34/1950 Sb.

Nařízení o zcizování silničních motorových vozidel, používaných pro živnostenskou dopravu

Poslední dostupné znění: 1950-04-081951-05-31 · 1 znění v historii →

§ 1

(1) Aby bylo zajištěno plnění úkolů pětiletého plánu, mohou býti autobusy, autokary, osobní i nákladní automobily, používané pro živnostenskou dopravu osob nebo nákladů (dále jen „vozidla“), zcizovány (dobrovolně i v nucených dražbách) jen s předchozím souhlasem okresního národního výboru, příslušného podle stanoviště vozidla. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla Československé automobilové dopravy, národního podniku, a komunálních podniků.
(2) V žádosti o souhlas k zcizení uvede vlastník vozidla jeho stručný popis, poznávací značku a místo, kde je možno vozidlo shlédnouti.

§ 2

(1) Udělí-li okresní národní výbor souhlas k zcizení vozidla, určí zpravidla toho, kdo je oprávněn vozidla nabýti; jinému nesmí pak býti vozidlo zcizeno.
(2) Při určování oprávněného nabyvatele je třeba dbáti o to, aby bylo postaráno o účelné a hospodármé využití vozidla. Jestliže vozidlo sloužilo převážně potřebám určitého hospodářského odvětví, je třeba zavázati nabyvatele, že tyto potřeby bude uspokojovati alespoň v dosavadním rozsahu.
(3) Jako oprávněného nabyvatele určí okresní národní výbor především Československou automobilovou dopravu, národní podnik, nebo komunální podnik v obvodu příslušného okresu, který provozuje ten druh veřejné dopravy, pro nějž může býti vozidla používáno. Nemají-li tyto podniky zájem o vozidlo nebo neprohlásí-li závazně, že budou uspokojovati dopravní potřeby tak, jak je uvedeno v odstavci 2, určí se jako oprávněný jiný nabyvatel (státní správa, státní, národní, komunální nebo družstevní podnik).

§ 3

Nemá-li státní správa nebo podniky uvedené v § 2 odst. 3 větě druhé o vozidlo zájem, může okresní národní výbor uděliti souhlas k jeho zcizení, aniž určí oprávněného nabyvatele.

§ 4

Kde jedná proti ustanovení tohoto nařízení nebo je obchází, bude potrestán okresním národním — nejde-li o čin trestný soudně — pokutou 250.000 Kčs nebo trestem vězení (uzamčení) do 6 měsíců. Pro případ nedobytnosti se vyměří zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění, nejvýše do 6 měsíců.

§ 5

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.