(1) Ustanovení vládního nařízení č. 107/1949 Sb. platí pro
jichž není využito.

(2) Za materiál, jehož není využito (dále jen „nevyužitý materiál“) se považuje:

a) ocelový a litinový materiál uvedený v příloze 1 vyhlášky č. 37/1950 Ú. l. I, o hospodaření s ocelovým a litinovým materiálem a s barevnými kovy,

b) suroviny a polotovary barevných kovů, jejich slitin a směsí, uvedené v příloze 2 vyhlášky č. 37/1950 Ú. l. I,

a) u podniků, ústavů a jiných zařízení, kterým jsou uloženy plánované úkoly s výjimkou podniků obchodních (dále jen „závody“) materiál podle odstavce 1,

b) u obchodních (distribučních) podniků, materiál podle odstavce 1,

c) u ostatních uživatelů místností, budov nebo jiných nemovitostí, materiál podle odstavce 1, který neslouží hospodářsky odůvodněné potřebě uživatelově.

1. jehož použití nepřichází v úvahu pro jejich plánované úkoly (výrobu, provoz, údržbu, investice),

2. který vzhledem k jejich plánovaným úkolům převyšuje zásobu nezbytně nutnou k zajištění plynulého provozu závodu,

1. s nímž provozovatel není oprávněn obchodovati, pokud nejde o nezbytně nutné množství materiálu pro provoz nebo údržbu,

2. který je na skladě jako neprodejný,