(1) Jakmile byl zápis v podnikovém rejstříku proveden a vyhlášen, nemůže se nikdo omlouvat jeho neznalostí.

(2) Skutečnost v podnikovém rejstříku nezapsanou možno uplatnit jen proti tomu, komu se dokáže, že o ní věděl.

(3) Osobě jednající v důvěře v rejstříkový zápis nemůže ten, v jehož věci k zápisu došlo, namítat, že se zápis nesrovnává s pravdou.