195/1950 Sb. — Nařízení, kterým se provádí zákon o organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství

HLAVA 1

§ 1

(1) Bytovým majetkem se pro účely jeho organisace rozumějí

1. trvalé stavby, které podle své stavební úpravy, svého účelu a způsobu skutečného užívání mají povahu obytných domů;

2. stavební pozemky, na nichž jsou obytné domy, jakož i nezastavěné pozemky určené podle zastavovacího plánu k zastavění obytnými domy;

3. stavby a předměty investiční povahy určené k provozu bytového hospodářství.

(2) K bytovému majetku se počítají též jeho součásti a příslušenství.

§ 2

Za bytový majetek (§ 1) se nepovažují

1. budovy, které jsou určeny k hromadnému ubytování ozbrojených sborů;

2. léčebné a ošetřovací ústavy a přírodní léčivé lázně;

3. domovy mládeže, domovy pracujícího dorostu, jiné internáty a studentské koleje, tělovýchovná střediska a sociální ústavy;

4. budovy určené k živnostenskému provozu přechodného ubytování, jakož i noclehárny a ubytovny.

§ 3

V pochybnostech o tom, zda jde o bytový majetek, rozhoduje krajský národní výbor.

(1) Bytový majetek národní, jejž spravuje stát přímo, může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy svěřit do správy národnímu podniku, slouží-li tento majetek výlučně nebo převážně k ubytování zaměstnanců tohoto podniku a potřebuje-li ho podnik nezbytně pro tento účel.

(2) Jinak může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy svěřit tento bytový majetek do správy komunálnímu podniku, nevyžadují-li zvláštní důvody, aby jej i nadále spravoval stát přímo.

§ 5

Ustanovení tohoto nařízení o organisaci bytového majetku se nevztahují na bytový majetek národní určený k ubytování příslušníků ozbrojených sborů a členů jejich rodin.

§ 6

Bytový majetek národní svěřený do správy národnímu podniku může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy převést do správy

1. komunálního podniku, slouží-li tento majetek výlučně nebo převážně k ubytování jiných osob než zaměstnanců národního podniku a nepotřebuje-li ho tento podnik nezbytně pro své zaměstnance;

2. jiného národního podniku, slouží-li tento majetek výlučně nebo převážně k ubytování zaměstnanců tohoto podniku.

§ 7

Bytový majetek národní svěřený do správy komunálnímu podniku může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy převést do správy národního podniku, slouží-li tento majetek výlučně nebo převážně k ubytování zaměstnanců tohoto podniku a potřebuje-li ho podnik nezbytně pro tento účel.

§ 8

Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy může učiniti opatření podle §§ 6 a 7 také z jiných důležitých důvodů, zejména vyžaduje-li toho splnění úkolů jednotného hospodářského plánu.

§ 9

(1) Majetek zrušeného bytového sdružení, které je podnikovým družstvem, převede ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušným ministerstvem zpravidla na stát a svěří do správy příslušnému národnímu nebo komunálnímu podniku (dále jen „podnik“).

(2) Podnikovými družstvy se rozumějí taková, jejichž členy mohou býti podle jejich stanov toliko zaměstnanci určitého podniku a členové jejich rodin.

§ 10

(1) Majetek jiných zrušených bytových sdružení, která jsou družstvy, převede ministerstvo práce a sociální péče v každém okrese na obecně prospěšné okresní bytové družstvo (dále jen „bytové družstvo“).

(2) Ve výjimečných případech může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra převést tento majetek na stát a svěřit do správy komunálnímu podniku.

§ 11

Ustanovení tohoto nařízení o organisaci bytového majetku se nevztahují na bytová družstva, jejichž členy mohou býti podle jejich stanov toliko příslušníci ozbrojených sborů a členové jejich rodin.

§ 12

Majetek zrušených bytových sdružení, která nejsou družstvy, převede ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušným ministerstvem na stát a svěří za podmínek stanovených v § 4 do správy některému podniku.

§ 13

Knihovní zápisy.
Návrhy, aby v pozemkových (veřejných) knihách byly provedeny zápisy týkající se přechodu nemovitostí, a věcných práv k nemovitostem (knihovních práv) z důvodu organisace bytového majetku, podávají podniky, jimž byl majetek svěřen do správy, nebo bytová družstva, na něž byl majetek převeden.

§ 14

(1) Zrušením zaniká bytové sdružení bez likvidace.

(2) Je-li bytové sdružení zapsáno v podnikovém rejstříku, zapíše soud jeho zrušení na návrh ministerstva práce a sociální péče.

§ 15

(1) Práva a závazky zrušeného bytového sdružení přecházejí na podnik, jemuž byl majetek svěřen do správy, nebo na bytové družstvo, na něž byl majetek převeden.

(2) Převede-li ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušným ministerstvem část majetku zrušeného bytového sdružení na stát a svěří do správy podniku a část na bytové družstvo, rozhodne zároveň, která práva a závazky přecházejí na podnik a která na bytové družstvo. To platí přiměřeně i tehdy, převede-li ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy majetek zrušeného bytového sdružení na stát a svěří do správy dvěma nebo více podnikům nebo převede-li jej na dvě nebo více bytových družstev.

§ 16

(1) O vypořádání práv, jež příslušejí členům (společníkům) zrušeného bytového sdružení z členského poměru, jakož i závazků, které pro ně z tohoto poměru vyplývají, platí ustanovení stanov (společenské smlouvy) zrušeného sdružení.

(2) Podkladem pro vypořádání těchto práv a závazků je účetní závěrka celého zrušeného bytového sdružení. Tuto účetní závěrku sestaví ke dni zániku sdružení podnik, jemuž byl majetek svěřen do správy, nebo bytové družstvo, na něž byl majetek převeden; v případech uvedených v § 15 odst. 2 sestaví ji podnik nebo bytové družstvo, jež určí ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušným ministerstvem.

HLAVA 2

ČÁST 1

§ 17

Působnost Fondu bytového hospodářství (dále jen „Fond“) se vztahuje

1. na bytový majetek národní, pokud z ní není podle § 8 odst. 1 č. 1 zákona vyloučen;

2. na bytový majetek jednotných zemědělských družstev (dále jen „zemědělská družstva“);

3. na bytový majetek organisací a institucí celostátního významu a jednotlivých bytových družstev, pokud byla na něj podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena.

§ 18

Ustanovení této hlavy týkající se podniků vztahují se přiměřeně též

1. na odděleně účtující zařízení vytvořená podle § 13 odst. 3 zákona;

2. na organisace a instituce celostátního významu a na jednotlivá bytová družstva, na jejichž bytový majetek byla rozšířena působnost Fondu.

§ 19

(1) Fond je podřízen vrchnímu vedení ministerstva práce a sociální péče.

(2) Dozor na činnost Fondu vykonává ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

§ 20

(1) Správu Fondu vede devítičlenný výbor, jehož tři členové jsou Slováci. Je-li předsedou výboru Čech, je jeho náměstkem Slovák, a naopak.

(2) Členem výboru může býti toliko československý občan oddaný lidově demokratickému řádu, bezúhonný a schopný k výkonu této funkce.

(3) Členové výboru slíbí ministru práce a sociální péče, že budou plnit své povinnosti svědomitě a v souladu se zájmy státu.

§ 21

Výbor pečuje o to, aby Fond plnil své úkoly ve shodě s jednotným hospodářským plánem a co nejúsporněji.

§ 22

(1) Podrobnosti o jednání a usnášení výboru upraví jednací řád, jejž vydá výbor se schválením ministerstva práce a sociální péče.

(2) Funkce členů výboru je čestná. Členové mají nárok pouze na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce; výši této náhrady může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí určit úhrnnou částkou.

§ 23

Zastupování Fondu.

(1) Fond zastupuje a jeho jménem jedná předseda výboru; v jeho nepřítomnosti nebo při jeho zaneprázdnění ho zastupuje náměstek. Za Fond se podpisuje předseda výboru (náměstek) tak, že k názvu Fondu připojí svůj podpis.

(2) Výbor může se schválením ministerstva práce a sociální péče zmocnit též jiné osoby, aby v rozsahu, jejž zároveň určí, zastupovaly Fond a jednaly jeho jménem.

§ 24

Činnost Fondu je určována jeho plánem, jejž schvaluje ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a který je součástí jednotného hospodářského plánu.

§ 25

Fond sestaví v každém roce rozpočet a účetní závěrku, která podléhá schválení ministerstva práce a sociální péče danému v dohodě s ministerstvem financí. Fond je povinen hospodařit podle rozpočtu.

§ 26

Hotovosti, cenné papíry a listiny ukládá Fond u Investiční banky, národního podniku.

ČÁST 2

Oddíl 1

§ 27

U každého národního podniku, jakož i u každého komunálního podniku, který se zabývá vedle své jiné podnikové činnosti též správou bytového majetku (dále jen „komunální podnik sdružený“) tvoří hospodaření s bytovým majetkem zvláštní hospodářský celek (podnikový bytový fond — dále jen „bytové hospodářství“) účtující odděleně od ostatního provozu podniku (provoz podniku — dále jen „podnikové hospodářství“).

§ 28

(1) Národní podniky a komunální podniky sdružené vytvoří bytové hospodářství ke dni 1. ledna 1951 nebo, vzniknou-li předpoklady k jeho vytvoření později, ke dni vzniku těchto předpokladů.

(2) Do bytového hospodářství převedou národní podniky a komunální podniky sdružené ke dni jeho vytvoření bytový majetek, zásoby a finanční majetek patřící k tomuto majetku, jakož i závazky bytový majetek zatěžující nebo k němu patřící.

§ 29

U komunálních podniků, které se zabývají výlučně správou bytového majetku (dále jen „komunální podnik bytový“) tvoří bytové hospodářství provoz celého podniku.

§ 30

Základem bytového hospodářství je bytové jmění (bytový fond), které odpovídá součtu zůstatkové účetní ceny bytového majetku a pohledávek investiční povahy.

§ 31

(1) Ke dni vytvoření bytového hospodářství rovná se počáteční bytové jmění rozdílu mezi součtem částek uvedených v § 30 a součtem závazků zatěžujících bytový majetek.

(2) Je-li počáteční bytové jmění nižší nebo vyšší než bytové jmění podle § 30, upraví se na tuto výši na vrub nebo ve prospěch Fondu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, převede-li se do bytového hospodářství další bytový majetek.

§ 32

(1) Bytové jmění se zvyšuje zejména o prostředky poskytnuté Fondem na úhradu pořizovací ceny bytových investic, o další bytový majetek převedený do bytového hospodářství nebo o závazky převzaté Fondem.

(2) Bytové jmění se snižuje zejména o odvedené částky rovnající se odpisům z bytového majetku nebo zůstatkové účetní ceně vyřazeného bytového majetku, o bytový majetek vyňatý z bytového hospodářství, o částky, o které byla snížena kupní (trhová) cena rodinných domků nebo plat za jejich stavbu podle § 53 odst. 1, nebo o prominutý zbytek investorovy pohledávky podle § 53 odst. 2.

§ 33

(1) Činnost bytového hospodářství podniků určují jejich podnikové plány, jež jsou součástí jednotného hospodářského plánu.

(2) Podniky sestaví v každém roce rozpočet a účetní závěrku bytového hospodářství. Rozpočet, a to u národních podniků a u komunálních podniků sdružených spolu s rozpočtem jejich podnikového hospodářství, je základem finančního plánu podniku tvořícího součást podnikového plánu. Podniky jsou povinny hospodařit podle rozpočtu.

§ 34

(1) Zisk bytového hospodářství podniků podle schválené účetní závěrky, snížený o částku, o kterou jsou při náležitém splnění stanovených úkolů skutečné náklady nižší než náklady stanovené v rozpočtu, jde ve prospěch Fondu.

(2) Částka, o kterou jsou při náležitém splnění stanovených úkolů skutečné náklady nižší než náklady stanovené v rozpočtu, jde u národních podniků a u komunálních podniků sdružených ve prospěch podnikového hospodářství; u komunálních podniků bytových se použije této částky způsobem, který stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

§ 35

Jsou-li náklady stanovené v rozpočtu bytového hospodářství vyšší než stanovené výnosy, uvede se v rozpočtu rozdíl, pokud nevyplývá z toho, že nájemné vybírané z bytového majetku je nižší než obvyklé nájemné z nájemních předmětů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti a polohy v obci, jako nárok bytového hospodářství vůči Fondu a jako výnos.

§ 36

(1) Ztráta bytového hospodářství podniků podle účetní závěrky jde na vrub Fondu, pokud nevyplývá z toho

1. že nájemné vybírané z bytového majetku je nižší než obvyklé nájemné z nájemních předmětů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti a polohy v obci;

2. že skutečné náklady jsou vyšší než náklady stanovené v rozpočtu.

(2) Částky uvedené v odstavci 1 č. 1 a 2 jdou u národních podniků a u komunálních podniků sdružených na vrub podnikového hospodářství; u komunálních podniků bytových uhradí se tyto částky způsobem, který stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

§ 37

Ministerstvo práce a sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem uložit podnikům, aby zálohově odváděly Fondu zisk podle rozpočtu bytového hospodářství a částky rovnající se odpisům z bytového majetku; stejně může uložit Fondu, aby zálohově hradil podnikům rozdíl, o který jsou v rozpočtu stanovené náklady vyšší než stanovené výnosy.

§ 38

Prostředky potřebné k financování provozu bytového hospodářství (dále jen „provozní úvěr“) smějí si podniky opatřiti úvěrem, a to jen u peněžních ústavů, které určí ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.

§ 39

Podnik si smí opatřit provozní úvěr jen v mezích rozpočtu.

§ 40

Podniky jsou povinny soustředit své peněžní spojení týkající se bytového hospodářství u ústavu příslušného poskytovati jim provozní úvěr.

§ 41

(1) Platy týkající se bytového hospodářství jsou podniky povinny konat zásadně převodem ve svém účtě u peněžního ústavu uvedeného v § 40. Platiti hotovými penězi smějí jen, nelze-li placení převodem v účtě provést nebo není-li takové placení účelné.

(2) Pokladní hotovosti musí podniky omezit na nezbytně nutnou výši.

§ 42

Bytové a podnikové hospodářství podniku smějí si poskytovat jen účetní úvěr, a to pouze, pokud jde o vzájemné dodávky a výkony; tyto úvěry, jakož i správní náklady se měsíčně vypořádají.

§ 43

Bytové hospodářství podniků je podřízeno dozoru ministerstva práce a sociální péče. Tím však zůstává nedotčena působnost jiných úřadů a orgánů podle příslušných předpisů.

§ 44

(1) Investiční banka, národní podnik, a peněžní ústavy uvedené v § 40 (dále jen „ústavy“) provádějí stálou peněžní kontrolu bytového hospodářství podniků, a to zejména tím, že sledují a řídí pohyb peněz.

(2) Podniky jsou povinny poskytovat ústavům údaje potřebné k provádění kontroly. Údaje podniku si může ústav ověřit nahlédnutím do jeho početních záznamů.

§ 45

(1) O zjištěných závadách musí ústav podat ihned zprávu orgánu, který schvaluje podnikový plán.

(2) V závažných případech podá ústav zprávu o zjištěných závadách též ministerstvu práce a sociální péče a věcně příslušnému ministerstvu.

§ 46

Podrobné předpisy.

(1) Podrobné předpisy o bytovém hospodářství, o jeho vytvoření a provozu a o vytvoření a úpravě bytového jmění vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě, v níž zároveň stanoví, kdo schvaluje úpravu bytového jmění, jakož i účetní závěrky bytových hospodářství.

(2) Podrobné předpisy o provozním úvěru, platebním styku a o peněžní kontrole bytových hospodářství vydá ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem práce a sociální péče a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

§ 47

Zemědělská družstva.
Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na zemědělská družstva. Finanční zabezpečení jejich hospodaření s bytovým majetkem upraví vláda zvláštním nařízením.

Oddíl 2

§ 48

(1) Bytovými investicemi se rozumějí

1. novostavba obytných domů a úprava neobytných budov na obytné domy, jakož i přístavby, nástavby, přestavby a úpravy obytných domů, pokud se jimi získají nové byty;

2. obnova obytných domů zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, jakož i obnova obytných domů, které byly zničeny nebo poškozeny živelní pohromou;

3. nabytí stavebních pozemků, na nichž jsou obytné domy, jakož i nezastavěných pozemků určených podle zastavovacího plánu k zastavění obytnými domy;

4. pořízení staveb a předmětů investiční povahy určených k provozu bytového hospodářství;

5. pořízení součástí a příslušenství bytového majetku;

6. opravy, jimiž se zvyšuje původní pořizovací cena bytového majetku nebo se prodlužuje doba jeho upotřebitelnosti.

(2) Za bytové investice ve smyslu odstavce 1 se považuje též stavba a obnova rodinných domků.

§ 49

Fond financuje bytové investice

1. národních podniků, jsou-li určeny ve prospěch zaměstnanců podniku;

2. komunálních podniků;

3. zemědělských družstev, jsou-li určeny ve prospěch členů družstva;

4. organisací a institucí celostátního významu, na jejichž bytový majetek byla podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena působnost Fondu;

5. jednotlivých bytových družstev, na jejichž bytový majetek byla podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena působnost Fondu, nebo povolilo-li to ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí podle § 8 odst. 2 zákona i bez rozšíření této působnosti, avšak vždy jen, jsou-li určeny ve prospěch členů družstva;

6. jednotlivých ústředních orgánů (úřadů) státu, zařízení státní správy (státních podniků) a národních výborů, povolilo-li to podle § 8 odst. 1 č. 3 zákona ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem.

§ 50

(1) Fond financuje stavbu rodinných domků, jsou-li určeny pro osoby, které se zvláště zasloužily o výstavbu státu.

(2) Splnění této podmínky se nevyžaduje, staví-li rodinné domky národní podnik některého klíčového oboru

1. pro osoby, které se přihlásily do práce v podniku a zavázaly se, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají podniku svým zaviněním podnět k jejímu zrušení;

2. pro osoby v podniku již zaměstnané, jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení nebo které bydlí s rodiči, ač si založily sňatkem vlastní domácnost, anebo které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku a jež se ve všech těchto případech zavázaly, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají podniku svým zaviněním podnět k jejímu zrušení;

3. pro jiné osoby, které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku.

(3) Které podniky se považují za podniky klíčových oborů, stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

§ 51

Obnova rodinných domků.

(1) Je-li výměrem o obnově stanoveno, že se obnova má provést v celé obci nebo v některé její části jako jednotná stavební akce, určí stavební úřad investora, který provede tuto akci, pokud se týká obytných staveb. Rovněž v obcích nebo v jejich částech, které takto obnoveny nebudou, určí stavební úřad investory, kteří obnoví jednotlivé rodinné domky, pokud si jejich vlastníci nezvolí se schválením stavebního úřadu investora sami.

(2) Určí-li investora stavební úřad, stanoví též podmínky obnovy. Tyto podmínky stanoví i tehdy, zvolí-li si s jeho svolením investora vlastník zničeného nebo poškozeného domku a nedojde-li o nich mezi ním a investorem k dohodě.

§ 52

(1) Rodinné domky, jež investor vystavěl na svých pozemcích, prodá po dokončení stavby jednotlivcům do osobního vlastnictví za kupní (trhovou) cenu, která se rovná pořizovací ceně.

(2) Zároveň s kupní (trhovou) smlouvou sjedná investor smlouvu, kterou přenechá nabyvateli rodinného domku a jeho právním nástupcům k bezplatnému užívání na dobu trvání domku nezastavěnou část stavebního pozemku.

§ 53

(1) Je-li nabyvatelem (vlastníkem) rodinného domku osoba uvedená v § 50 odst. 2 č. 1 nebo 2, sníží se na vrub investorova bytového jmění kupní (trhová) cena domku nebo plat za jeho stavbu o třetinu.

(2) Investorova pohledávka z této kupní (trhové) ceny domku nebo z platu za jeho stavbu se považuje za splacenou na vrub investorova bytového jmění,

1. splatil-li na ni vlastník domku částku, která se spolu s prostředky, jimiž přispěl k úhradě pořizovací ceny domku, rovná třetině této ceny, a

2. prošla-li též smluvená doba a nezrušil-li vlastník domku bez důležitého důvodu pracovní smlouvu ani nezrušil-li ji investor z jeho zavinění.

§ 54

(1) Nárok na výhodu podle § 53 zůstane vlastníku rodinného domku zachován, stal-li se bez svého zavinění nezpůsobilým k práci nebo zrušil-li pracovní smlouvu z důležitého důvodu anebo zrušil-li ji investor bez jeho zavinění.

(2) Stejně zůstane nárok na výhodu zachován dědicům zemřelého vlastníka domku, jsou-li jimi jeho manželka nebo děti, třebas nebyli v podniku zaměstnáni.

§ 55

Nárok na výhodu podle § 53 zaniká a investoru přísluší právo rodinný domek vykoupiti, zrušil-li jeho vlastník před projitím smluvené doby bez vážného důvodu pracovní smlouvu nebo zrušil-li ji investor z jeho zavinění.

§ 56

Podrobné předpisy.
Podrobné předpisy o financování bytových investic vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

HLAVA 3

§ 57

Za věcně příslušné se považuje ministerstvo, jehož resortním účelům slouží bytový majetek, spravuje-li jej stát přímo, nebo do jehož oboru působnosti náleží národní podnik nebo organisace nebo instituce celostátního významu; pro bytový majetek národní, jejž spravuje stát přímo národními výbory nebo který je svěřen do správy komunálním podnikům, je věcně příslušným ministerstvem ministerstvo vnitra.

§ 58

Kde se v tomto nařízení mluví o zemědělských družstvech, rozumějí se tím též zemědělská výrobní družstva.

§ 59

Toto nařízení nabude účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede je ministr práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.