(1) Směnka na viděnou je splatná při předložení. Musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.

(2) Výstavce může ustanovit, že směnka na viděnou nesmí být předložena k placení před určitým dnem. V tomto případě začíná lhůta k předložení od tohoto dne.

(3) Při částečném placení se může šekovník domáhat, aby toto placení bylo na šeku vyznačeno a aby mu bylo o něm vydáno potvrzení.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že směnka s údajem splatnosti „na viděnou – nejpozději však do 30. dubna 2014“ není neplatná pro neurčitost, neboť jde o směnku splatnou na viděnou s prodlouženou lhůtou k předl…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že konkrétní pohledávka, k jejímuž zajištění směnka sloužila, již byla zaplacena, je odůvodněnou námitkou i tehdy, není-li v ní u…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze se odmítá. Žalovaná nepředložila žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání…