(1) Výstavce vlastní směnky je zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

(2) Vlastní směnka, splatná určitý čas po viděné, musí být předložena výstavci k viděné ve lhůtách uvedených v § 23. Lhůta po viděné běží od data viděné potvrzené podpisem výstavce na směnce. Odepře-li výstavce potvrdit a datovat viděnou, třeba to zjistit protestem (§ 25), od jehož data počíná běžet lhůta po viděné.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce v řízení o zaplacení částky z titulu regresního nároku ze směnky. Dovolání bylo odmítnuto jako nepřípustné, neboť žalobce dostatečně nevymezil důvody přípustnosti…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Vrchní soud v Olomouci se nedostatečně vypořádal s otázkou, zda obchodní zástupce žalobce byl oprávněn sjednat omezení směnečného rukojemství třetího žalovaného. Zrušil proto…

  • Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, který potvrdil platnost směnečného platebního rozkazu. Žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzeného zaplacení s…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že žalobce (Raiffeisenbank a.s.) nezneužil právo, když se domáhal plnění z blankosměnky proti avalistům (žalovaným), přestože pohledávka byla zajištěna i bankovní zárukou, ktero…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze se odmítá jako nepřípustné. Důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozka…

Zobrazit všech 43 rozhodnutí →