(1) Justiční úřady obou Stran si navzájem vydají na požádání věci, jichž obviněný nabyl trestným činem, jakož i věci, které mohou sloužiti jako věci doličné, byť i podléhaly zabavení, zkáze nebo propadnutí. Vydávající orgán si může vyhradit vrácení věcí v nejkratší době.

(2) Jsou-li tyto věci v držení obviněného v době jeho vydání nebo průvozu, budou pokud možno vydány současně s jeho vydáním nebo průvozem. K jejich vydání dojde, i když vydání osoby nemůže být provedeno pro úmrtí nebo útěk obviněného. Vydání se vztahuje též na věci, které obviněný schoval nebo uložil na území Strany, která vydání povolila, jež byly teprve později vypátrány.

(3) Práva dožádané Strany nebo osoby třetí k těmto věcem zůstávají nedotčena; tyto věci musí jim být po skončení trestního řízení co nejdříve a bez výloh vráceny.