(1) Jiné než jednicové náklady patří k nákladům režijním, které se připočítávají způsobem stanoveným v čl. 25 vysvětlivek.

(2) Uvedené režijní náklady, k nimž náleží i kalkulační úroky zvýšené o částky potřebné k úhradě daní a dávek tyto úroky postihujících, směji býti počítány nejvýše sazbami neb přirážkami plynoucími z ustanovení čl. 26 vysvětlivek. Jejich výše tudíž může býti pro jednotlivá roční rozpočtová období různá. Ministerstvo techniky může v dohodě se státním úřadem plánovacím stanoviti jinou započitatelnou výši režijních sazeb nebo přirážek. Sazby nebo přirážky režijních nákladů, vypočtené podle čl. 26 vysvětlivek nebo stanovené ministerstvem techniky, jsou nejvyšší a nesmějí býti překročeny při sestavování předběžné kalkulace, souvisící s nabídkou, a při výsledné fakturaci, a to pro podnikové výkony, uvedené v § 1 odst. 1, nebo jejich části, pokud mají býti, nebo byly převedeny v období, pro které byly sazby nebo přirážky vypočteny nebo stanoveny. Těchto sazeb nebo přirážek smí býti použito i pro dílčí faktury, nejsou-li podle vyhlášky ministra techniky č. 822/1949 Ú. l. II, stanoveny pro ně jiné hodnoty.

(3) Jestliže by stavební podnik (závod) tvořil cenu určitého podnikového výkonu připočtením režijních sazeb nebo přirážek vypočtených zvláště pro tento podnikový výkon, jež by byly vyšší než režijní sazby nebo přirážky, vypočtené podle čl. 26 vysvětlivek a nebyly ministerstvem techniky přímo stanoveny, musí dáti stavebníkovi na jeho požádání možnost, aby se mohl přesvědčiti o tom, že jest dodržováno ustanovení § 1 odst. 4, zejména pokud jde o hospodárnost zakalkulovaného počtu režijního osazenstva a jeho skutečné pracovní nasazení.