Druhý oddíl.
Pracovní a mzdové poměry.

(1) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců se řídí do 31. března 1950 předpisy, které pro ně platily do doby, než se stali zaměstnanci národního nebo komunálního podniku.

(2) Počínajíc dnem 1. dubna 1950 se pracovní a mzdové poměry zaměstnanců řídí předpisy platnými pro ostatní zaměstnance národních nebo komunálních podniků.

(3) Pokud nároky zaměstnancovy z pracovního poměru závisí na době trvání zaměstnání, započítává se doba trvání pragmatikálního nebo jiného regulovaného služebního poměru jako doba zaměstnání.

(1) Zaměstnancům, kterým dne 31. března 1950 příslušely vyšší služební příjmy, než kolik činí jejich mzda podle § 2 odst. 2, poskytne zaměstnavatel vyrovnávací přídavek v té výši a potud, pokud jejich čistá mzda nedosáhne výše služebních příjmů příslušejících jim dne 31. března 1950.

(2) Vyrovnávací přídavek podle odstavce 1 přísluší bez časového omezení zaměstnancům, jejichž služební příjmy nepřesahovaly dne 31. března 1950 částku 3.500 Kčs měsíčně. Zaměstnancům, kterým v tento den náležely vyšší služební příjmy, přísluší vyrovnávací přídavek ve výši stanovené v odstavci 1 nejdéle do 31. března 1951; po tomto dni jim přísluší jen potud, pokud jejich mzda nepřesáhne částku 3.500 Kčs měsíčně, a jen do této výše.

(3) Při stanovení vyrovnávacího přídavku podle předchozích odstavců se počítají hrubé příjmy po odečtení daně ze mzdy a pojistného podle předpisů o národním pojištění. Takto vypočtená částka se zvyšuje o částku připadající na pojistné národního pojištění jdoucí na vrub zaměstnance a na daň ze mzdy.

(4) Ministerstvo práce a sociální péče stanoví v dohodě s ministerstvem financí podle zásad platných pro zaměstnance, na něž se vztahuje zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, které příjmy jsou rozhodné pro výpočet vyrovnávacího přídavku podle odstavců 1 a 2 a v jakém rozsahu a jakým způsobem zaměstnavatel zaměstnanci vyrovná rozdíl mezi částkou rodinného přídavku podle zákona č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, ve znění předpisů jej měnících nebo doplňujících, a částkou výchovného podle dosavadních předpisů a zvláštního přídavku podle § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/1945 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona č. 69/1947 Sb.

(1) Nároky na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) nebo pro těhotenství (mateřství) se posuzují do prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení podle předpisů platných před jeho účinností. Celková doba trvání nároku na pracovní příjmy nesmí však přesáhnouti dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.

(2) Byly-li zaměstnanci v době uvedené v odstavci 1 vyplaceny toliko peněžité dávky z národního pojištění nemocenského, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci částky, rovnající se rozdílu mezi těmito dávkami a pracovními příjmy, na které by zaměstnanec měl nárok podle odstavce 1. Zaměstnavatel je oprávněn zúčtovati si částky, které byly v této době vyplaceny zaměstnanci vedle pracovních příjmů na peněžitých dávkách národního pojištění nemocenského.