Úvodní ustanovení.
Organisace práce u prokuratur a řádných soudů.
Pobočky okresních soudů.
Pravidelné soudní dny.
Rozvrh práce.
Služební dohled.
Pracovní porady.

(1) Veškeré práce u prokuratur a řádných soudů (dále jen „soudy“) jsou obstarávány zpravidla podle druhu agendy v jednotlivých odděleních (oddělení trestní, oddělení občanskoprávní, oddělení správní).

(2) Úkoly prokurátora obstarává potřebný počet prokurátorů, soudní moc vykonává potřebný počet soudců z povolání a soudců z lidu. Výkon justiční správy obstarává u prokuratury prokurátor, který byl pověřen jejím vedením (dále jen „vedoucí prokurátor“), u soudu jeho předseda.

(3) Práce správních referentů, samostatné administrativní práce souvisící s výkonem úřadu prokurátora nebo s výkonem soudní moci (§ 176), kancelářské práce a pomocné práce obstarává potřebný počet správních zaměstnanců; v řízení ve věcech občanskoprávních mohou správní zaměstnanci, zvlášť k tomu určení, obstarávat též některé jednoduché úkony, které jsou jinak svěřeny jedinému soudci nebo předsedovi senátu (§ 677 o. s. ř., § 30 odst. 2, § 94 odst. 2, § 170 odst. 2, § 173 odst. 2, § 177).

(1) Vyžaduje-li to rozsah trestní nebo občanskoprávní agendy, zřídí se pro jejich obstarávání několik trestních nebo občanskoprávních oddělení. V takovém případě se soustředí věci téhož druhu zpravidla v jednom oddělení ( na př. trestní soudnictví ve věcech podle hlavy prvé a druhé zvláštní části trestního zákona, trestní soudnictví nad mládeží, věci národního pojištění, věci z pracovního poměru, věci nájemní, věci exekuční).

(2) Nemohou-li být samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3) a kancelářské práce, zejména práce souvisící s činností celé prokuratury nebo celého soudu, obstarávány pro svůj rozsah v některém z oddělení uvedených v § 1 odst. 1, zřídí se pro obstarávání těchto prací zvláštní oddělení (na př. oddělení doručné, oddělení výkonné).

(1) Pokud bezprostřední řízení prací některých správních referentů není vyhrazeno ministerstvu spravedlnosti, řídí práce správního oddělení u prokuratury vedoucí prokurátor, u soudu předseda soudu. Práce ostatních oddělení řídí u prokuratury prokurátoři-aprobanti, u soudu předsedové senátu.

(2) Samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3), práce kancelářské a pomocné řídí v každém jednotlivém oddělení správní zaměstnanec, který byl k tomu určen u prokuratury vedoucím prokurátorem, u soudu předsedou soudu (vedoucí úředník oddělení).

(1) Z důležitých důvodů může předseda krajského soudu se souhlasem ministra spravedlnosti nařídit, aby okresní soud pro některé obce svého obvodu obstarával trestní a občanskoprávní agendu nebo některé její druhy v oddělení umístěném mimo své sídlo (pobočka okresního soudu).

(2) Před rozhodnutím vyžádá si předseda krajského soudu vyjádření krajského prokurátora a prostřednictvím předsedy okresního soudu též vyjádření místních národních výborů zúčastněných obcí a okresního národního výboru, v jehož obvodu tyto obce leží.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které vedly k zahájení činnosti pobočky okresního soudu, nařídí předseda krajského soudu se souhlasem ministra spravedlnosti, aby činnost pobočky byla omezena jen na určitý druh agendy nebo aby byla zastavena.

(2) Ustanovení § 5 odst. 2 se užije obdobně.

(1) Pro usnadnění styku pracujících se soudem může předseda krajského soudu nařídit, aby okresní soud pro některé obce svého obvodu konal mimo své sídlo pravidelné soudní dny (dále jen „soudní dny“).

(2) Ustanovení § 5 odst. 2 se užije obdobně.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které vedly k zavedení soudních dnů, nařídí předseda krajského soudu jejich omezení nebo zastavení.

(2) K rozhodnutí, kterým se má konání soudních dnů zastavit, je třeba souhlasu ministra spravedlnosti; jinak se užije ustanovení § 5 odst. 2 obdobně.

(1) Z rozvrhu práce musí být patrno, jak jsou úkoly soudu mezi jednotlivá oddělení rozděleny a do kterých oddělení jsou jednotliví soudci a správní zaměstnanci zařazeni.

(2) Jednotlivá oddělení se v rozvrhu práce označí běžnými arabskými čísly podle tohoto pořadí: oddělení správní, trestní, občanskoprávní a ostatní oddělení (pobočky okresního soudu). Podatelna a spisovna se uvedou na konci pořadí bez označení číslem.

(3) V rozvrhu práce se dále uvede bližší rozdělení pracovní doby, doba určená pro styk s pracujícími, doba pracovní pohotovosti ve dnech pracovního klidu a místo a čas konání soudních dnů.

(1) Rozvrh práce okresních soudů a jeho změny schvaluje předseda krajského soudu, rozvrh práce krajských soudů a jeho změny schvaluje ministerstvo spravedlnosti.

(2) Rozvrh práce a jeho změny se po schválení vyvěsí na soudní desce.

(1) Na činnost správních zaměstnanců, kteří v oddělení (§ 1 odst. 1, § 5 odst. 1) obstarávají samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3), práce kancelářské nebo pomocné, dohlíží vedoucí úředník oddělení.

(2) Na činnost všech zaměstnanců v trestním nebo občanskoprávním oddělení dohlíží u prokuratury prokurátor-aprobant, u soudu předseda senátu.

(3) Na činnost všech správních zaměstnanců, pokud u prokuratury nebo u soudu obstarávají samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3), práce kancelářské nebo pomocné, dohlíží dozorčí úředník.

(4) Pokud přímý dohled na činnost některých správních referentů není vyhrazen ministerstvu spravedlnosti, dohlíží na činnost všech zaměstnanců u prokuratury vedoucí prokurátor, u soudu jeho předseda.

(1) Na činnost podřízených okresních prokuratur vykonává dozor krajský prokurátor, na činnost podřízených okresních soudů předseda krajského soudu, a to prohlídkami, které konají buď podle plánu schváleného ministerstvem spravedlnosti, nebo na zvláštní nařízení, anebo kdykoli je toho třeba.

(2) Mají-li být u okresních prokuratur nebo u okresních soudů předmětem prohlídky jen práce správních zaměstnanců, může krajský prokurátor pověřit vykonáním prohlídky dozorčího úředníka nebo jiného způsobilého správního zaměstnance krajské prokuratury, předseda krajského soudu dozorčího úředníka nebo jiného způsobilého správního zaměstnance krajského soudu.

(3) Při prohlídce je třeba zjistit, zda jsou příslušné práce vykonávány rychle, účelně a podle předpisů a zda jsou vědomosti, schopnosti, píle a uvědomění zaměstnanců činných u prokuratury nebo u soudu, u nichž se prohlídka koná, takové, jaké vyžaduje druh prací, které vykonávají.

(4) Zjištěné závady se odstraní pokud možno na místě, závady, jejichž odstranění leží mimo obor působnosti krajského prokurátora nebo předsedy krajského soudu, se uvedou v písemné zprávě o výsledku prohlídky. Zpráva se předloží ministerstvu spravedlnosti, zpráva o výsledku prohlídky okresních prokuratur se kromě toho předloží v opise generální prokuratuře. Ve zprávě se uvede, v jakém stavu byly prokuratura nebo soud shledány, jaké je jejich pracovní zatížení a personální obsazení a co bylo zařízeno k odstranění zjištěných závad.

(1) U prokuratur se konají pravidelné pracovní porady (dále jen „porady“), a to pokud možno za účasti všech zaměstnanců prokuratury; porady svolává vedoucí prokurátor podle předem stanoveného plánu.

(2) Kromě porad uvedených v odstavci 1 se konají u krajských prokuratur širší pravidelné pracovní porady (dále jen „širší porady“), a to pokud možno za účasti všech okresních prokurátorů nebo i ostatních prokurátorů z obvodu krajské prokuratury; širší porady svolává krajský prokurátor podle předem stanoveného plánu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije obdobně na porady (širší porady), které se konají u soudů (u krajského soudu) za účasti zaměstnanců soudu (předsedů okresních soudů nebo i ostatních soudců z povolání v obvodu krajského soudu).

(1) K poradám u prokuratury má být přibrán předseda příslušného soudu, k širším poradám mají být kromě toho přibráni předsedové odvolacích trestních nebo odvolacích občanskoprávních senátů.

(2) K poradám a k širším poradám u soudu má být přibrán příslušný vedoucí prokurátor.

(3) K poradám u soudu mají být aspoň jednou za čtvrt roku přibráni soudci z lidu nebo jejich zástupci; k širším poradám u krajského soudu mají být aspoň jednou za půl roku přibráni zástupci soudců z lidu od jednotlivých podřízených okresních soudů.

3. projednávat návrhy na odstranění zjištěných závad nebo zlepšovací návrhy,

1. vyměňovat zkušenosti o rozhodování prokurátorů a soudů, a to především s hlediska jednotného výkladu zákonů,

2. projednávat došlé zprávy o výsledku provedené prohlídky,

4. podávat zprávy nebo posudky vyžádané vedoucím prokurátorem nebo předsedou soudu.