Zřízení národních podniků a jejich právní poměry.

(1) Národní podniky zřizuje věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí z majetku, kterého stát nabyl znárodněním, konfiskací nebo jiným způsobem, z prostředků Fondu znárodněného hospodářství nebo z jiného národního majetku. Takový majetek může věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí též začlenit do národního podniku již zřízeného. Spadá-li takový majetek do působnosti jiného ministra, činí tato opatření věcně příslušný ministr s ním v dohodě.

(2) Věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí může zřídit národní podnik z majetku, který patří právnickým osobám, jejichž kapitálovými účastníky jsou výhradně národní podniky nebo osoby, které jednají z příkazu národních podniků (dále jen „podnik právnické osoby“), nebo z částí takového majetku, nebo může takový majetek nebo jeho část též začlenit do národního podniku již zřízeného.

(1) Předpisy o znárodnění stanoví, v které závazky vstupuje národní podnik, do něhož byl začleněn znárodněný majetek, za kterých podmínek se může národní podnik domáhat zrušení závazku nebo jeho přiměřené úpravy, jak se upravují závazky předluženého znárodněného podniku, jehož majetek byl začleněn do národního podniku, jakož i za kterých podmínek může národní podnik odporovat právním jednáním dřívějšího vlastníka znárodněného podniku.

(2) Věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí stanoví, které závazky přecházejí na národní podnik dnem převzetí majetku jiného národního podniku, podniku právnické osoby nebo jiného národního majetku, který byl do něho začleněn. Přechodem závazku podle věty prvé se dřívější dlužník zprošťuje. K takovému přechodu není potřebí přivolení věřitele.

(1) Národní podniky jsou samostatné právnické osoby.

(2) Národnímu podniku určí věcně příslušný ministr název, den vzniku, sídlo a zpravidla též základní závod (§ 21), pokud nebude výjimečně od určení základního závodu upuštěno.

(3) O zřízení národního podniku vydá věcně příslušný ministr listinu, ve které uvede jeho název, den vzniku, sídlo, základní závod, jakož i den, ke kterému národní podnik převezme majetek do něho začleněný; totéž platí, dojde-li ke změnám.

(4) Potvrzení o přechodu závazků na národní podnik vydává příslušný generální ředitel (§§ 33 a násl.) podle listin o tom vydaných (odstavec 3, § 5 odst. 2 a § 42).

(1) Národní podnik se zapisuje do podnikového rejstříku. V ohlášce k zápisu do rejstříku, která se odvolá na listinu podle § 7 odst. 3, sdělí podnik soudu:

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně také pro ohlašování změn těchto skutečností k zápisu do podnikového rejstříku.

(1) Součástí názvu národního podniku je označení „národní podnik“. Tohoto označení smějí užívat jen národní podniky.

(2) Dosavadní firma znárodněného podniku, jehož majetek byl z větší části začleněn do národního podniku, nebo část firmy takového znárodněného podniku může být pojata do názvu národního podniku bez svolení jinak nutného podle platných předpisů. Pokud dosavadní majitel provozuje jiný podnik, musí jeho firmu nebo název přiměřeně upravit, aby se zřetelně lišily od názvu národního podniku.

(1) Vlastníkem majetku národního podniku je stát; národnímu podniku je takový majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku národní podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.

(2) Pokud není jinak stanoveno, zapisuje se ve veřejných knihách, úředních rejstřících nebo seznamech vedených podle československého práva jako vlastník nemovitosti nebo práva, které má národní podnik ve správě, československý stát s vyznačením tohoto podniku.

(3) Pokud jde o majetek začleněný do národního podniku podle § 4, konají se zápisy k návrhu tohoto podniku podle listiny, kterou o tom vydá věcně příslušné ministerstvo nebo jím pověřený orgán.

(1) Národní podnik nesmí zcizit části majetku svěřeného do jeho správy, které jsou určeny k tomu, aby jich trvale užíval. Jednání příčící se tomuto zákazu nemají právních následků.

(2) K majetkovým částem uvedeným v odstavci 1 nemohou třetí osoby nabýt zástavních nebo jiných věcných práv ať knihovních nebo neknihovních.

(3) Výjimky ze zákazu zcizení podle odstavce 1 povolují nadřízené orgány (§§ 32 a násl.).

(1) Pro závazky národního podniku se lze uspokojit toliko z majetku jemu svěřeného do správy,který není určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval (§ 11).

(2) Z majetku, který má národní podnik ve správě, nelze žádati ani dosíci uspokojení pohledávek za státem.

a) název a sídlo,

b) den vzniku,

c) kdo podnik zastupuje a za něj podpisuje.