Opatření proti škůdcům rostlin.
Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků, jejich prodej a kontrola.

(1) Je-li důvodná obava, že se škůdci vyskytnou v nebezpečném rozsahu, nebo stalo-li se tak již, jsou národní výbory, především místní národní výbory, povinny učinit vhodná opatření proti nim. V případech, kdy nelze nebezpečí zdolat jinak, zajistí národní výbory součinnost obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.

(2) Uživatelé pozemků jsou povinni trpět provádění opatření podle odstavce 1 a spolupůsobit při tom podle povahy případu prací nebo poskytnutím věcných prostředků.

(3) Náklady opatření podle odstavce 1 hradí prozatímně národní výbor, který opatření nařídil. Místní národní výbor rozvrhne je na uživatele pozemků, a to podle zásad platných pro vybírání příspěvků podle předpisů o finančním hospodaření národních výborů.

(4) Při opatřeních, jimiž se odvrací obecné nebezpečí hrozící některému úseku zemědělské výroby, se nerozvrhuje část nákladů uhrazená podporou poskytnutou ze státních prostředků.

(1) Dodavatelé osiva a sadby jsou povinni dodávat jen zboží zdravé a prosté škůdců.

(2) Pěstitelé žita, pšenice, ječmene a ovsa, jakož i směsí těchto plodin, jsou povinni používat k jejich setí jen osiva řádně a účinně mořeného prostředky povolenými na ochranu rostlin.

(1) Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě předpisy o tom,

(2) Vláda může stanovit nařízením, jakým způsobem se má zamezit rozšiřování nebo zavlečení škůdců při dovozu, průvozu a vývozu. Při tom může být stanoveno, že se závadné zboží vylučuje z další dopravy, nebo že se nařizuje jeho zničení.

(3) Povinnosti uložené podle této části zákona uživatelům pozemků platí obdobně pro osoby, které uskladňují výrobky rostlinného původu.

(1) Odborný dozor na zachovávání ustanovení této části zákona a předpisů podle ní vydaných vykonávají ministerstvo zemědělství a národní výbory. Ve zvláštních případech může ministerstvo zemědělství pověřit výkonem dozoru též státní výzkumné ústavy zemědělské, po případě lesnické, a státní výzkumné stanice.

(2) Ministr zemědělství stanoví v dohodě s příslušnými ministry nařízením bližší předpisy o oprávněních a povinnostech dozorčích orgánů, o povinnosti výrobců prostředků na ochranu rostlin hlásit ministerstvu zemědělství každou vyrobenou sérii, než bude uvedena do oběhu, o určení vstupních míst, kde bude prováděna prohlídka dovážených rostlin a rostlinných výrobků, jakož i o tom, že uživatelé pozemků a jiné odpovědné osoby jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům nutné údaje, pomůcky a prostředky.

(3) Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství vyhláškou v úředním listě, ve kterých případech se za prohlídky konané podle této části zákona nebo podle předpisů podle ní vydaných vybírají poplatky ve prospěch státní pokladny a v jaké výši, a vydá zároveň předpisy o jejich vybírání.

a) kteří škůdci, v jakém rozsahu a kdy musí být hubeni a jak je třeba při tom používat prostředků na ochranu rostlin, zejména s ohledem na bezpečnost a zdraví lidí nebo zvířat,

b) která opatření musí být učiněna k úspěšnému hubení škůdců nebo k zabránění jejich výskytu, rozšiřování nebo zavlečení a na čí náklad.