Organisace místních národních výborů.

Všeobecná ustanovení.

Zvláštní ustanovení pro jednotlivé kategorie místních národních výborů.

(1) Funkci nositele a vykonavatele státní moci vykonává místní národní výbor především na plenárních zasedáních. Na nich určuje v duchu vládní politiky směr své činnosti a směr činnosti svých výkonných složek.

(2) Místní národní výbor vykonává na plenárním zasedání zejména tuto činnost:

a) usnáší se na plánu úkolů, jichž plánování přísluší místnímu národnímu výboru v rámci jednotného hospodářského plánu,

c) vykonává kontrolu plnění úkolů, plánovaných podle ustanovení písm. a), a kontrolu hospodaření podle svého rozpočtu,

b) usnáší se na rozpočtu místního národního výboru a projednává závěrečné účty svého hospodaření,

g) řídí činnost výkonných složek místního národního výboru, vydává pro ně směrnice, přijímá od nich zprávy a kontroluje jejich činnost,

f) zřizuje a zrušuje komise a volí a odvolává jejich členy,

e) volí ze svých členů předsedu, jeho náměstka (náměstky) a referenty a odvolává je,

d) sleduje plnění jednotného hospodářského plánu v obvodu místního národního výboru,

i) navrhuje ustanovení a odvolání pomocných výkonných orgánů veřejné správy, pokud působí v obvodu místního národního výboru (na př. pomocníci agronomů, veterinářů a pod.),

k) uděluje čestné občanství.

j) usnáší se na územních změnách obce,

ch) zřizuje a zrušuje komunální podniky nebo jejich odštěpné (vedlejší) závody a jmenuje jejich správce a zřizuje představenstva komunálních podniků,

h) schvaluje územní plány obce a zastavovací plán,

(3) Místní národní výbor může na plenárním zasedání projednat a rozhodnout kteroukoli věc z působnosti místního národního výboru.

(1) Rada se skládá z předsedy, jeho náměstka (náměstků) a referentů.

(2) Rada provádí usnesení plenárního zasedání a vykonává veškerou správu, pokud není vyhrazena plenárnímu zasedání nebo předsedovi. Je povinna řídit se směrnicemi plenárního zasedání a směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů.

(3) V době, kdy místní národní výbor nezasedá, vykonává jeho činnost rada, nemůže se však usnášet o věcech, uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), b), e), f), h), ch) a j). Jen v neodkladných případech může rada v této době také zřizovat a zrušovat komise, volit a odvolávat členy komisí a jmenovat správce komunálních podniků. Svá opatření musí rada předložit nejbližšímu plenárnímu zasedání k schválení.

(4) Rada projednává a sjednocuje plány práce a činnost referentů, projednává pravidelné zprávy o jejich činnosti, kontroluje činnost referentů, jejich referátů i činnost komisí, radí se o způsobu provádění svých úkolů a dává předsedovi a referentům nebo i komisím závazné směrnice a pokyny pro jejich provádění.

(5) Odvolání, podaná proti rozhodnutím referenta nebo jím zmocněného zaměstnance nebo proti rozhodnutím komise, musí být předložena radě. Rada přezkoumá taková rozhodnutí a může odvolání vyhovět, jestliže odvolání není nepřípustné a netýká-li se rozhodnutí nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolacímu orgánu, pokud není jinak stanoveno, do tří týdnů po jejich podání.

(6) Rada je povinna předložit věci podle místních poměrů hospodářsky nebo politicky závažné plenárnímu zasedání k rozhodnutí. Podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra.

(1) Předseda zastupuje místní národní výbor a předsedá plenárním zasedáním a schůzím rady.

(2) V době, kdy rada nezasedá, může předseda činit neodkladná opatření, k nimž by bylo jinak potřebí usnesení rady, je však povinen požádat v nejbližší schůzi rady o dodatečné schválení.

(3) Předseda může činit neodkladná opatření také v oboru působnosti komisí, je však povinen uvědomit o učiněných opatřeních radu i příslušnou komisi v jejich nejbližší schůzi.

(4) Neučiní-li referent včas opatření k řádnému obstarávání prací svého referátu, učiní tato opatření na jeho místě předseda a oznámí to radě v její nejbližší schůzi.

(5) Předseda sjednocuje činnost jednotlivých referátů a bdí nad prováděním směrnic a pokynů nadřízených orgánů a směrnic, na nichž se usneslo plenární zasedání.

(6) Předseda je povinen zastavit výkon usnesení plenárního zasedání nebo rady, které podle jeho názoru vybočuje z mezí jejich působnosti nebo odporuje předpisům nebo je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů. Zastavení výkonu usnesení je předseda povinen oznámit okresnímu národnímu výboru; dokud o věci nerozhodne rada okresního národního výboru, nesmí být usnesení vykonáno. Z týchž důvodů je předseda povinen zastavit výkon rozhodnutí nebo opatření referenta nebo usnesení komise a oznámit to radě místního národního výboru, která pak rozhodne, zda a pokud zastavené rozhodnutí (opatření, usnesení) může být vykonáno.

(7) Předseda je služebním představeným zaměstnanců místního národního výboru.

(8) Předseda je za svou činnost odpověden plenárnímu zasedání a radě; je povinen řídit se příkazy a pokyny předsedy okresního národního výboru, předsedy krajského národního výboru a ministra vnitra.

(9) Předsedu zastupuje náměstek (náměstkové).

(1) Referenti vyřizují běžné věci svých referátů. V kterých věcech mohou rozhodovat a činit opatření jménem rady, stanoví § 23.

(2) Referenti jsou povinni předložiti radě k projednání věci zásadního politického významu, i když by o nich jinak mohli rozhodnout sami.

(3) Referenti mohou se souhlasem rady zmocnit v mezích svých oprávnění zaměstnance místního národního výboru, aby rozhodovali a činili opatření z jejich příkazu.

(4) Referenti nemají náhradníky a zastupují se navzájem. Způsob zastupování upraví rada.

(5) Referenti jsou povinni říditi se směrnicemi a pokyny okresního národního výboru a krajského národního výboru, zejména též jejich referentů, a směrnicemi a pokyny věcně příslušných ministrů a ústředních úřadů.

(6) Referenti jsou za svou činnost odpovědni plenárnímu zasedání a radě.

I. referát pro všeobecné vnitřní věci,

II. plánovací referát,

III. bezpečnostní referát,

X. referát pro vnitřní obchod a výživu,

VII. finanční referát,

VIII. hospodářský referát,

IX. zemědělský referát,

XI. technický referát.

IV. referát pro školství, osvětu a tělesnou výchovu,

V. referát práce a sociální péče,

VI. zdravotní referát,

(1) Aby byla zajištěna účast co nejširších vrstev občanstva na pracích místního národního výboru, zřizuje si místní národní výbor komise, které mají především mobilisovat občanstvo k provádění těchto prací.

(2) Místní národní výbor si zřizuje především takové komise, jejichž účelem je zajistit splnění určitého úkolu.

(3) Komise dávají radě a referentům odborné rady a posudky.

(4) Jednotlivé komise mají rozhodovací pravomoc, jen když tak stanoví zákon nebo jiný předpis. V kterých případech může rada pověřit komise rozhodovací pravomocí, stanoví § 24.

(5) Pro jednotlivé odlehlé části obce může plenární zasedání zřídit se schválením okresního národního výboru obvodní komise a svěřit jim též provádění některých úkolů.

(6) Všeobecné zásady pro složení a práci komisí stanoví ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení a práci jednotlivých komisí mohou vydat věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

(1) Místní národní výbor se schází k plenárním zasedáním nejméně jednou za dva měsíce. Plenární zasedání jsou zpravidla veřejná. Plenární zasedání musí být mimořádně svoláno, usnese-li se na tom rada nebo žádá-li to aspoň čtvrtina členů místního národního výboru a uvede při tom předmět jednání nebo nařídí-li tak okresní národní výbor.

(2) Schůze rady se konají aspoň dvakrát za měsíc a mohou býti neveřejné.

(3) Schůze komisí se konají podle potřeby.

(4) Plenární zasedání a sborové složky se mohou platně usnášet, je-li přítomna více než polovina všech členů. Nesejde-li se dostatečný počet členů, svolá je předsedající znovu k projednání téhož pořadu; mohou se pak platně usnášet za přítomnosti jedné třetiny všech členů.

(5) Plenární zasedání a sborové složky se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných, pokud zvláštní předpisy nestanoví vyšší většinu.

(6) Podrobnější předpisy o jednání a o způsobu práce místního národního výboru vydá ministerstvo vnitra.

(1) Místní národní výbory se mohou sdružit souhlasnými usneseními svých plenárních zasedání, která schválí okresní národní výbor, ke společnému obstarávání některých záležitostí nebo k sledování společných zájmů nebo k provádění určitých úkolů nebo služeb.

(2) K témuž účelu mohou být místní národní výbory také sdruženy rozhodnutím krajského národního výboru.

(3) Pokud několik místních národních výborů používá společně jednoho nebo několika zaměstnanců k provádění svých úkolů, má se za to, že byly k tomuto provádění podle odstavce 2 sdruženy.

(4) Podrobnosti o dobrovolném i nuceném sdružování a o společném používání zaměstnanců upraví ministerstvo vnitra.

(1) Místní národní výbory se dělí na čtyři kategorie. Zásadně patří místní národní výbory

a) do první kategorie v obcích do 600 obyvatel;

c) do třetí kategorie v obcích s počtem obyvatel od 2.001 do 6.000;

b) do druhé kategorie v obcích s počtem obyvatel od 601 do 2.000;

d) do čtvrté kategorie v obcích s více než 6.000 obyvateli.

(2) Krajský národní výbor může na návrh okresního národního výboru přeřadit místní národní výbor podle hospodářské skladby obce, povahy úkolů místního národního výboru a podle stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci do vyšší nebo do nižší kategorie. Podrobnosti upraví ministerstvo vnitra.

(3) Počet obyvatelů se zjišťuje podle výsledku národního sčítání. Dokud nebude výsledek znám, zjistí se podle soupisu provedeného v českých zemích dne 22. května 1947 a na Slovensku podle soupisu ze dne 4. října 1946. V pochybnostech rozhoduje krajský národní výbor.

(1) Místní národní výbory první kategorie mají 15 členů, druhé kategorie 24 členů, třetí kategorie 30 členů a čtvrté kategorie 36 členů.

(2) Krajský národní výbor může výjimečně, pokud je toho třeba vzhledem k stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci, snížit počet členů místního národního výboru v nejmenších obcích první kategorie, avšak nikoli pod 9.

(3) Krajský národní výbor může vzhledem k stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci zvýšit počet členů místního národního výboru, a to u první kategorie nejvýše na 20, u druhé kategorie nejvýše na 30, u třetí kategorie nejvýše na 36 a u čtvrté kategorie nejvýše na 48.

(1) Rada místního národního výboru první kategorie má 5 členů, druhé kategorie 7 členů, třetí kategorie 9 členů a čtvrté kategorie 11 členů.

(2) Krajský národní výbor může výjimečně, pokud je toho třeba vzhledem k stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci, snížit počet členů rady u místních národních výborů první kategorie, avšak nikoli pod 3.

(1) U místního národního výboru první kategorie se rozdělují referáty mezi pět referentů zásadně takto:

2. Náměstek předsedy obstarává práce zemědělského referátu.

3. Třetí referent vykonává práce finančního referátu.

1. Předseda obstarává práce referátu pro všeobecné vnitřní věci, plánovacího referátu a bezpečnostního referátu.

5. Pátý referent obstarává práce hospodářského referátu, referátu pro vnitřní obchod a výživu a technického referátu.

4. Čtvrtý referent obstarává práce referátu pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, referátu práce a sociální péče a zdravotního referátu.

(2) U místních národních výborů druhé kategorie se rozdělují referáty mezi sedm referentů zásadně takto:

1. Předseda obstarává práce referátu pro všeobecné vnitřní věci, plánovacího referátu a bezpečnostního referátu.

3. Třetí referent obstarává práce finančního referátu.

2. Náměstek předsedy obstarává práce zemědělského referátu.

5. Pátý referent obstarává práce referátu práce a sociální péče a zdravotního referátu.

6. Šestý referent obstarává práce hospodářského referátu a technického referátu.

7. Sedmý referent obstarává práce referátu pro vnitřní obchod a výživu.

4. Čtvrtý referent obstarává práce referátu pro školství, osvětu a tělesnou výchovu.

(3) Jiné rozdělení referátů, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, je přípustné jenom se souhlasem okresního národního výboru.

(4) U místního národního výboru třetí kategorie se rozdělují referáty mezi devět referentů podle místních potřeb a podmínek; předseda obstarává však práce referátu pro všeobecné vnitřní věci a zpravidla též práce plánovacího referátu.

(5) U místního národního výboru čtvrté kategorie je určen pro každý referát zvláštní referent; předseda však obstarává vždy práce referátu pro všeobecné vnitřní věci.

(1) Rada místního národního výboru první a druhé kategorie rozhoduje zásadně ve sboru. Se schválením okresního národního výboru může však pověřit jednotlivé referenty, aby v jednotlivých druzích případů rozhodovali nebo činili opatření jejím jménem.

(2) Rada místního národního výboru třetí kategorie rozhoduje ve sboru, avšak může sama pověřit referenty rozhodovací pravomocí, a to jak pro jednotlivé druhy případů, tak i všeobecně pro obor celého referátu nebo jeho části. Referenti pak rozhodují a činí opatření jménem rady.

(3) Rada místního národního výboru čtvrté kategorie rozhoduje zásadně prostřednictvím referentů. Referenti rozhodují a činí opatření jménem rady v rozsahu svých referátů ve všech věcech s výjimkou těch, které toto nařízení nebo jiné předpisy vyhrazují výslovně radě nebo předsedovi.

(1) Důvěrníky zřídí místní národní výbory třetí a čtvrté kategorie. Podle potřeby mohou důvěrníky zřídit též místní národní výbory druhé kategorie.

(2) Důvěrníky ustanovuje rada z osob, které se dobrovolně k této práci přihlásí, a to zpravidla na návrh složek Národní fronty (organisací politických, odborových, družstevních, kulturních a tělovýchovných a organisací žen a mládeže).

(3) Ministerstvo vnitra vydá pokyny o úkolech, způsobu práce a schůzích důvěrníků.