(1) Ověřující zaměstnanec vyslechne osobu, jejíž podpis se ověřuje (dále jen „účastník“), zda uznává podpis na listině za svůj vlastní; jde-li o listinu nepodepsanou, účastník se před ním na listinu vlastnoručně podpíše.

(2) Nezná-li ověřující zaměstnanec účastníka osobně a jménem a příjmením, musí mu být jeho totožnost prokázána občanským průkazem nebo potvrzena dvěma svědky. Svědkové totožnosti musí být ověřujícímu zaměstnanci osobně a jménem a příjmením známi, nebo mu musí být jejich totožnost prokázána občanským průkazem. Svědky totožnosti nemohou být osoby mladší 18 let a ti, kdo pro svůj tělesný nebo duševní stav nejsou schopni vydat svědectví, kdo neumějí číst a psát a kdo jsou zúčastněni na věci.

(3) Ověření podpisu se vyznačí na listině nebo na přívěsku s listinou pevně spojeném ve formě ověřovací doložky, kterou ověřující zaměstnanec podpíše. V doložce se dále uvede:

1. číslo příslušné položky ověřovací knihy, po případě místo a čas sepsání protokolu (§ 175),

2. jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště účastníka,

3. jakým způsobem byla zjištěna jeho totožnost,

4. zda listinu podepsal nebo uznal podpis za svůj vlastní,

5. místo a den ověření.