381/1950 Sb.

Vyhláška ministerstva zemědělství o ochranném očkování proti nakažlivé obrně vepřů a o opatřeních k zdolávání této nákazy.

Poslední dostupné znění: 1950-06-221952-12-31 · 1 znění v historii →

Část I

Ochranné očkování proti nakažlivé ohrne vepřů.

§ 1

(1) Očkování adsorbátovou vakcinou proti nakažlivé obrně vepřů bude provedeno u vlastníků (držitelů) vepřového bravu na jejich náklad, přihlásí-li dobrovolně své vepře k tomuto očkování.
(2) Krajský národní výbor, po případě s jeho zmocněním okresní národní výbor, může nařídit provádění povinného ochranného očkování proti nakažlivé obrně vepřů adsorbátovou vakcinou, a to na náklad vlastníků (držitelů) vepřů, jestliže bez nařízení povinného očkování nelze účinně čeliti této nákaze.
(3) Očkování podle odstavce 2 provede v jednotlivých obcích hromadně okresní národní výbor veterináři usedlými v okrese, po případě veterináři, kteří mu budou dáni pro tento úkol k disposici nadřízenými úřady (očkující veterináři).

§ 2

(1) Za očkování se stanoví tyto sazby:
sazba A.sazba B.
a)selata do 20 kg ž. v.6,— Kčs,5,— Kčs,
b)vepři přes 20 do 50 kg ž. v.11,— Kčs,9,— Kčs,
c)vepři přes 50 do 100 kg ž. v.14,— Kčs,12,— Kčs,
d)vepři přes 100 kg ž. v.17,— Kčs,15,— Kčs.
(2) Výlohy za ochranné očkování hradí vlastník (držitel).
(3) Při hromadném očkováni (t. j. nejméně 20 kusů v obci-osadě), za vepře ve velkovýkrmnách (odchovnách) a za vepře patřící zemědělským výrobním družstvům nebo jednotným zemědělským družstvům, pokud jejich členové mají společné chovy prasat nebo společně obdělávají (družstva II. typu — společný osev s rozoranými mezemi, při čemž se sklizeň rozděluje mezi členy poměrně podle výměry půdy) nebo společně hospodaří na půdě (družstva III. a IV. typu — sdružili ke společnému hospodaření svou půdu a hlavní část svého živého a mrtvého inventáře a výtěžek se rozděluje, převážně nebo zcela podle vykonané práce), se vybírají částky podle sazby B, jinak platí sazby podle písmene A.
(4) V sazbách podle písmene A a B jsou zahrnuty: odměna za výkon, cena očkovací látky, cestovné při očkování podle odstavce 3 a náhrada za ostatní výlohy veterinářů i s daněmi.
(5) Při očkování menšího počtu než 20 kusů v jedné obci může očkující veterinář účtovat mimo sazby uvedené v odstavci 1 též náhradu za použití vlastního vozidla podle vyhlášky č. 504/1949 Ú. l. I, o náhradách za používání motorových vozidel při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce, ve znění vyhlášky č; 146/1950 Ú. l. I. Náhrada za ztrátu času očkujícímu veterináři nepřísluší.
(6) Sazby uvedené v odstavci 1 platí též při očkování, k němuž se vlastníci (držitelé) dobrovolně přihlásí.

§ 3

Vlastníci (držitelé) vepřů ochranně očkovaných proti nakažlivé obrně jsou povinni hlásit každé onemocnění očkovanců, k němuž dojde do 5 měsíců po očkování, místnímu národnímu výboru, který o tom zpraví okresní národní výbory.

Část II

Opatření k zdolávání nakažlivé obrny vepřového bravu.

§ 4

(1) Případy vzniku nakažlivé obrny vepřového bravu nebo podezření z této nákazy v obci, která byla bezprostředně předtím prosta nákazy, vyšetří úřední veterinář na místě (zpravidla do 24 hodin po ohlášení).
(2) V případech ohlášení vzniku nakažlivé obrny vepřového bravu nebo podezření z této nákazy v zamořené obci (t. j. v obci, v níž nakažlivá obrna byla již úředně zjištěna a uzávěra ještě trvá), může úřední veterinář zařídit potřebná veterinárně ochranná opatření, aniž provede vyšetření na místě.
(3) Vzorky k laboratornímu vyšetření na nakažlivou obrnu k doplnění diagnosy úředního veterináře se zasílají příslušnému veterinárnímu ústavu:
a) zásadně ve všech případech vzniku nakažlivé obrny nebo podezření z této nákazy v obci, která byla bezprostředně předtím prosta nákazy;
b) při vzniku nákazy nebo podezření z nákazy ve veřejných výkrmnách, počítající v to odchovny;
c) v jiných případech, kdy úřední veterinář shledá účelným, aby klinická diagnosa byla ověřena histologickým vyšetřením;
d) v případech, kdy je dodáno maso z vepře nutně poraženého mimo jatky, jenž nebyl vyšetřen za živa veterinářem.

§ 5

Při nakažlivé obrně vepřů se nepoužije zákonného zmocnění k usmrcení vepřů nemocných a podezřelých na úřední příkaz podle §§ 22 a 43 zákona č. 177/1909 ř. z., o zamezení a potlačení nákaz zvířat, a příslušného prováděcího ustanovení k nim. Proto se také neposkytuje odškodné ze státní pokladny podle § 1 č. 1 vládního nařízení č. 262/1943 Sb., o odškodném a podporách při nákazách a hromadných onemocněních zvířat. Též za prasata uhynulá za příznaků nakažlivé obrny se neposkytuje odškodné podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. e) stanov Nákazové pokladny (přílohy A k § 1 odst. 3 nařízení č. 263/1943 Sb., o Nákazové pokladně).

§ 6

(1) Vlastníci (držitelé) jsou povinni dát svá prasata, onemocní-li za příznaků nakažlivé obrny, urychleně přepravit k poražení na veřejné jatky, po případě i na jiné místo k tomu určené okresním národním výborem, a maso z nich, pokud nebylo prohlášeno za nepoživatelné, dát upravit podle platných předpisů o prohlídce jatečných zvířat a masa a ostatních veterinárně zdravotních předpisů.
(2) Výkup a zpeněžení, po případě ponechání masa pro vlastni chovatelovu potřebu se provádí podle vyživovacích předpisů. Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky vydá se souhlasem ministerstev výživy, financí, zemědělství a zdravotnictví podrobné směrnice o výkupu prasat stižených nakažlivou obrnou nebo podezřelých z této nákazy a zpeněžování masa, po případě ostatních částí z nich.
(3) Místní národní výbor (orgán pověřený vystavováním průvodních listů dobytčích) vydá vlastníku (držiteli) pro přepravu zvířete na místo porážení průvodní list dobytčí, který označí v záhlaví červeným písmenem „O“. Na rubu průvodního listu zaznamená, zda jde o první nebo o další případ onemocnění v dotyčném hospodářství a kolik prasat ještě v něm zbývá. Pro více prasat přepravovaných z jednoho hospodářství se vystaví jeden hromadný list dobytčí. V místě porážení odevzdá vlastník (držitel) průvodní list dobytčí veterináři pověřenému prohlídkou jatečných zvířat a masa (dále „veterinář“).
(4) Byla-li prasata přepravena k poražení výjimečně bez průvodního listu dobytčího, vystaví veterinář náhradní hlášenku.
(5) Veterinář zaznamená na rubu průvodního listu dobytčího, po případě hlášenky:
a připojí k nim záznam o zjištěné živé váze prasete (prasat). Tyto údaje sdělí veterinář způsobem stanoveným ve směrnicích (odstavec 2) orgánu Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky a odešle potom průvodní dobytčí list se záznamem o zjištěné živé váze prasete (prasat), po případě masa do 3 dnů okresnímu národnímu výboru.
a) číslo z deníku prohlížitele, po případě z protokolu o příhonu,
b) klinickou diagnosu,

§ 7

(1) Vlastníci (držitelé) prasat, kteří ohlásí u místního národního výboru vznik nakažlivé obrny nebo podezření z této nákazy u svých prasat do 48 hodin po té, kdy se u těchto zvířat vyskytly příznaky této nákazy, a postarají se o jejich včasné poražení a zpeněžení podle §§ 3 a 6, mají nárok na podporu ke zmírnění škody způsobené nákazou ve výši stanovené v odstavci 3, jestliže veterinář zjistil podle klinického nálezu, že jde o nakažlivou obrnu nebo o odůvodněné podezření z této nákazy.
(2) Vzorky orgánů k histologickému vyšetření na nakažlivou obrnu se neodebírají, kromě případů uvedených v § 4 odst. 3, poněvadž rozhodným pro diagnosu je klinický nález veterináře.
(3) Podpora ke zmírnění škody způsobené nákazou — mimo zpeněžení nebo ponechání masa majiteli (držiteli) pro vlastní potřebu (§ 6 odst. 2) — se stanoví v této výši:
a)za prase do 25 kg ž. v.60,— Kčs,
b)za prase, nad 25,kg do 50 kg ž. v.90,— Kčs,
c)za prase nad 50 kg do 100 kg ž. v.130,— Kčs,
d)za prase nad 100 kg ž. v.170,— Kčs.
(4) Podporu ke zmírnění škody způsobené nákazou přiznává okresní národní výbor. Vyplatí ji vlastníkům (držitelům) a uhradí z rozpočtových prostředků kap. 16, část 4, oddíl 3, pododdíl 2, účet 433. Podpora se vyplácí jen ke zmírnění škod vzešlých před 1. lednem 1951.

§ 8

Okresní národní výbor může povoliti použití prasat zbylých v hospodářství, v němž nakažlivá obrna vepřů byla prohlášena za zaniklou, k plemenitbě, jestliže u těchto zvířat se provede ochranné očkování proti nakažlivé obrně vepřů.

§ 9

(1) Ostatní veterinárně ochranné předpisy k zdolávání nakažlivé obrny vepřů zůstávají v platnosti. Zejména je nutno se vystříhat porážení prasat nemocných nakažlivou obrnou nebo z ní podezřelých v hospodářství a svědomitě provádět desinfekci zamořeného prostředí. Musí-li být zvíře ve zcela výjimečných případech nutně poraženo v hospodářství, smí se tak stát jen v místnostech s nepropustnou podlahou.
(2) Úprava masa z prasat poražených pro nakažlivou obrnu se provádí podle směrnic ministerstva zdravotnictví ze dne 2. března 1948, č. Vet-2052-1948-V/2, část II, písm. A konservaci (sterilisací) masa nebo výjimečně zpracováním na masné výrobky, které se vaří nebo důkladně provařují.

§ 10

Jednání a opomenutí příčící se ustanovením § 2 této vyhlášky se trestají podle § 11 vl. nař. č. 235/1949 Sb., jde-li o ostatní ustanovení, podle § 2 zák. č. 80/1948 Sb.

§ 11

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí jen v českých zemích. Tímto dnem pozbývá platnosti vyhláška č. 127/1950 Ú. l. I, o opatřeních k potlačování nakažlivé obrny vepřového bravu, a vyhláška č. 1330/1947 Ú. l. I, o přechodných opatřeních k tlumení nakažlivé obrny.