(1) V nutných případech může stíhaná osoba, nejeví-li se vydání předem nepřípustným, být prozatímně zatčena ještě než dojde žádost o vydání, žádá-li se o to s odvoláním na soudní zatykač nebo pravoplatný rozsudek a uvede se trestný čin.

(2) Tato žádost může být podána příslušným úřadem Strany dožadující písemně nebo telegraficky přímo u příslušných úřadů Strany dožádané.

(3) Příslušné úřady obou Stran mohou i bez takové žádosti prozatímně zatknout osobu, zdržující se na jejich území, nabudou-li vědomost, že spáchala trestný čin na území druhé Strany.

(4) Úřad, který dal provést zatčení podle odstavce 2 nebo 3, uvědomí o tom bez průtahu jednak úřad druhé Strany, jednak vlastní ministerstvo spravedlnosti (ministerstvo národní obrany) a udá též místo, kde je zatčená osoba ve vazbě. Ministerstvo, jemuž uvědomění došlo, vyrozumí o tom ministerstvo spravedlnosti (ministerstvo národní obrany) druhé Strany.