(1) Vnuky, sourozence a schovance lze považovati za nezaopatřené děti, má-li je uplatňovatel v přímém zaopatření a jsou-li u nich jinak splněny podmínky § 3, odst. 1 nebo 2 zákona a podmínky obsažené v ustanovení §§ 3, 4 nebo 6 těchto směrnic.

(2) Jde-li o učně, platí, pokud jde o vlastní příjem dítěte, i zde ustanovení § 1, písm. a) nebo b).