4) Děti mladší 15 let, ubytované společně s rodiči, je hlásit při počátku, změně a ukončení pobytu na ohlašovacím lístku matky, pokud s ní mají společné příjmení a státní příslušnost. Na ohlašovacím lístku otce jest je hlásiti tehdy, mají-li s ním společné příjmení a státní příslušnost a bydlí-li pouze s ním a matka odděleně. Nemají-li děti společného příjmení ani státní příslušnosti se žádným z rodičů, s kterým bydlí, nebo nebydlí-li se žádným z rodičů, musí být hlášeny samostatně. Dovrší-li děti hlášené společně s některým z rodičů 15 let, musí být hlášeny samostatně, i když zůstávají ve společné domácnosti.

(5) Za děti mladší 15 let, které nejsou ubytovány s žádným z rodičů, a za osoby, které pro svůj duševní nebo tělesný stav nemohou splnit ohlašovací povinnost, je jejím splněním povinen jejich ubytovatel.