(1) K vytápění kancelářských místností se použije teplovodního topení. K vytápění provozních místností možno použít jak topení teplovodního, tak i parního. U teplovodního topení třeba volit topná tělesa hladká k snadnému udržování čistoty. Pro vytápění a odmlžování, zejména velkých prostorů, přicházejí v úvahu nástěnné teplovzdušné parní ohřívače vzduchu s ventilátory.

(2) K snížení spotřeby železa je teplovodní topení volit s nuceným oběhem vody (odstředivými čerpadly). K parovodnímu vytápění lze použít jen páry o nízkém tlaku (redukovaném). Příslušné měniče tepla, čerpadla, redukční stanice a zařízení pro přípravu teplé vody jest umístit ve vhodných prostorech mimo provozovny.

(3) Zařízení kotelny a volba kotlů, jejich systémů a velikostí musí být provedena na podkladě odborného tepelně-ekonomického propočtu mlékárenského provozu a musí zde být uplatněny zásady provozu kotelny. Stupeň temperování jednotlivých místností musí být předem určen stavebníkem. Nutno zařídit, aby — pokud to dovoluje provoz a strojní zařízení — bylo co největší množství parních kondensátů vráceno zpět do kotelny k napájení parních kotlů.

(4) Pro účely ústředního vytápění v době mimo provoz se doporučuje použít zvláštního kotle pro ústřední vytápění.

(5) Napájecí voda pro parní kotle musí vyhovovat požadavkům kotelní konstrukce a způsob případného změkčování musí být překontrolován, po případě nařízen kotelním odborníkem pro úpravu napájecí vody.

(6) Parní kotle jest volit v dohodě s ústřední rozdělovnou uhlí, pokud jde o volbu druhu paliva, jenž bude podniku v rámci plánovaného hospodářství pro kraj přidělen. Přitom nutno přihlédnout k tomu, aby i kotel na ústřední vytápění byl pokud možno na totéž palivo.