(1) Předseda senátu může vypracováním písemného vyhotovení rozhodnutí pověřit některého soudce z povolání, který je členem senátu; vypracování písemného vyhotovení usnesení jednoduché povahy může svěřit též správním zaměstnancům.

(2) Nemůže-li předseda senátu ani jiný člen senátu pro překážku delšího trvání vypracovat písemné vyhotovení vyhlášeného (vyneseného) rozhodnutí, může jej na příkaz předsedy soudu vypracovat jiný soudce z povolání, který nebyl členem senátu.

(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí se opatří datem jeho vyhlášení (vynesení).