(1) Pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, vyplácí se rodinný přídavek osobě, která je v přímém zaopatření má.

(2) Manželka (manžel) oprávněného, poručník nebo opatrovník jeho dětí, okresní péče o mládež nebo místní národní výbor bydliště oprávněného může navrhnouti okresnímu soudu příslušnému podle tohoto bydliště, aby určil osobu nebo orgán veřejné správy, kterým má býti rodinný přídavek vyplácen na místo oprávněnému, je-li nebezpečí, že by oprávněný nepoužil rodinného přídavku ve prospěch nezaopatřeného dítěte. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka. Vyhoví-li soud návrhu, jest příjemce rodinného přídavku povinen vynaložiti jej výhradně ve prospěch nezaopatřeného dítěte.

(3) Nárok na rodinný přídavek může býti platně postoupen (zastaven) nebo zabaven jen k zajištění nebo uspokojení pohledávky, vzniklé vůči oprávněnému z titulu péče o nezaopatřené dítě, na které nárok přísluší.