§ 1
§ 2
Hotovosti soudních chráněnců uložené v sirotčích pokladnách se od 1. ledna 1950 neúrokují.
§ 3
Sirotčí pokladny si napříště nesmějí mezi sebou poskytovati zápůjčky.
§ 4
Ministr spravedlnosti může v dohodě s ministrem financí slučovati sirotčí pokladny, které mají sídlo v obvodě téhož krajského soudu.
§ 5
Ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí zruší postupně sirotčí pokladny, jakmile to bude odůvodněno hospodářskými poměry jednotlivých sirotčích pokladen a stavem jejich jmění, nejpozději však do 31. prosince 1955.
§ 6
§ 7
Po zrušení všech sirotčích pokladen připadnou správní přebytky (§ 6, odst. 1) státu, a to dnem, který stanoví ministr financí; po jich odvedení státní pokladně přecházejí závazky zrušených sirotčích pokladen na stát.
§ 8
Počínajíc rokem 1950 bude z čistých správních přebytků sirotčích pokladen každoročně až do dne, kdy připadnou státu (§ 7), odvedena do státní pokladny částka, kterou určí pro běžný rok ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.
§ 9
Po zrušení všech sirotčích pokladen budou výnosy zdrojů uvedených v § 7, odst. 3 zákona č. 193/1946 Sb. odváděny státní pokladně.
§ 10
Dnem vyhlášení tohoto zákona se zrušuje ustanovení § 1, odst. 2 zákona č. 193/1946 Sb. a dnem 31. prosince 1949 ustanovení jeho § 7, odst. 1 a 2.
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v krajích českých; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.