(1) Státní banka československá převezme dne 3. července 1950 kromě práv a závazků, uvedených v odstavcích 2 a 3, veškerá práva a závazky Národní banky Československé, Živnostenské banky, národního podniku, Poštovní spořitelny, národního podniku, a Slovenské Tatra banky, národního podniku, podle stavu ku konci druhého plánovacího čtvrtletí 1950, t. j. ku dni 2. července 1950, jako na př. jejich pokladní hotovosti, cenné papíry a kupony, směnky a šeky v domácí měně, valuty, mince a drahé kovy, uložené v tuzemsku, úvěry a zápůjčky, jejich investiční majetek jako pozemky a budovy, zařízení, dále svěřené prostředky jako vklady na běžných a šekových účtech a vkladních knížkách, včetně správy vázaných vkladů, jmenovanými peněžními ústavy dosud spravovaných.
(2) Peněžní ústavy uvedené v odstavci 1 převedou svá práva a závazky vůči dlužníkům a věřitelům, kteří mají své bydliště nebo sídlo v cizozemsku, na Státní banku československou jednotlivě po 2. červenci 1950, avšak s uspíšením. Stejným způsobem převedou také práva a závazky, které vedle vztahů tuzemských zahrnují i věřitelské nebo dlužnické vztahy k cizině, počítajíc v to i depositní účty.
(3) Ustanovení předcházejícího odstavce neplatí pro pohledávky věřitelů, kteří mají bydliště nebo sídlo v cizině, vede-li se o takových pohledávkách spor nebo považuje-li peněžní ústav disposiční právo věřitelovo za sporné; v tomto případě vyžádá si peněžní ústav rozhodnutí ministerstva financí, má-li takovou pohledávku na Státní banku československou převésti.
(4) Peněžní ústavy podají ministerstvu financí, na Slovensku též pověřenectvu financí, vždy podle stavu ke konci plánovacího měsíce hlášení o právech a závazcích, které podle odstavců 2 a 3 nebyly dosud převedeny.