Součinnost obyvatelstva.
Osobní pomoc.
Věcná pomoc.
§ 1
Všeobecné ustanovení.
§ 2
Povinnost hlásit požár.
§ 3
Osobní pomoc při zásahu nebo cvičení hasičstva.
(1) Všichni občané Československé republiky jsou povinni v zájmu celku poskytovat podle svých sil osobní pomoc při zamezování a zdolávání požárů, jak vyplývá z dalších ustanovení tohoto nařízení.
(2) Stejnou povinnost mají také cizinci, pokud jim nepřísluší právo exteritoriality.
(3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou v příslušném úředním listě, které osoby jsou se zřetelem na svůj zdravotní stav, povolání nebo jiné důležité zájmy společnosti osvobozeny od výkonu osobní pomoci pro účely požární ochrany (§§ 2 a 3).
(1) Každý, kdo zpozoruje vznik požáru, který může sám ihned uhasit, je povinen tak neprodleně učinit. Není-li to možné, je povinen učiniti bezodkladně poplach a oznámit to tak, aby hasičstvo mohlo co nejdříve zakročit. Tuto povinnost má i ten, komu byl vznik požáru sdělen osobou, která nemůže pro vážné překážky sama hlášení učinit, nebo ten, kdo může požár hlásit rychleji než osoba, která požár zpozorovala.
(2) K hlášení požáru lze použít všech vhodných prostředků. Jejich držitelé jsou povinni dát je k bezplatnému použití a po případě poskytnout i jejich obsluhu.
(1) Každý je povinen na vyzvání místního národního výboru nebo velitele hasičstva (§ 19) pomáhat osobně při zásahu hasičstva. Pro účely cvičení hasičstva může místní národní výbor uložit povinnost osobně pomáhat jen tehdy, vyžaduje-li toho obecný zájem.
(2) K osobní pomoci náleží i služba v hasičstvu, k níž byl někdo povolán podle § 9 zákona (na př. služba v hasičské žňové hlídce).
(1) Každý je povinen na vyzvání místního národního výboru nebo velitele hasičstva (§ 19) dát pro účely zásahu hasičstva k použití dopravní prostředky, pohonné hmoty a jiné potřebné prostředky, které má u sebe, zejména hasičské nářadí, jakož i zásoby a zdroje vody. Pro účely cvičení hasičstva může místní národní výbor uložit takovouto povinnost jen tehdy, vyžaduje-li toho obecný zájem.
(2) O hlášení služebních zpráv z místa zásahu platí obdobně ustanovení § 2 odst. 2.
(1) Každý, kdo nakládá s nemovitostmi požárem postiženými nebo přímo ohroženými, je povinen dovolit přístup na pozemky a do budov k tomu účelu, aby se jich použilo k provedení úkonů nařízených k zamezení nebo zdolání požáru anebo k provedení nařízených záchranných prací.
(2) Osoby uvedené v předchozím odstavci jsou povinny trpět opatření, která místní národní výbor nebo velitel hasičstva (§ 19) nařídil jako nutná pro úspěšné zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření nebo v zájmu úspěšného provedení záchranných prací, zejména vyklizení pozemků, odstranění objektů nebo jejich části, ohrad nebo kultur.
(3) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích má i ten, kdo nakládá s okolními nemovitostmi, pokud je to nutné k účelnému zásahu hasičstva.
(4) Vyžaduje-li toho obecný zájem, může místní národní výbor uložit každému, kdo nakládá s nemovitostí, aby dovolil hasičstvu pro účely cvičení přístup na pozemky a do budov.
(5) Zásah hasičstva v objektech vojenských, v objektech důležitých pro obranu vlasti nebo s hlediska národní bezpečnosti a v objektech železničních, jakož i jejich použití pro účely zásahu nebo cvičení hasičstva, upraví ministerstvo vnitra směrnicemi.
§ 6
Každý, kdo nakládá s nemovitostí, je povinen učiniti na ní, po případě na věcech, které na ní jsou, opatření uložená místním národním výborem k zamezení požáru svým nákladem, pokud podle platných předpisů není povinen hradit takové náklady někdo jiný. Předpisy o výstavbě obcí, zejména o povinné úpravě staveb, zůstávají nedotčeny.