(1) Příjemcům pravidelných veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů (dále jen „příjemci“), u nichž nedosahují jejich celkové platy, pokud jde
| a) | o příjemce svobodného, ovdovělého, rozvedeného, rozloučeného ročních | 8.400 Kčs, |
| b) | o příjemce žijícího ve společné domácnosti s manželkou (družkou) ročních | 12.600 Kčs, |
| c) | o sirotka (§ 9, odst. 1 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 z r. 1920 Sb., o změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance a obdobné předpisy), jemuž přísluší výchovné, ročních | 6.000 Kčs, |
zvýší se s účinností od 1. října 1948 jejich platy na výše uvedené částky.
(2) Za podmínek stanovených pro přiznání výchovného zvýší se sirotčí pense na částku uvedenou v odstavci 1, písm. c) též sirotkům po státních obecních (městských) a obvodních lékařích, na něž se vztahují zákon ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb., o platových poměrech státních obecních (městských) a obvodních lékařů, a vládní nařízení ze dne 17. března 1927, č. 23 Sb., o úpravě platových poměrů státních obecních (městských) a obvodních lékařů.