Všeobecná ustanovení.
Urychlení a zjednodušení řízení.
Písemná podání.
Podání učiněná ústně do protokolu.
Dožádání.
Nahlížení do spisů.
Ustanovování obhájců a zástupců

(1) Všechny trestní a občanskoprávní věci mají být projednávány s největším urychlením tak, aby v nich mohlo být vydáno co nejdříve konečné rozhodnutí.

(2) Prokurátoři, soudci a všichni zaměstnanci prokuratur a soudů mají vycházet všem pracujícím, kteří se dovolávají jejich rady nebo pomoci, všemožně vstříc; zejména mají všestranně pečovat o to, aby nedostatek všeobecného nebo právnického vzdělání nebyl nikomu na újmu v jeho právech, a dávat všem, kdož toho potřebují, návod k provedení potřebných úkonů spolu s poučením, jaké právní následky budou spojeny s provedením těchto úkonů nebo s jejich opomenutím.

(3) Doba, kdy je možno se dostavit k prokurátoru nebo k soudu bez předchozího předvolání, se určí tak, aby styk pracujících s prokurátorem nebo soudem byl co nejvíce usnadněn.

(1) Je-li třeba nějakého vysvětlení a není-li možno opatřit je jiným vhodným způsobem, lze si od osoby, která může takové vysvětlení podat, vyžádat stručné písemné vyjádření nebo lze takovou osobu informativně vyslechnout. Pozvání k informativnímu výslechu se může stát jednoduchou obsílkou nebo telefonicky.

(2) O informativním výslechu se sepíše ve spise stručný záznam, který podpíše ten, kdo jej sepsal; vyslýchaný připojí svůj podpis, pokládá-li to vyslýchající vzhledem k závažnosti sdělení za účelné.

(1) Tam, kde jsou pro vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy), pro jiná vyřízení a pro protokoly předepsány vzory, je nutno jich použít, pokud tomu nebrání důležité důvody (na př. zvláštní složitost věci).

(2) Pro ostatní vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy) nebo vyřízení, jež se s výjimkou nepatrných odchylek nemění, jakož i pro dopisy, zprávy, sdělení a listinná osvědčení, jež se velmi často opakují, a pro něž nejsou vzory předepsány, mohou si prokuratury a soudy zavést vlastní vzory.

(1) Písemná podání je třeba předložit v tolika stejnopisech (§ 61 odst. 3 tr. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.), aby kromě stejnopisu určeného pro prokurátora nebo soud (po případě též pro jiného prokurátora, jiný soud, jiné oddělení) mohlo být doručeno po jednom stejnopise každé osobě, které se má stejnopis podání doručit.

(2) Ustanovení odstavce 1 se užije i pro opisy příloh, které mají být doručeny se stejnopisem písemného podání.

(3) Nepředložil-li účastník v řízení ve věcech občanskoprávních potřebný počet stejnopisů písemného podání a jeho příloh, ačkoli byl k tomu vyzván, pořídí je soud na jeho náklad; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.

(1) Podání učiněná ústně do protokolu sepisuje zpravidla prokurátor nebo soudce z povolání. Je-li toho třeba, může zmocnit vedoucí prokurátor jednoho z prokurátorů a předseda soudu jednoho ze soudců z povolání, aby sepisovali všechna ústní podání, která byla u prokuratury nebo u soudu učiněna.

(2) Jednoduchá podání učiněná ústně do protokolu mohou sepisovat též správní zaměstnanci, jestliže k tomu byli prokurátorem-aprobantem nebo předsedou senátu zmocněni (§§ 42, 677 o. s. ř.).

(1) Trestní oznámení učiněné ústně do protokolu sepisuje zpravidla prokurátor, který vyslechne oznamovatele o trestném činu, o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech pachatele a o důkazech, jakož i o výši škody způsobené oznámeným činem. Výslechem má být získán potřebný podklad pro další řízení, tak aby nebylo třeba výslech oznamovatele opakovat.

(2) Je-li z údajů oznamovatele patrno, že oznámený skutek není trestným činem nebo že pachatele nelze stíhat z jiných důvodů, je třeba o tom oznamovatele poučit; trvá-li oznamovatel přesto na svém oznámení, poznamená se v protokole, že oznamovatel byl poučen.

(3) Bylo-li trestní oznámení učiněno ústně do protokolu u soudu, užije se ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. Protokol se bez odkladu zašle příslušnému prokurátoru.

(1) Podání ve věcech občanskoprávních učiněná telegraficky (§ 44 o. s. ř.), která neměla náležitosti předepsané pro písemná podání, musí být opakována písemným podáním nebo ústně do protokolu.

(2) Mělo-li telegrafické podání ostatní náležitosti předepsané pro písemná podání, je třeba nedostatek vlastnoručního podpisu [§ 43 odst. 1 písm. e) o. s. ř.] odstranit dodatečným stručným projevem souhlasu s obsahem telegrafického podání; projev souhlasu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Současně mají být předloženy též potřebné přílohy.

(3) Dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 musí být učiněny do tří dnů po uplynutí lhůty, která je stanovena pro ono podání, není-li však takové lhůty, do tří dnů po dojití telegrafického podání. Zmešká-li se tato lhůta, nelze k telegrafickému podání přihlížet.

(1) O provedení jednotlivých úkonů dožádáním (§ 22 odst. 2 tr. ř., § 16 o. s. ř.) je třeba požádat zpravidla zvláštním dopisem, v němž se podrobně uvedou potřebné údaje. To platí zejména tehdy, jde-li o dožádání o současné provedení úkonů různými okresními prokuraturami nebo různými okresními soudy. Je-li však k provedení úkonů, o které bylo žádáno, třeba podrobnější znalosti spisů, zašlou se dožádané prokuratuře nebo dožádanému soudu příslušné spisy nebo jejich části. Dožádání musí být vyhověno s největším urychlením, aby u dožadující prokuratury nebo dožadujícího soudu nebylo třeba stanovené jednání odročit.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, vyřizuje dožádání prokurátor, nebo byl-li dožádán soud, soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen. Je-li to důležité pro úspěšné provedení řízení, je třeba při provádění dožádání výslechem osob rozšířit výslech - podle toho, co při něm vyjde najevo - i na okolnosti nebo osoby, které v dožádání nebyly uvedeny. O výslechu osoby, která nebyla v dožádání uvedena, je třeba vždy účastníky vyrozumět (§ 96 odst. 1 o. s. ř.).

(3) Nemůže-li být dožádaný úkon vykonán v obvodě dožádané prokuratury nebo dožádaného soudu, postoupí se dožádání příslušné prokuratuře nebo příslušnému soudu, jsou-li známy, jinak se dožádání vrátí. Postoupení dožádání se současně oznámí dožadující prokuratuře nebo dožadujícímu soudu.

(1) Dožádání tuzemských soudů (úřadů, orgánů veřejné správy) o doručení písemností vyřizuje samostatně oddělení, které obstarává doručnou službu.

(2) Žádosti cizozemských soudů (úřadů) o doručení písemností vyřizuje prokurátor, nebo byl-li požádán soud, soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen.

(1) Nahlížet do spisů (§ 66 tr. ř., § 87 o. s. ř.) je možno, není-li dále stanoveno jinak, výlučně v místnostech prokuratury nebo soudu pod dohledem vedoucího úředníka oddělení nebo správního zaměstnance jím k tomu určeného. Zároveň se učiní vhodná opatření k zachování státního, hospodářského nebo služebního tajemství.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro znalce (§ 118 odst. 1 tr. ř., §§ 108 a násl. o. s. ř.). Znalcům, kteří nemohou podat spolehlivý posudek bez zevrubného prostudování spisů, může prokurátor nebo předseda senátu spisy zapůjčit.

(2) Zapisovatel je povinen oznámit skutečnosti, pro které nesmí být přibrán (§ 60 odst. 3 tr. ř.), prokurátoru a v řízení před soudem předsedovi senátu, jakmile se o těchto skutečnostech dověděl.

(1) Jestliže soudce (člen senátu, senát), o jehož vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v určité věci jde (§ 39 odst. 2 tr. ř.), s tím souhlasí, přidělí předseda soudu věc jinému soudci (senátu) nebo určí do senátu místo něho jiného soudce. O tomto opatření učiní předseda soudu ve spise záznam.