Exekuce.

Obecná ustanovení.

Zvláštní ustanovení.
Exekuce zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci nezapsané ve veřejné knize.
Exekuce dražbou nemovitých věcí.
Exekuce zabavením a prodejem movitých věcí.
Exekuce na jiná majetková práva.
Exekuce na vydání nebo dodání movitých věcí.
Exekuce na peněžité pohledávky a plat.
Exekuční likvidace.

Vymáhání pokut, trestů peněžitých, nákladů řízení a soudních poplatků.

(1) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem (§ 431 o. s. ř.), předloží vedoucí úředník oddělení, v němž byla exekuce povolena, příslušný spis oddělení, které obstarává výkonnou službu; zvláštního příkazu soudce není k výkonu exekuce třeba.

(2) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem dožádaného soudu, nařídí soudce, který u tohoto soudu obstarává exekuční agendu, aby exekuční úkon byl vykonán (exekuční příkaz); příkaz se dává na zaslaném stejnopise vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

(3) Zvláštní pokyny, které se týkají provedení exekučního výkonu (na př. určení času a místa výkonu), uvede soudce, jestliže je nedá výkonnému úředníku ústně, přímo na spise (odstavec 1) nebo na exekučním příkaze (odstavec 2). Současně se spisem nebo s exekučním příkazem se odevzdají oddělení, které obstarává výkonnou službu, usnesení a jiné písemnosti, které mají být při výkonu exekuce doručeny (na př. § 510 odst. 1 o. s. ř.).

(4) Má-li výkonný úředník pochybnosti, jak nejlépe vyhovět příkazu soudce, vyžádá si od něho ústní poučení. Tohoto ustanovení se užije, zejména má-li výkonný úředník pochybnosti, zda provedením exekučního úkonu nebudou dotčeny důležité zájmy státu nebo veřejné zájmy hospodářské.

(1) Výkonný úředník je oprávněn učinit všechna opatření, jichž je třeba, aby byl při jednotlivých exekučních úkonech zachován pořádek.

(2) Osoby, které ruší exekuční úkon, odstraní výkonný úředník z místa úkonu, i když jsou zúčastněny na výkonu exekuce.

(2) Nedostaví-li se vymáhající věřitel ve stanovenou dobu na místo, kde má být exekuční úkon vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti.

(1) Požádal-li o to vymáhající věřitel, vyrozumí jej výkonný úředník, kdy a kde bude exekuční úkon vykonán.

(1) Byla-li exekuce odložena nebo zrušena (§§ 443 až 445 o. s. ř.) nebo bylo-li nařízeno pokračování v odložené exekuci, vyrozumí se o tom oddělení, které obstarává výkonnou službu. Výkonný úředník, který byl pověřen provedením exekuce, ihned zařídí, čeho je třeba.

(2) Byla-li exekuce odložena, pokračuje výkonný úředník ve výkonu exekuce teprve na zvláštní příkaz soudce. To platí i tehdy, bylo-li odložení exekuce učiněno závislým na složení přiměřené jistoty (§ 444 o. s. ř.).

(2) Souhlas se dává písemně na vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

(1) Ve dnech pracovního klidu a v noci smí výkonný úředník vykonat exekuční úkony jen tehdy, vysloví-li s tím předseda soudu souhlas.

(1) V protokole o zájemném popsání se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66, 68, § 452 odst. 1 a 2 o. s. ř.) uvedou jednotlivé nemovité věci podle čísla katastrálních parcel, druh jejich obdělání, výměra a jejich hranice; jde-li o stavby, uvede se jejich popisné číslo a způsob jejich užívání.

(2) Spolu s nemovitou věcí se podle předpisů o zabavení movitých věcí (§ 509 o. s. ř.) popíše její příslušenství.

(2) Zájemné popsání není třeba provádět, žádá-li se o povolení dražby nemovité věci, která byla již zájemně popsána při zřízení exekučního zástavního práva pro pohledávku vymáhajícího věřitele.

(1) Byla-li povolena dražba nemovité věci nezapsané ve veřejné knize (§ 507 o. s. ř.), provede se zájemné popsání této nemovité věci (§ 452 o. s. ř.) spolu s jejím odhadem.

(3) Povolení dražby se poznamená v protokole o zájemném popsání; v případě uvedeném v odstavci 2 se poznamená povolení dražby v protokole o předcházejícím zájemném popsání.

3. výši pohledávek úvěrových (§ 498 odst. 2 o. s. ř.).

1. výši daní, veřejných dávek, pojistného národního pojištění, pohledávek z pracovního (učebního) poměru [§ 494 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.],

2. prohlášení, která učinili věřitelé o zapravení svých nároků [§ 469 písm. i) o. s. ř.],

(3) Nebylo-li v pěti minutách po druhém vyzvání učiněno vyšší podání, přiklepne soudce nemovitost poslednímu podateli.

(4) Dříve než udělí příklep, oznámí soudce ještě jednou hlasitě poslední podání.

(2) Soudce vyrozumí dražitele, že prohlásí dražbu za skončenou, nebude-li přes dvojí vyzvání učiněno vyšší podání.

(1) Při dražbě nemovité věci (§§ 483 až 486 o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 500 Kčs.

3. rozhodnutí o udělení příklepu,

2. všechna podání, ať byla soudem uznána, nebo odmítnuta,

1. jména, příjmení a bydliště dražitelů a jejich zmocněnců, výše a druh jistoty, kterou dražitelé složili, a zjištění, kdo není povinen jistotu skládat,

4. potvrzení dražitelů, že jim byla jistota vrácena.

5. zda dražební výtěžek byl vydán vymáhajícímu věřiteli nebo uložen u soudu.

(1) Na pracovní odměnu vyplacenou osobám, na kterých se vykonává vazba, trest odnětí svobody nebo ochranná výchova, je přípustná toliko exekuce pro vymožení pohledávky na úhradu osobních potřeb, a to jen do jedné poloviny pracovní odměny.

(2) Při zabavení pracovní odměny se postupuje podle § 514 o. s. ř.

(1) V zájemním protokole se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66, 68 a 509 o. s. ř.) uvede zejména:

(2) Zabavené věci se popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost.

(3) Z prohlášení, která byla učiněna jinými osobami, zejména o tom, že mají k movité věci právo, které nepřipouští výkon exekuce (§ 442 o. s. ř.), nebo že k ní mají zástavní nebo zadržovací právo, jakož i prohlášení dlužníkovo, že zabavené věci náležejí někomu jinému, se uvede v protokole jen podstatný obsah.

(1) Mají-li být zabaveny jen movité věci, které jsou již pro jinou pohledávku zájemně sepsány a popsány, zabaví je výkonný úředník dodatkovou poznámkou k zájemnímu protokolu (§ 509 odst. 1 druhá věta o. s. ř.). V poznámce uvede jméno, příjmení a bydliště vymáhajícího věřitele, na jehož návrh se provádí další zabavení, a výši vymáhané pohledávky. Nebyly-li některé z věcí dříve zabavených nalezeny, vyznačí to v poznámce.

(2) Mají-li být zabaveny i další věci, zabaví se, jen pokud se to jeví nutným pro uspokojení vymáhajícího věřitele; přitom je třeba přihlížet k okolnostem rozhodujícím o rozsahu zabavení, zejména k ceně zabavených věcí, k výši předcházejících pohledávek a nově přibylého vymáhaného nároku. Soupis a popis těchto věcí se uvede v dodatku k dřívějšímu protokolu. Ustanovení poslední věty odstavce 1 se užije obdobně.

(1) Zabavené věci, kromě peněz nalezených u dlužníka, se ponechají na místě, kde byly zabaveny; jsou-li pro to důležité důvody, vezmou se na návrh vymáhajícího věřitele do úschovy. Náklady spojené s uschováním hradí prozatím vymáhající věřitel.

(2) Pokud se zabavené věci k tomu hodí, uloží se u soudu, jinak se odevzdají schovateli nebo dražebně anebo ústavu, který se zabývá takovým uschováváním.

(3) Neurčí-li soudce již předem osobu, která je způsobilá a ochotná zabavené věci uschovat, určí vhodného schovatele výkonný úředník s výhradou dodatečného schválení soudce.

(4) Schovatel potvrdí převzetí věcí a podpíše zájemní protokol nebo zvláštní protokol sepsaný o provedeném uschování; žádá-li o to, vydá se mu seznam věcí, které mu byly svěřeny.

(1) Nebyly-li zabavené věci vzaty do úschovy, vyznačí se zabavení způsobem pro každého snadno zřejmým.

(2) Výkonný úředník upozorní dlužníka nebo osoby místo něho zastižené, že zabavené věci nesmějí být poškozeny, zničeny, odstraněny nebo zcizeny a že takové jednání je trestné.

(1) Je-li obecnými právními předpisy stanoveno, že věc před prodejem v dražbě má být nabídnuta socialistické právnické osobě k převzetí za odhadní nebo úředně stanovenou cenu, vyrozumí ji vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, že může věc do třiceti dnů od doručení vyrozumění převzít. Neučiní-li socialistická právnická osoba v uvedené lhůtě nabídku, provede výkonný úředník dražbu.

(2) Lhůta uvedená v odstavci 1 se přiměřeně zkrátí, jde-li o věc podléhající zkáze. Neučiní-li socialistická právnická osoba v této zkrácené lhůtě nabídku, prodá výkonný úředník věc z volné ruky. Ustanovení § 139 se užije obdobně.

(1) Vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, ustanoví rok dražby; v oznámení podle § 518 odst. 2 o. s. ř. uvede místo a čas dražby, označení věcí daných do dražby, a to podle jejich druhu, a místo, kde je lze před dražbou prohlédnout.

(2) Výkonný úředník povolaný vykonat dražbu se včas před dražbou přesvědčí, zda byla řádně oznámena; shledá-li závady, oznámí je ústně soudci.

(1) Je-li třeba, aby byly zabavené věci před prodejem odhadnuty, určí znalce vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, a to zpravidla podle předem určeného pořadí. Není-li to možné, přibere znalce výkonný úředník.

(2) Při prodeji věcí menší hodnoty lze, je-li třeba, přibrat jako znalce i osobu, která není zapsána v seznamu, nebo upustit od přibrání znalce, je-li výkonný úředník způsobilý spolehlivě odhadnout věci sám.

(1) Po zahájení dražby vyzve výkonný úředník zájemce, aby dražili. Dražba trvá, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud nebylo učiněno podání vyšší. Výkonný úředník je povinen dražitele vyrozumět, že prohlásí dražbu za skončenou, nebude-li přes dvojí vyzvání učiněno vyšší podání. Nebylo-li po druhém vyzvání učiněno vyšší podání, přiklepne výkonný úředník věc poslednímu podateli.

(2) Dříve než udělí příklep, oznámí výkonný úředník ještě jednou hlasitě poslední podání.

(1) Byla-li dražba skončena, protože výtěžek dosud prodaných věcí stačí k uspokojení vymáhajících věřitelů, odevzdají se neprodané zabavené věci dlužníku nebo jiné osobě, která je oprávněna je přijmout.

(2) Nevedla-li dražba k plné úhradě vymáhaných pohledávek s příslušenstvím, odevzdají se neprodané zabavené věci, byly-li před tím uschovány, opět schovateli nebo se uloží u soudu.

(1) V protokole o dražbě zabavených věcí se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66 a 68 o. s. ř.) uvede zejména:

(2) Jednotlivá podání se v protokole neuvádějí; vydražitelé protokol nepodpisují.

(1) Pro výkon prodeje zabavených movitých věcí mohou být zřízeny soudní dražebny. Jejich sídla a obvod působnosti určí ministr spravedlnosti.

(2) Soudní dražebna je pod dozorem a správou okresního soudu s pravomocí ve věcech občanskoprávních, v jehož sídle je zřízena.

1. seznam a popis věcí, které byly zabaveny pro vymáhanou pohledávku vymáhajícího věřitele s uvedením u každé jednotlivé věci, jakého výtěžku lze jejich prodejem asi dosáhnout,

2. seznam a popis věcí, které nebyly zabaveny proto, že jsou vyloučeny z exekuce (§ 511 o. s. ř.), nebo proto, že jsou příslušenstvím nemovité věci (§ 516 o. s. ř.).

1. které věci byly vyvolány a pod jakými běžnými čísly jsou zapsány v zájemním protokole,

2. jaká byla odhadní nebo úředně stanovená cena jednotlivých zabavených věcí a jaké bylo nejnižší podání,

3. jakého nejvyššího podání za jednotlivé věci bylo docíleno a kdo byl jejich vydražitelem,

4. které z vyvolaných věcí nebyly prodány a jak bylo s nimi naloženo,

(2) Bylo-li v likvidačním řízení činno postupně několik správců podstaty, rozdělí se odměna mezi ně podle jejich dohody. Nedohodnou-li se, rozdělí odměnu mezi ně soudce, přihlížeje k míře účasti každého na řízení a k výsledkům jeho činnosti.

(1) Soud dohlíží na činnost správce podstaty a nahlíží do jeho spisů a účtů.

(2) Z důležitých důvodů může soud z úřední povinnosti nebo na návrh zbavit správce podstaty jeho úřadu a ustanovit správce nového.

2. zda věc byla odevzdána nebo zaslána věřiteli, či proč se tak nestalo a jak byla provedena úschova.

1. místním a okresním národním výborům a finančním prokuraturám, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo), podnik a nemovitý majetek,

2. Ústřední národní pojišťovně a jejím územním organisačním složkám, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik,

3. pobočkám Státní banky československé, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik,

4. poštovním úřadům, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik (závody) a správce podstaty bydliště,

5. železničním, lodním a leteckým stanicím, které zpravidla dodávají zásilky dlužníku (podniku, závodům),

6. je-li dlužníkem právnická osoba, příslušnému dozorčímu úřadu,

7. je-li dlužníkem advokát nebo notář (advokátní nebo notářský koncipient), příslušnému krajskému sdružení advokátů nebo krajskému sboru notářskému a ministerstvu spravedlnosti,

8. je-li dlužníkem lékař, zvěrolékař, lékárník nebo civilní technik, krajskému národnímu výboru, v jehož obvodě se povolání vykonává,

9. je-li dlužníkem veřejný činitel, příslušnému dozorčímu úřadu.

1. označení věci odňaté dlužníku nebo třetí osobě, byla-li ochotna ji vydat, a je-li věcí více, jejich přesný seznam nebo údaj o jejich počtu, míře, váze a p.,

(2) Nařídí-li soud zájemné popsání práva, na které se vede exekuce, vykoná se popsání přiměřeně podle předpisů o zabavení movitých věcí (§§ 134 a 135); zejména se právo, které se má zabavit, zevrubně popíše podle svého obsahu a rozsahu a přitom se odkáže na listiny, které jsou snad o tom zřízeny. Zároveň se zevrubně uvedou vzájemná plnění, která je dlužník se zřetelem na toto právo povinen konat.

(1) Zabavení jiných majetkových práv (§ 550 o. s. ř.) než pohledávek a nároků na vydání nebo dodání movitých věcí (na př. zabavení práva požívacího, patentního a p.) se vykoná zpravidla tím, že se dlužníku zakáže tímto právem nakládat; jsou-li z práva, které se má zabavit, povinny jiné osoby něco vykonat, zakáže se jim plnění.

(1) Odměna správce podstaty se stanoví částkou od 1000 Kčs do 5000 Kčs. Je-li předmětem exekuční likvidace rozsáhlý majetek, vyžadující zvlášť obtížné činnosti správce podstaty, může být přiznána odměna až do částky 10000 Kčs. Při určování výše odměny přihlédne soudce k rozsahu, způsobu a výsledkům činnosti správce podstaty.

(3) Nevedla-li exekuce na movité věci nebo na peněžité pohledávky a plat povinné osoby k cíli, oznámí to vymáhající úředník prokurátoru nebo předsedovi senátu, který požádá o další vymáhání finanční prokuraturu.

(1) Nabylo-li rozhodnutí prokurátora nebo soudu, kterým se vyslovuje povinnost k zaplacení pokuty (na př. §§ 75 a 297 tr. ř., § 100 odst. 2, § 112 o. s. ř.), trestu peněžitého (§§ 288 a 292 tr. ř.), nákladů řízení, které zatím hradil zálohově stát (§§ 86 a 87) nebo soudních poplatků, právní moci, vyzve vedoucí úředník oddělení na příkaz prokurátora nebo předsedy senátu povinnou osobu, aby ve stanovené lhůtě zaplatila určenou částku, jinak že bude vymáhána exekucí (platební příkaz). Evidenci vydaných platebních příkazů vede správní zaměstnanec prokuratury nebo soudu, který se stará o vymáhání takových plateb (vymáhající úředník).

(2) Nezaplatila-li povinná osoba ve stanovené lhůtě, podá vymáhající úředník návrh na povolení exekuce na movité věci nebo na peněžité pohledávky a plat povinné osoby. V exekučním řízení má vymáhající úředník postavení vymáhajícího věřitele. V řízení o žalobách, které z tohoto podnětu vzniknou, zastupuje stát finanční prokuratura.

(4) Od vymáhání nákladů trestního řízení se upustí, nebyly-li vymoženy do šedesáti dnů po propuštění z trestu odnětí svobody nebo po propuštění z ochranné výchovy [§ 445 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]; z nároků, které vznikly z pracovního poměru po tomto propuštění, nesmějí být náklady trestního řízení vymáhány.