⚠ Tento zákon byl zrušen ke dni 1965-07-31.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.
Oddíl 1
Občané Československé republiky a osoby, které se za ně podle příslušných předpisů považují, smějí, pokud podle tohoto zákona nebude jinak stanoveno, překročit hranice Československé republiky nebo se zdržovat v cizině jen s platným československým cestovním pasem.
(1) Pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak, vydává československé cestovní pasy ministerstvo vnitra nebo jeho jménem orgán jemu podřízený, který ministerstvo vnitra tím pověří vyhláškou v Úředním listě.
(2) Osobám uvedeným v § 1, bydlícím v cizině, vydávají československé cestovní pasy jménem ministerstva vnitra zastupitelské úřady Československé republiky, jež určí ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou v Úředním listě.
(3) Ministerstvo zahraničních věcí vydává v dohodě s ministerstvem vnitra
a) diplomatické cestovní pasy osobám, u nichž je to odůvodněno mezinárodními zvyklostmi,
b) zvláštní (zejména služební) cestovní pasy osobám, jež byly pověřeny úředním posláním u cizích vlád nebo u mezinárodních orgánů, jakož i osobám, které jedou do ciziny nebo se tam zdržují s jinakým úředním posláním.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i o prodlužování časové a o rozšiřování územní platnosti československých cestovních pasů.
(5) Na vydání, prodloužení časové a rozšíření územní platnosti československého cestovního pasu není právního nároku.
Orgán příslušný podle § 2 může vydaný československý cestovní pas odejmout, po případě zkrátit jeho časovou nebo zúžit jeho územní platnost osobám, jejichž cesta do ciziny, po případě další pobyt v cizině, by mohly ohrozit zájmy státní bezpečnosti nebo jiné veřejné zájmy, zejména hospodářské.
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou v Úředním listě, jaké údaje obsahuje československý cestovní pas, dobu, na jakou jej lze vydat, po případě prodloužit jeho časovou platnost, kde, jakým způsobem a s jakými doklady se podávají žádosti o jeho vydání, o prodloužení jeho časové nebo o rozšíření jeho územní platnosti, jakož i v kterých případech a pro jaké osoby lze vydat společný československý cestovní pas.
Oddíl 2
Cizinec smí, pokud podle tohoto zákona nebude jinak stanoveno, překročit hranice Československé republiky nebo se v ní zdržovat jen s platným cestovním pasem, který mu vydal příslušný úřad jeho domovského státu, jenž obsahuje hlavní údaje o totožnosti cizincově a jehož územní platnost se vztahuje na Československou republiku (cestovní pasy cizinců).
(1) Vyžadují-li toho mimořádné poměry nebo zájmy státní bezpečnosti, jiné veřejné zájmy, zejména hospodářské, nebo důvody vzájemnosti, může ministerstvo vnitra vyhláškou v Úředním listě, vydanou v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, stanovit, že cestovní pasy cizinců musí být opatřeny československými visy (visová povinnost), a zároveň určit orgány, které visum udělují a mohou zrušit jeho platnost. Týmž způsobem se visová povinnost zrušuje a mění její rozsah.
(2) Na udělení visa není právního nároku. Z rozhodnutí, jímž se odpírá udělení visa nebo jímž se zrušuje jeho platnost, není odvolání.
Oddíl 3
(1) Ministerstvo vnitra může vyhláškou v Úředním listě stanovit všeobecné výjimky nebo úlevy z pasové povinnosti, zejména pro pohraniční styk. Týmž způsobem může, zejména k provedení mezinárodních smluv, určit, které průkazy nahrazují československé cestovní pasy nebo cestovní pasy cizinců, po případě za jakých podmínek.
(2) Výjimky nebo úlevy z tohoto zákona nebo z předpisů podle něho vydaných pro jednotlivé případy nebo pro jednotlivé skupiny případů může povolit ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený.
(1) Kdo poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, za správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců. Jde-li o osobu, která již byla právoplatně potrestána podle tohoto zákona nebo podle předpisů jím nahrazených, lze uložit oba tyto tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do šesti měsíců.
(2) Pokus přestupku uvedeného v odstavci 1 trestá se stejně jako dokonaný čin.
(3) Kdo rozkazem, utvrzováním, návodem, radou, slibem, poskytnutím pomoci nebo jinak úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1 jinou osobou (pachatelem), je trestně odpovědný stejně jako pachatel, nejde-li o čin přísněji trestný, a to i tehdy, když pachatel nemůže být pro přestupek stíhán nebo odsouzen.
(1) Zrušuje se zákon ze dne 29. března 1928, č. 55 Sb., o cestovních pasech. Nedotčeny zůstávají však předpisy vydané podle uvedeného zákona, zejména předpisy o visové povinnosti, pokud tomuto zákonu neodporují a pokud podle tohoto zákona nebude stanoveno jinak.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.