(1) Příjemcům pravidelných veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, u nichž úhrn těchto platů (§ 2) nedosahuje částky 72.000 Kčs ročně a kteří jsou trvale tak bezmocni, že potřebují ošetření a obsluhy jinou osobou, lze zvýšiti na jejich žádost s účinností od 1. října 1948 jejich platy nejvýše o částku 8.400 Kčs ročně. Důchod sirotčí lze zvýšiti pro bezmocnost až od sedmého roku věku.