B. Jednací řád.

(1) Věci, které spadají do působnosti komise, vyřizují se zpravidla v neveřejných schůzích.

(2) Komise může však svěřiti samostatné vyřizování i pracovním odborům v oboru jejich působnosti a v mezích zmocnění, jak je komise těmto odborům určila.

(3) Zasedal-li některý z pracovních odborů, je povinen podati o svém jednání souhrnnou zprávu v nejbližší schůzi komise.

(4) Jde-li však o věc do té míry neodkladnou, že by jiný postup nevyhovoval, může i v oborech, pro něž komise nezřídila Zvláštní pracovní odbor, příslušný referent se souhlasem předsedovým v mezích obecného zmocnění, na kterém se komise usnesla, samostatně vyříditi věc pod odpovědností vlastní i předsedovou. O vyřízeních toho druhu musí být podána podrobná zpráva nejbližší schůzi komise.

(1) Komise koná schůzi nejméně jednou za měsíc, kromě divadelních prázdnin nebo požádají-li o to alespoň 3 členové, kteří udají předmět jednání.

(2) Může se však scházeti častěji, vyžaduje-li toho naléhavost věcí, které mají být projednány a je pak přihlížeti k tomu, aby věci toho druhu byly konečně vyřízeny ještě v téže schůzi.

(3) Jde-li o včasné podání dobrého zdání, jež si vyžádalo ministerstvo informací a osvěty, koná se schůze v nejkratší lhůtě.

(4) Pro jednání při společných schůzích podle § 9 organisačního řádu platí přiměřeně ustanovení jednacích řádů obou sborů. Usnášení a hlasování obou sborů se však děje odděleně.

(1) Schůze komise svolává předseda. Pozvání s udáním pořadu jednání, po případě i s potřebnými podklady, budiž doručeno členům nejméně 3 dny napřed.

(2) Nemůže-li se člen dostaviti, musí se ihned omluvit; je-li podjat, musí to rovněž ihned oznámiti. Předseda pak místo něho pozve náhradníka téhož oboru nebo oboru nejblíže příbuzného.

(3) Předseda může pozvati na schůzi i jiné odborníky ve funkci expertů. Tyto osoby se účastní jednání s hlasem poradním.

(4) Zástupci ministerstva informací a osvěty mají právo býti přítomni všem schůzím a mohou se kdykoliv hlásiti o slovo — nemají však práva hlasovacího.

(5) O svolání každé schůze budiž ministerstvo informací a osvěty zpraveno.

(1) Předseda zahajuje schůzi, stanoví pořad jednání, řídí jednání a hlasování, ukončuje schůzi a dohlíží k tomu, aby učiněná usnesení byla vykonána.

(2) Před schůzí budiž vyložena listina přítomných, jakož i zápis o předešlé schůzi.

(3) Předseda zahájí schůzi, je-li přítomno tolik členů, aby se mohla usnášeti (§ 11, odst. 2).

(4) Na počátku schůze určí předseda zapisovatele, není-li přidělen zapisovatel stálý, jakož i člena, který ověří zápis o schůzi a zjistí, nejsou-li námitky proti zápisu o schůzi předešlé. Žádá-li o to některý z členů, dá tento zápis přečísti. Nejsou-li námitky, pokládá se zápis za schválený, byly-li námitky podány, rozhodne o nich komise.

(5) Předseda má právo prohlásit kdykoliv jednání za důvěrné.

(1) Po referátech funkcionářů přikročí se k jednání o věcech, které byly dány na pořad jednání.

(2) Komise projednává jednotlivé věci zpravidla v tom pořadí, ve kterém došly.

(3) Při určování pořadu jednání nesmí předseda pominouti věci, které za předmět jednání udali aspoň 8 členové, žádajíce o svolání schůze.

(4) O věcech, které na pořad jednání dány nebyly, lze jednati jenom tehdy, souhlasí-li s tím nejméně 6 členů (věci pilné).

(5) Věci, které vybočují z působnosti komise, má předseda z jednání vyloučiti.

(6) Věci, o nichž si ministerstvo informací a osvěty vyžádalo dobré zdání, dlužno vyřizovati co nejrychleji. Žádá-li ministerstvo informací a osvěty o vrácení spisů, musí se tak státi neprodleně.

(1) O věci, která je předmětem jednání, přednese předseda, předseda pracovního odboru nebo referent zprávu a návrh. Se souhlasem předsedy může podati zprávu a návrh i jiný člen komise.

(2) Hlásí-li se někdo o slovo, zahájí předseda rozpravu.

(1) Předseda udílí přihlášeným slovo v pořadí, v jakém se kdo přihlásil; zpravodaji nebo navrhovateli může však uděliti slovo i mimo pořadí.

(2) Komise se může usnést), že nikdo nesmí v téže věci mluviti vícekrát než dvakrát, vyjímajíc stručnou opravu věcí, jež byly tvrzeny v rozpravě (§ 10, odst. 4), nebo že se doba řečí omezuje.

(3) Toho, kdo by při jednání nezachovával slušnost, je předseda povinen volati k pořádku.

(4) Uchyluje-li se řečník od věci, má ho předseda upozorniti, aby mluvil k věci.

(5) Byl-li řečník dvakráte bez výsledku volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.

(1) Členové mohou k projednávané věci činiti návrhy.

(2) Zejména lze kdykoliv činiti návrhy i usnesení, aby se buď přešlo k dennímu pořádku, nebo aby byla věc odročena, nebo aby byla i s podanými návrhy přikázána ke zpracování některému pracovnímu odboru, nebo některému referentu.

(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.

(2) Návrh na konec rozpravy může býti podán kdykoliv. O takovém návrhu usnáší se komise ihned bez rozpravy.

(3) Byl-li přijat návrh na konec rozpravy, mohou ještě mluviti a podávati návrhy toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než byl přijat návrh na konec rozpravy. Závěrečně slovo náleží vždy zpravodaji nebo navrhovateli.

(4) Předseda může i po skončení rozpravy uděliti slovo ke stručné opravě věcí, které byly při rozpravě tvrzeny, a může po případě stanoviti pro takovou opravu dobu, nepřesahující jednu minutu.

(1) Jakmile se skončí rozprava, přikročí se k hlasování.

(2) Schůze je schopna se usnášeti, je-li přítomno aspoň 5 členů — mezi nimi předseda nebo jeho náměstek.

(3) K platnosti usnesení se vyžaduje prostá většina členů, kteří hlasovali, není-li jinak ustanoveno (§ 6, odst. 4.).

(4) Předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, jestliže pro něj hlasoval předseda.

(5) Menšina může požadovati, aby její odchylné stanovisko bylo zjištěno a připojeno k příslušnému vyjádření, zprávě nebo návrhu.

(1) Bylo-li podáno několik návrhů, ohlásí předseda před začátkem hlasování, v jakém pořadí se bude hlasovat.

(2) Zpravidla budiž hlasováno nejprve o formálních návrzích (§ 9, odst. 2), potom o návrzích věcných, a to především o návrhu nejširším a pak postupně o návrzích užších a konečně o návrzích eventuálních nebo dodatečných.

(3) O návrzích, k nimž se nikdo nepřihlásil o slovo, může předseda dáti hlasovati hromadně.

(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly učiněny.

(2) Za tím účelem přednese předseda před hlasováním podané návrhy tak, aby jeho přednes a výklad nepřipouštěl pochybností.

(3) Předseda může také vyzvati navrhovatele, aby sám svůj návrh přesně formuloval, doslovně opakoval, nebo aby jej podal písemně.

(4) Každý člen může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda přednesl, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu. Nesouhlasí-li předseda, rozhodne komise bez rozpravy.

(1) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. V pochybných případech je provésti opačnou zkoušku.

(2) Podle jmen se hlasuje, žádá-li to pětina přítomných členů a to tak, že každý člen na vyzvání předsedovo prohlásí, hlasuje-li pro návrh či proti návrhu, či zdržuje-li se hlasování.

(3) Předseda hlasuje vždy až na konec.

(1) Konečně se projednávají ještě případné dotazy a stížnosti.

(2) Členové mohou ve věcech, které náležejí do působnosti komise, vznášeti dotazy a stížnosti na předsedu, předsedy pracovních odborů nebo jednotlivé referenty.

(3) Předseda, předseda pracovního odboru nebo referent je povinen odpověděti ihned, může si však vyhraditi zevrubnou odpověď na příští schůzi.

(4) Na dotazy a stížnosti, které obsahují urážlivé osobní útoky nebo na něž byla již ve schůzi dána vyčerpávající odpověď, nemusí být odpovídáno.

(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenou, byl-li pořad jednání vyčerpán nebo klesl-li počet přítomných členů tak, že schůze není schopna se usnášeti.

(2) Rovněž může předseda ukončiti schůzi, nastaly-li okolnosti, znemožňující nerušené jednání.

(3) Předseda může se souhlasem komise jednání přerušiti a stanoviti jeho pokračování na jinou hodinu téhož nebo příštího dne. Takové přerušení nesmí však trvati déle než 24 hodiny.

(1) O schůzi komise pořizuje zápis zapisovatel.

(2) Čistopis zápisu buď sepsán nejpozději do příští schůze komise, budiž podepsán předsedou a zapisovatelem a ověřen členem, kterého k tomu předseda určil.

c) o kterých věcech bylo jednáno, jaká usnesení byla učiněna, způsob, jak bylo hlasováno, poměr hlasů, po případě, kteří členové se neúčastnili jednání a hlasování pro podjatost,

(3) V zápise budiž uvedeno zejména:

b) které zprávy byly podány,

a) kdy a kde se schůze konala, kdo jí předsedal, kteří členové byli přítomni a kteří se omluvili, které jiné osoby (§ 3, odst. 3 a 4), se schůze zúčastnily, kdo zapisoval a kterého člena určil předseda, aby ověřil zápis,

d) které dotazy a stížnosti a kým byly podány, a jak bylo na ně odpověděno.

(4) K zápisu buď připojena listina přítomných, jakož i zprávy, návrhy a projevy, pokud byly podány písemně.

(5) Zápisy o schůzích a jejich přílohy tvoří knihu zápisů.

(6) Každý člen komise i náhradník má právo nahlížeti do knihy zápisů a pořizovati si z ní opisy nebo výpisy.

(1) Pokud tento jednací řád nestanoví jinak, je pro schůze pracovních odborů použiti obdobně ustanovení o schůzích komise.

(2) Předseda pracovního odboru je povinen svolat i schůzi, usnese-li se na tom komise nebo žádají-li o to 2 členové pracovního odboru, udávajíce předmět jednání.

(3) Ve schůzích pracovního odboru podává zprávy jeho předseda. Se souhlasem předsedy může o některé věci podati zprávu Sen pracovního odboru.

(4) Při určování věcí, o kterých má schůze pracovního odboru jednati, nesmí předseda pracovního odboru pominouti věci, které stanovila komise, nebo které 2 členové pracovního odboru, žádajíce o svolání schůze, udali za předmět jednání.

(5) Pracovní odbor může se kdykoliv usnésti, aby věc, která se projednává, byla i s návrhy k ní podanými přikázána ke zpracování předsedovi pracovního odboru nebo některému členu pracovního odboru.

(6) Do knihy zápisů o schůzích pracovního odboru může nahlížeti a pořizovati si z ní opisy nebo výpisy každý člen komise i náhradník.