263. Velikost jednotlivých otopných těles je třeba přitom hospodárně a účelně stanovit tak, aby místnosti mohly být dostatečně vytápěny, na př. podle zásad uvedených v normě ČSN 1207—1935 „Kovová topidla na tuhá paliva (kamna, krbové vložky a sporáky)“.

A. Kuchyně.

264. V kterých oblastech má být používáno plynových a v kterých elektrických sporáků, rozhodne v zájmu celostátního hospodaření energií s přihlédnutím k výrobnímu plánu koordinační komise Československých energetických závodů.

265. Sporáky na uhlí jsou železošamotové nebo krbové na nohách, čtyřplátové (16/16˝). Pro větší domácnosti tam, kde není zavedena teplá voda, se použijí sporáky velikostí 18/33˝ s kamnovcem a sušárnou pod troubou na pečení.

266. Kachlových stolových sporáků přenosných v železné kostře se použije obdobně jako podle č. 265.

267. Kachlových sporáků tří až čtyřplátových s jednou troubou se použije pro nejmenší typy bytů.

268. Zemědělské domácnosti se mohou vybaviti buď sporáky přenosnými o velikosti 4 a více plátů s jednou až dvěma troubami nebo i sporáky stavěnými na místě.

269. Kde jsou podle části XIII., č. 313 dány podmínky a kde to dovolují hospodářské důvody, nutno v každé kuchyni pamatovat na možnost připojení plynového nebo alespoň elektrického vařidla. V elektrických kuchyních buď pamatováno na možnost vytápění kuchyně.

270. V bytech, kde se používá plynového nebo elektrického sporáku, musí být umožněno lokálně vytápět alespoň jednu obytnou místnost.

271. Kombinace kuchyňského sporáku s kotlem pro ústřední vytápění se nedovoluje.

272. V kuchyních závodních a restauračních se řeší vytápění individuálně.

B. Obytné místnosti.

273. Pro obytné místnosti denně nebo často vytápěné lokálně na uhlí se použijí:

a) železošamotová kamna sálavá regulační, jednoduchá nebo stáložárná, a to o výhřevné ploše 0.8 až 1,2 m² pro otop jedné, po případě současně více místností zpravidla až do celkového obsahu 120 m³ nebo o výhřevné ploše 1,2 až 1,6 m² pro současný otop dvou nebo tří místností (otevřenými dveřmi nebo kamny vestavěnými do dělících příček);

b) kachlová přenosná šachtová nebo stáložárná kamna;

c) kachlová kamna na nožkách, stavěná na místě.

274. V ložnicích kachlová (akumulační) kamna, v nichž se ukončí topení před spánkem, zvyšují bezpečnost.

275. Otop plynem nebo elektrickými akumulačními kamny možno připustiti jen tam, kde to dovolí energetické poměry (č. 264).

276. Obytné místnosti vytápěné nepravidelně a po krátkou, dobu se opatří železošamotovými kamny o výhřevné ploše 0,7 až 1,2 m², při čemž se k úspoře paliva použije kouřových trubek o délce alespoň 1 m nebo kamnového nástavce. Tato kamna jsou vhodná i pro výpomoc při velkých mrazech tam, kde se jinak topí kamny v sousední místnosti.

C. Koupelny.

277. Pro koupelny se doporučují plynové průtokové ohřívače vody nebo elektrické zásobníky podle plánu koordinační komise Československých energetických závodů.

278. Pokud se použije uhelných lázeňských kamen, buďte provedena tak, aby topeniště bylo těsně uzavíratelné (s pevným dnem pod popelníkem).

D. Jiné místnosti.

279. Pro kancelářské místnosti se hodí topidla obdobná jako v obytných místnostech (oddíl B).

280. Pro speciální stavby, pokud nejsou vytápěny ústředně, budiž použito topidel vhodné konstrukce a výkonnosti podle individuálního doporučení Ústavu pro hospodárné využití paliv.