44. Pro zemědělské stavby platí pokyny a směrnice pro navrhování obytných staveb podle části I. se změnami a doplňky, které vyplývají z dalších ustanovení.

A. Způsob zastavění.

45. Staveniště budov pro zemědělce (v území určeném zemědělskému zastavění) třeba volit podle výměry obhospodařované půdy v rozsahu odpovídajícím typům, pokud budou stanoveny ve vyhlášce ministerstva techniky. Bude zde použito zpravidla zastavění isolovaného. Nutno jinak dbát platných směrnic pro civilní ochranu obyvatelstva.

B. Byt pro rodinu zemědělcovu.

46. Zemědělský byt, pokud se provádí v novostavbě, se skládá z části obytné a příslušenství. Pokud není dále jinak uvedeno, platí pro část obytnou tytéž zásady jako pro byty jiné.

47. Bytová část budiž řešena v přízemí a v podkroví, po případě jen v přízemí; jednopatrové zastavění, jakož i zřizování dalších bytů v usedlosti zemědělské je zpravidla nepřípustné.

48. K obytné části náleží:

a) obytná místnost rozměru 20 až 24 m² s přičleněným kuchyňským koutem o ploše dalších nejvýše 8 m², tvoří-li součást prostoru této místnosti. Tvoří-li samostatnou místnost, přičleněnou k obytné místnosti a oddělenou od ní příčkou, může mít výměru podlahové plochy nejvýše 12 m². Plocha kuchyňského koutu se nepočítá do obytné podlahové plochy. Nejsou-li oba prostory odděleny příčkou, musí je dělit stěna sahající od stropu do výše podchodu k zachycení výparů. Sporák, dřez nebo výlevka a pracovní plochy musí být osvětlovány přímo nebo bočně. Kuchyňský kout nutno opatřit komínovou ventilací blízko sporáku a vzduch přivádět sklopným ventilačním křídlem nebo jiným zařízením. Kuchyň se podle možnosti umístí disposičně tak, aby výhledem z okna byla umožněna kontrola vstupu a přilehlé části dvora a aby byla alespoň s jedné strany osluněna.

b) Ložnice může být umístěna buď v přízemí nebo v podkroví. Je-li v přízemí, pak má být buď spojena s obytnou místností nebo přístupná z předsíně. Je-li v podkroví, pak musí být přístupná přímo ze schodiště.

c) Má-li zemědělec dvě ložnice, může být jedna v přízemí (výměnek) a jedna v podkroví anebo obě v podkroví a musí pak být přístupné přímo ze schodiště.
Ložnice v přízemí je spojena s obytnou místností nebo přístupná z předsíně a tak prostorná, aby se v ní umístila kromě dvou normálních lůžek a dvou skříní alespoň 2 dětská lůžka.

49. Do plánu, který se přikládá k přezkoušení projektů nebo k žádosti o stavební povolení (část I, č. 14), musí býti zakresleno umístění hlavního nábytku a instalačních zařízení, aby se mohla posoudit velikost místností a účelnost spojení mezi nimi.

50. Obvyklé součásti příslušenství a jejich funkce:

a) předsíň spojuje byt s dvorem a s přičleněnou hospodářskou částí. Slouží pro odkládání šatu a na umístění zásoby vody, není-li zřízen vodovod. Přímo se z ní vstupuje do obytné kuchyně, zásobníku, hospodářské kuchyně, schodištěm do podkroví nebo do sklepa, nevyúsťují-li schody ze sklepa v hospodářské kuchyni [viz písm. e)]. Požadované spojení nutno ekonomicky vyřešit na ploše co nejmenší. V chladných polohách musí mít dvojité dveře nebo zádveří.

b) příležitost ke koupání musí být aspoň v prádelně (hospodářské kuchyni) nebo v kuchyňském koutu.

c) Zásobník 4—6 m², není-li možno zřídit sklepy, až 10 m². Má být přístupný z předsíně, pokud možno chráněn před výpary z kuchyně a ležet ve stínu.

d) Záchod je součástí obytné budovy a je přímo osvětlen i větrán. Odvětrání odpadního potrubí budiž vyvedeno nad střechu. Nesplachovaný záchod umístěný uvnitř budovy budiž přístupný z venku. Splachovací nádržky se instalují vždy na vnitřní zdi, což platí pro přívod vody vůbec.

e) Hospodářská kuchyň (černá kuchyň) je současně prádelnou a hrubou umývárnou a lázní. Spojuje hospodářskou část s částí bytovou. Musí být osvětlována a větrána přímo. Hospodářská kuchyň má být v blízkosti schodiště ze sklepa. Budiž opatřena neprostupnou dlažbou se spádem do guly, dostatečně dimensované a upravené na zachycování kalu, dále řádnou ventilací komínovou, odstraňující páru při vaření.

f) Schodiště do podkroví a sklepa budiž přímočaré, jednoramenné.

g) Sklep se musí řešit tak, aby do něho byla možná přímá skládka z vozu.

51. Pokud se zřizují obytné místnosti pro svobodné zaměstnance, kteří se stravují ve společné domácnosti, musí být odděleny pro muže a ženy. Musí být přímo osvětleny a větrány a dána možnost vytápění. Místnost pro jednu osobu budiž 7 m² podlahové plochy.

52. Obytné místnosti sezonních pracovníků se zřizují odděleně pro muže a ženy a musí být přímo osvětleny, větrány a vytápěny. Pro jednu osobu se počítá nejméně se 4 m² půdorysné plochy. Jinak platí směrnice uvedené v č. 51.

ch) Kanalisace. Každý objekt se opatří samostatnou sedimentační žumpou.

h) V souvislosti s hospodářskou částí budiž zřízen dřevník.

i) O umístění a zřízení studny platí příslušné předpisy.

53. Zemědělské usedlosti buďtež navrhovány tak,

a) aby usedlost byla oddělena od prašné komunikace,

b) aby vznikl pokud možno čistý přední dvůr a

c) aby hnojiště bylo co nejdále od okruhu bydlení (hnojišťový zadní dvůr).

54. Všechny obytné budovy musí být řádně isolovány proti vzlínání zemní vlhkosti.

55. Světlá výška obytných místností činí v přízemí nejméně 2,50 m, v podkroví 2,40 m.

56. Pro konstrukce stropů a stěn platí směrnice pro stavby obytné (část I. a VI.).

57. Pro zatemňovací zařízení platí stejné ustanovení jako u bytů jiných (část I, č. 26).

C. Hospodářská část.

58. Hospodářské budovy buďtež navrhovány tak, aby stavebně souvisely s částí obytnou, aby vnitřní spojení bylo co nejkratší a soustředění disposiční takové, aby umožňovalo přístup do všech částí, aniž se musí vycházet ven. V celkovém uspořádání musí být poloha části stájové navržena tak, aby aspoň s jedné strany byla obrácena k slunci. Disposiční řešení a rozloha hospodářských prostor závisí na způsobu obhospodařování zemědělské půdy.

59. Obvodové zdivo nesmí promrzat. Zdivo z obyčejných cihel se váže v šířce 45 cm s dvěma dutinami ve vrstvě. Jinak se hodí všechny druhy pálených děrovaných cihel, užívaných na stavbách obytných a zdivo může mít i menší tloušťku, odpovídá-li jeho koeficient průteplivosti uvedeným předpokladům. Užití dřevěné konstrukce u obvodových zdí je přípustné jen ve výjimečných případech. Stáje se nevytápějí. Podlaha stáje musí být alespoň 15 cm nad přilehlým terénem. Ve všech stájích buď ve výši 15 cm nad podlahou provedena normální vodorovná isolace zdiva proti vzlínání stájové vlhkosti.

60. Strop budiž dokonale tepelně isolující i neprůdušný. Materiál budiž volen tak, aby vnitřní povrch nesrážel výpary a vyhovoval předpisům o používání stavebních hmot.

61. Větrání. Do každé stáje musí být možno přivádět čerstvý vzduch a odvětrat zkažený bez otvírání oken v zimních měsících. Na jednu stájovou jednotku připadá 0.03 m² plochy výparníku Šachta má otvor u podlahy pro větrání zimní, u stropu pro větrání letní; otvory buďtež téhož rozměru jako průřez šachty, šachta jest obezděna v tloušťce 15 cm na maltu nastavovanou, s vnitřní cementovou omítkou a nad střechou je nástavec pro zvýšení tahu. Uzavíratelný příchod vzduchu štěrbinami dřevěných truhlíků zřizuje se přímo pod stropem. Vzduch se nassává podtlakem vzniklým tahem komína. Truhlík může být průběžný po celé hloubce stáje, s vyústěním na dvou protilehlých stranách. Zvláštní odvětrávanou šachtou se shazuje stelivo nebo řezanka z podstřeší (shoz).

62. Okna se osazují bez dřevěného rámu jen do špalety. Požadavky na plochu a rozměry oken (při tom nutno též dbát náležitého oslunění) u stájí pro hovězí dobytek a koně 1/10 až 1/12 podlahové plochy, u vepřinců ¹/₁₂ až ¹/₁₅; velikost 105/90 cm a 90/90 cm, horní část v dřevěném křídle sklopná pro letní větrání, spodní část pevná; menší rozměr (vepřince) 90/45 cm. Uzávěr pohyblivou tyčí na trn v záklenku, u vepřinců při malé výšce dřevěný obrtlík, V chladných polohách dvojité zasklení křídla v dřevěném rámu. Jednoduché zasklení podle možnosti litým sklem s drátěnou vložkou.

63. Dveře jsou osazeny do zděné zárubně, závěsové, pobíjené, s vnějšími obvodovými svlaky a vložkou nepískované lepenky proti profukování, otvírají se vždy ven a jsou po výšce dělené; horní polovina se otvírá samostatně k větrání v létě. Rozměry: dvoukřídlové 150/220 cm, jednokřídlové 90/220 cm a u vepřince 90/190 cm. Vnitřní dveře svlakové, otvíravé nebo posuvné.

64. Podlaha se liší podle stání a komunikací. Požadavky na dlažbu stání: teplá, drsná a nepropustná, na podklad z cihelné rovnaniny (zlomky cihel s povrchem vyrovnaným hubeným betonem); u koňských stání se požaduje také pružnost. V kotcích pro vepře a mladý dobytek se vkládá na škvárobetonový podklad asfaltová lepenka isolační a na ni vhodná dlažba. Dlažba chodníku se zdrsněným povrchem. Krmné uličky: cementový potěr nebo dlaždice odolné kyselinám. Mlaty, jichž se užívá jako stálých průjezdů: řádkový nebo plochý kámen, cihly na stojato nebo zdrsněný beton.

65. Krmný žlab má povrch odolný kyselinám, pokud možno beze spar, který se snadno čistí (kameninová vložka). Je tak vysoký, aby uvázané zvíře nevstupovalo předníma nohama do žlabu. Normál pro hovězí dobytek 40 cm, u krátkého stání 30 cm, pro vepře 20 cm; zřizuje-li se krmná ulička v úrovni žlabu, nechť je nejméně 60 cm široká. Buď pamatováno na možnost použití samočinných napajedel.

66. Stání hovězího dobytka: délka 220 cm, odděleno stupněm od kaliště, celkem 270 cm od přední hrany žlabu ke stružce, šířka stání 110 až 120 cm, chodník pro jednořadové stání 130 cm, pro dvouřadové 160 cm i se stružkou. Výška stájí podle prostoru 250 až 280 cm.

67. Mladý dobytek: volně v kotcích na 1 kus podle stáří 3—5 m². Rozměr normálního kotce 250/190 cm bez žlabu, přepážky vysoké 145 cm. Na každých 5 dojnic 1 kotec 130/180 cm pro ssavé tele, ohrady dřevěné 120 cm vysoké, z kulatiny nebo tyče. Výběh pro mladý dobytek je nutný.

68. Stružka močůvková úzkého profilu se spádem 1,5% ke kalojemu, krytá vrchem tak, aby mohla podtékat močůvka. Kalojem ve stání budiž co nejblíže žumpy. (Platí pro všechny druhy stájí).

69. Konírny: šířka stání 160 až 180 cm, délka i se žlabovým stolem 350 cm, chodník pro jednořadové stání 160 cm, pro dvouřadové 200 cm. Výška stájí 250 až 280 cm.

70. Vepřince: nejmenší kotec 6,00 m² (200 X 300 cm i s korytem) pro 4 kusy odstavu nebo 2 běhouny. Všechny dělící přepážky dřevěné (z kulatiny) 100 cm vysoké. Pro jednu řadu kotců ulička 110 cm široká, pro dvě řady kotců společná ulička 130 cm; dvířka kotcová 60 cm, otvíraná ven směrem k výběhu. Světlá výška vepřince 200 až 220 cm. Plocha kotce bude rozdělena na krmiště a lože.

71. Drůbežárny: na 1 m² 3 slepice nebo 2 husy, pro 6 slepic 1 hnízdo a pro 1 slepici 20 cm délky hřadu. Světlá výška 170 až 180 cm. Stěny dřevěné (viz č. 59). Střešní vycpávka na zimu nutná (dvojí strop).

72. Míchárna může být i rozšířenou částí průjezdního mlatu v sousedství stáje. Jako pracovní prostor musí být dobře osvětlena. Úprava podlahy: viz č. 64.

73. Hospodářské sklepy na krmné brambory nebo řepu polozapuštěny v perně stodoly, přilehlé k průjezdu, odkud se také plní. Prostory nad sklepem se užije jako skládky sušiny. K uloženým okopaninám se přivádí vzduch od spodu kanálkem, krytým dřevěným roštem.

74. Mléčnice, pokud se zřizuje, má být vždy oddělena od stáje a přístupná z venku. Poloha ve stínu, do čistého dvora.

75. Sýpka v malém podniku může být v podkroví bytové části. Jinak patří blízko nad míchárnu, nikdy nad chlév.

76. Stodola, seníky: konstrukce skladišť suché píce je navrhována z kulatých nebo hraněných profilů. Celá zásoba píce je uložena v podstřeší stáje, zbytek ve stodole; proto je třeba úměrně zvýšiti půdní nadezdívku v dřevěné konstrukci, aby se co nejlevněji získal největší skladovací prostor. Za těchto okolnosti se omezuje skladovací prostor stodoly zpravidla na 50 m² pro 1 ha orné půdy obilnin zemědělského podniku a podle výrobních oborů. Mlátírna se do skladovacího prostoru nezapočítává. Skladiště suché píce budiž co nejblíže místu spotřeby, aby stačilo ji shazovat na místo určení; shoz budiž odvětrán. Konstrukce stodoly se zděnými pilířky a s výplněmi bedněnými nebo zděnými, po případě dřevěná na podezdívce. Budiž pamatováno na vhodný přívod a odvádění vzduchu. Podjezdná výška i výška vrat pro naložený vůz nejméně 3,60 m; nad průjezdem a přilehlou částí prostorů, jichž se užívá k manipulaci (míchárna), je lehké patro. Vrata jsou točnová, závěsová nebo posuvná v šíři 3,50 až 4,00 m.

77. Kůlny na vozy, stroje a nářadí se zřizují v přístodůlku v pokračování traktu stodoly nebo v samostatném křídle, vhodně umístěném na dvoře a mají menší podjezdnou výšku 2,50 m. Průjezdné kolny jsou pracovně výhodnější než přistavěné. Pro polní nářadí a stroje se zřizuje uzavřená kolna, spojená po případě se správkárnou nebo dílnou.

78. Hnojiště je společné pro všechny druhy hospodářského zvířectva. Na 1 stájovou jednotku (500 kg váhy) se počítá 8 m² plochy hnojiště při dvojím vyvážení hnoje a za předpokladu výšky vrstvení nejvýše 2 m. Konstrukce: nepropustné dno na kamenné nebo cihelné rovnanině; okraje zvednuty nad úroveň dvora. Dne má spád ke stružce odvádějící hnojůvku do žumpy. Šířka hnojiště: pro jednostranné vyprazdňování 3 m, výška vrstvení 1,60 až 2 m. Spád dvora vždy směrem od hnojiště.

79. Žumpy: na 1 stájovou jednotku se při dvojím vyvážení počítá 3 m³ užitečného prostoru žumpy pro močůvku a hnojůvku, z čehož ²/₃ připadají na močůvku a ¹/₃ na hnojůvku. Stěny a dno musí být nepropustné s povrchem chráněným proti rozrušování kyselinami. Strop je betonový, deskový a může výhodně tvořit dno hnojiště. Normální hloubka 2 m, dno žumpy vždy nad úrovní spodní vody.