Kalkulace u dodávek zboží.

a) způsobem dodávek zboží (na př. dodávka ve velkém nebo malém, traťová dodávka),

b) druhem (na př. pánská letní obuv, rozhlasový přijimač) nebo skupinami druhů zboží (obuv, elektrické spotřebiče pro domácnost),

c) určitým počtem jednotek, kterých se používá pro vyjádření rozsahu dodávek zboží (na př. m, kg, q, kus, tucet, Kčs).

(1) Podle potřeb plánování se může ve vysvětlivkách podrobněji stanovití, jak podnik má určití kalkulační jednice.

(2) Je-li možno při určení kalkulační jednice použiti různorodých jednotek (na př. q nebo hl, kus nebo kg) a nestanoví-li jednotku vysvětlivky, smí se zvolený způsob určení kalkulační jednice změniti jen ze závažných důvodů uvedených v kalkulačním dokladě.

(3) Při určení kalkulační jednice je dovoleno vymeziti dodávky zboží v předběžné a výsledně kalkulaci různým počtem stejnorodých jednotek, nestanoví-li vysvětlivky jinak.

(1) Náklady se přičítají kalkulačním jednicím

a) přímo, jde-li o jednicové náklady (přímé přičítání),

b) nepřímo, jde-li o režijní náklady (nepřímé přičítání).

(2) Ve vysvětlivkách se může podrobněji určití, které náklady se musí zachycovati jako jednicové a které jako režijní.

(3) Ve výsledné kalkulaci se musí přičítati náklady kalkulační jednici způsobem, kterého se použilo v odpovídající předběžné kalkulaci.

(1) Pro nepřímé přičítání nákladů kalkulačním jednicím se musí určití základny, které se mění pokud možno přímo úměrně s režijními náklady podle nich přičítanými. Základnami mohou být na př. nákupní cena, doba uskladnění, váha zboží, po případě i součiny z některých těchto základen.

(2) Základny pro nepřímé přičítání nákladů se mohou podrobněji určití ve vysvětlivkách.

(3) Poměr mezi režijními náklady a základnami pro nepřímé přičítání nákladů se vyjádří režijními sazbami nebo přirážkami.

(1) Údaje předběžné kalkulace a příslušného výsledkového rozpočtu musí býti navzájem kontrolovatelné.

(2) Režijní sazby nebo přirážky musí býti v předběžné kalkulaci stejné jako režijní sazby nebo přirážky vyplývající z příslušných výsledkových rozpočtů.

(1) Údaje výsledné kalkulace a provozního účetnictví musí býti navzájem kontrolovatelné.

(2) Režijní sazby nebo přirážky musí býti ve výsledné kalkulaci stejné jako režijní sazby nebo přirážky vyplývající z provozního účetnictví.

(1) Kalkulace pořizovací ceny se může sestavovat; společně s kalkulací nákladů; je však třeba, aby se v tomto případě vykázala v kalkulačním listě pořizovací cena příslušné kalkulační jednice. Vysvětlivky však mohou určití, kdy je třeba sestavovati samostatnou kalkulaci pořizovací ceny.

(2) Pro sestavování kalkulace pořizovací ceny a kalkulace nákladů se stanoví tento směrný kalkulační vzorec:
$\frac{\begin{array}{c}\mathrm{nákupní}\mathrm{cena}\\ \mathrm{náklady}\mathrm{souvisící}\mathrm{s}\mathrm{nabytím}\end{array}}{\mathrm{součet}=\mathrm{pořizovací}\mathrm{cena}}$
$\frac{\begin{array}{c}\mathrm{jednicové}\mathrm{náklady}\mathrm{skladní}\\ \mathrm{režijní}\mathrm{náklady}\mathrm{skladní}\\ \mathrm{správní}\mathrm{režie}\\ \mathrm{odbytová}\mathrm{režie}\\ \mathrm{jednicové}\mathrm{náklady}\mathrm{odbytové}\end{array}}{\mathrm{součet}=\mathrm{vlastní}\mathrm{náklady}}$

(3) Směrný kalkulační vzorec uvedený v odstavci 2 platí pro sestavování předběžné a výsledné kalkulace.

(4) Sestavuje-li se v důsledku ustanovení vysvětlivek kalkulace pořizovací ceny odděleně od kalkulace nákladů, je v kalkulaci nákladů první položkou pořizovací cena.

(5) Kalkulace pořizovací ceny podle směrného kalkulační ho vzorce obsahuje též kalkulaci nabývací hodnoty uvedenou v § 1 odst. 1 písm. b) vládního nařízení.

(1) Jednotlivé položky kalkulačních vzorců se musí v kalkulaci vykazovati, jsou-li pro ně číselné údaje.

(2) Jednotlivé položky kalkulačních vzorců se mohou v kalkulaci podrobněji rozčleniti; musí však býti zřejmé, ke které položce kalkulačního vzorce rozčleněné položky patří.

(1) K nákladům souvisícím s nabytím (pořizovací náklady) patří, ať jde s hlediska kalkulačního o náklady jednicové nebo režijní:

c) ostatní náklady souvisící s nabytím zboží (na př. clo, celní poplatky, poplatky z dovozního povolení a jiné importní náklady, náklady na obaly), vyjma náklady uvedené v odstavci 3 a vyjma penále, pokuty, zdržné, stojné a náklady souvisící s úvěrovým a platebním stykem.

a) náklady přímo souvisící s koupí zboží, na př. nákupní provise v zahraničním obchodě, část obchodního rozpětí vyčerpaná dodavatelem,

b) náklady souvisící s dopravou zboží do podniku nebo na jiné místo určené podnikem, na př. dovozné, pojistné, vážné, vlečné, náklady spojené s nakládáním a s vykládáním, při čemž nerozhoduje, provádí-li se doprava vlastními nebo cizími dopravními prostředky,

(2) Náklady souvisící se skladováním a ošetřováním zboží, s jeho dopravou ve skladech a mezi sklady, jakož i se správou skladu, se vykazují jako skladní náklady. Souvisí-li tyto náklady s kalkulační jednicí přímo, vykazují se jako jednicové náklady skladní, jinak jako režijní náklady skladní.

(3) Mezi skladními náklady se vykazují v kalkulaci podle směrného kalkulačního vzorce také náklady nepřímo souvisící s koupí zboží, ať jde s hlediska kalkulačního o náklady jednicové nebo režijní, a náklady souvisící s přejímáním a zkoušením zboží.

(4) Správní režií se rozumějí osobní a věcné náklady souvisící s řízením podniku jako celku.

a) odbytová režie, souvisí-li s kalkulační jednicí nepřímo, jako na př. režie prodejen, po případě režie prodejního oddělení,

(5) Náklady souvisící s odbytovou činností podniku se vykazují jako

b) jednicové náklady odbytové, souvisí-li s kalkulační jednicí přímo, jako na př. náklady zvláštního balení při odbytu, náklady na zvláštní obaly, dopravné při odbytu, pojistné, prodejní provise, vývozní clo.“