§ 1
Osoby, které mají nárok na vydání občanského průkazu (§ 2, odst. 1 zák. č. 198/1948 Sb.), jsou povinny opatřiti si tento průkaz do 31. prosince 1950 a počínaje dnem 1. ledna 1951 prokazovati se jím kdykoli na úřední vyzvání, mají-li trvalý pobyt (bydliště) na území Československé republiky.
§ 2
Od povinnosti stanovené v § 1 jsou osvobozeni:
a) vojenské osoby v činné službě, jakož i příslušníci Sboru národní bezpečnosti a Sboru uniformované vězeňské stráže, jsou-li oprávněni prokázat se služebním průkazem opatřeným podobenkou nebo služebním odznakem,
b) českoslovenští státní občané trvale usedlí v cizině, pokud mohou prokázat svou totožnost cestovním pasem.
§ 3
Vyhláška ministerstva vnitra ze dne 1. října 1948, č. 2384 Ú. l. I, jíž se stanoví podrobnosti o občanských průkazech, se doplňuje v § 7, odst. 3 na konci touto větou:
„Okresní národní výbor může zapsati ve druhém oddílu občanského průkazu československé státní občanství majitele průkazu a jeho dětí mladších 15 let na jeho čestné prohlášení o rozhodných skutečnostech“.
„Okresní národní výbor může zapsati ve druhém oddílu občanského průkazu československé státní občanství majitele průkazu a jeho dětí mladších 15 let na jeho čestné prohlášení o rozhodných skutečnostech“.
§ 4
Dnem 31. prosince 1950 pozbývají platnosti všeobecné občanské legitimace vydané podle vládního nařízení ze dne 8. srpna 1919, č. 481 Sb., kterým se zavádějí všeobecné občanské legitimace, jakož i osobní průkazy určené jen k všeobecnému osvědčení totožnosti a vydané podle jiných předpisů nebo bez právního podkladu osobám, které mají nárok na vydání občanského průkazu.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.