1. Ustanovení § 5, odst. 2 zní:
„Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovací požitek ve výši vdovské pense nemajetné družce až do jiného zaopatření, žila-li se zaměstnancem ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu 5 let, z nich aspoň po 2 léta za jeho činné služby, a měla-li s ním v této nepřetržité době dítě. Za stejných podmínek náleží též zaopatřovací požitek vdově, se kterou vstoupil zaměstnanec do manželství teprve ve výslužbě anebo v činné službě po 60. roce věku, byla-li před uzavřením sňatku jeho družkou a u níž by jinak v den jeho úmrtí byly splněny podmínky pro přiznání zaopatřovacího požitku družky.“