(1) Pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o
indosamentu (§§ 11 až 20),
splatnosti (§§ 33 až 37),
placení (§§ 38 až 42),
postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54),
placení pro čest (§§ 55, 59 až 63),
opisech (§§ 67 a 68),
změnách (§ 69),
promlčení (§§ 70 a 71),
dnech pracovního klidu, počítání lhůt a zákazu dní odkladu (§§ 72 až 74).
(2) Pro vlastní směnku platí dále ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě než je bydliště směnečníka (§§ 4 a 27), o úrokové doložce (§ 5), o nesrovnalostech v údajích směnečné sumy (§ 6), o následcích podpisu směnky za podmínek § 7, o následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo která překročila taková oprávnění (§ 8), a o blankosměnce (§ 10).
(3) Pro vlastní směnku platí rovněž ustanovení o směnečném rukojemství (§§ 30 až 32); v případě § 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky.