Oddíl1
Výkup šlechtěného a obchodního osiva a sadby ze sklizně r. 1950.
§ 1
Výkup šlechtěného osiva a sadby.
(1) Pěstitelé šlechtěného osiva a sadby (vyhláška ministerstva zemědělství č. 733/1949 Ú. l. I, kterou se stanoví předpisy pro smluvní zajištění výroby šlechtitelského materiálu a uznaných osiv a sadby v hospodářském roce 1949/1950), jsou povinni dodati podniku, s kterým uzavřeli smlouvu o výrobě uznaných osiv a sadby v hospodářském roce 1949/1950, veškeré osivo a sadbu ze sklizně r. 1950 po vyčištění, po případě vytřídění.
(2) Pěstitelé šlechtěných osiv a sadby mohou tímto osivem a sadbou plniti též dodávkový závazek, stanovený jim pro tržní zboží téhož druhu.
(3) Množitel, který nesplní vlastní vinou plánovanou množitelskou plochu nebo dodávku osiva obilovin, luskovin, olejnin a sadby bramborové podle množitelské smlouvy, je povinen dodati obyčejné zboží téže plodiny v takovém množství, které by dodal, kdyby splnil svůj dodávkový úkol v osivu nebo sadbě, a to bez újmy trestní odpovědnosti vyplývající z nesplnění smlouvy. Toto množství stanoví okresní národní výbor (komise pro zemědělskou výrobu a výkup).
(4) Množitel, který nesplní vlastní vinou stanovenou množitelskou plochu nebo dodávku osiva u cukrovky, krmné řepy, krmné mrkve, zeleninových, travních a jetelových semenných porostů, je povinen dodávku nahraditi dodávkou obyčejného zboží jiných plodin, a to v množství, jehož hodnota odpovídá hodnotě osiva, které byl povinen dodati. Toto množství a druh obyčejného zboží stanoví okresní národní výbor (komise pro zemědělskou výrobu a výkup). Trestní odpovědnost vyplývající z nesplnění smlouvy, není tím dotčena.
§ 2
Výkup obchodního osiva a sadby.
(1) Pěstitelé jsou povinni nabídnouti osivo a sadbu, které bylo v uznávacím řízení posouzeno jen jako t. zv. obchodní osivo a sadba, Ústředí pro hospodařeni se zemědělskými výrobky v Praze (dále „Ústředí“), po případě Družstvu pre hospodarenie s polnohospodárskými výrobkami v Bratislave (dále „Družstvo“) ihned po sklizni. Ústředí (Družstvo) přednostně vykoupí obchodní osivo a sadbu od zemědělských podniků socialistického sektoru, především od jednotných zemědělských družstev a jejich členů.
(2) Ústředí (Družstvo) nemá povinnost vykupovati obchodní osivo a sadbu, pokud má postačující zásoby šlechtěného osiva a sadby, a může tedy nabídku podle odstavce 1 odmítnouti. O osivu a sadbě, jež nebyly vykoupeny jako povolené obchodní osivo nebo sadba, platí všeobecné předpisy o výrobě a dodávce zemědělských výrobků.
Oddíl2
Dodávky šlechtěného a obchodního osiva a sadby zemědělcům pro hospodářský rok 1950/1951.
§ 3
Dodavatelé šlechtěného obchodního osiva a sadby.
Osivo a sadbu plodin uvedených v § 9 smějí dodávati:
Osivo a sadbu plodin uvedených v § 9 smějí dodávati:
1. Československé státní statky, národní podnik — OSEVA:
a) osivo a sadbu z vlastního množení přímo svým zemědělským závodům, svým smluvním množitelům a jednotným zemědělským družstvům, která množí pro vlastní potřebu;
3. hospodářská (rolnická skladištní) družstva přímo spotřebitelům nebo se souhlasem Ústředí (Družstva) také jiným hospodářským (rolnickým skladištním) družstvům.
2. Ústředí (Družstvo), hospodářským (rolnickým skladištním) družstvům;
§ 4
Plánování dodávek osiva a sadby.
(1) Výdej osiva a sadby pěstitelům provádí Ústředí (Družstvo) podle odbytového plánu, schváleného ministerstvem zemědělství.
(2) Krajské národní výbory předloží návrhy odbytových plánů pro osiva ozimů a bramborovou sadbu ministerstvu zemědělství do 30. června 1950, návrhy odbytových plánů osiva jarních druhů obilovin do 20. července 1950 a návrhy odbytových plánů ostatních jařin do 30. listopadu 1950, a to podle jednotlivých druhů plodin a s uvedením osevní plochy, na kterou se osivo a sadba požaduje, jakož i s uvedením množství požadovaného šlechtěného po případě obchodního osiva a sadby.
(3) Při plánování potřeby osiva a sadby v okresech a krajích, jsou okresní národní výbory a krajské národní výbory povinny přihlédnouti k celostátnímu plánu výměny, a zajistiti potřebu socialistického zemědělského sektoru, především jednotných zemědělských družstev, a rovněž tak i potřebu, která se jeví v obcích, v nichž porosty vykazují podprůměrné výnosy nebo vážné zdravotní závady. V takových případech mohou krajské národní výbory naříditi se schválením ministerstva zemědělství povinnou výměnu osiva a sadby, a to v rámci množství, které mají k použití z celostátního odbytového plánu.
(4) Ustanovení odstavců 1—3 se nevztahují:
a) na osivo a sadbu dodávané do množení; dodávky osiva a sadby k tomuto účelu se provádějí podle zvláštního odbytového plánu,
b) na Československé státní statky, národní podnik, jehož zásobování osivem a sadbou se provádí podle zvláštního plánu.
§ 5
Dodávková a výsevní množství na 1 ha.
(1) Pěstitelé si mohou koupiti, splní-li podmínky uvedené v § 6, na 1 ha plánované osevní plochy pro zasetí čisté kultury ke sklizni na zrno tato množství šlechtěného po případě obchodního osiva nebo sadby:
| 200 kg | ozimé nebo jarní pšenice, |
| 180 kg | ozimého žita nebo ozimého ječmene nebo jarního ječmene, |
| 170 kg | jarního žita nebo ovsa, |
| 50 kg | pohanky, |
| 20 kg | prosa, |
| 50 kg | kukuřice (80 kg kukuřice na zeleno nebo siláž), |
| 170 kg | jedlého hrachu na zrno, |
| 130 kg | čočky velkozrnné, |
| 120 kg | jedlých fazolí, |
| 150 kg | lněného semene, |
| 10 kg | řepky nebo řepice (15 kg řepky nebo řepice na píci), |
| 150 kg | koňského bobu, |
| 60 kg | konopí, |
| 14 kg | hořčice (20 kg hořčice na píci), |
| 5 kg | máku, |
| 60 kg | soje, |
| 10 kg | slunečnice pro jarní výsev (20 kg slunečnice na píci), |
| 20 kg | světlice, |
| 25 kg | lničky seté a |
| 25 q | bramborové sadby. |
(2) Vyšší výsevní množství na 1 ha u obilí, luskovin a olejnin pro zasetí čisté kultury ke sklizni na zrno může povoliti v odůvodněných případech okresní národní výbor, a to především jednotným zemědělským družstvům.
(3) U plodin, které nejsou jmenovány v odstavci 1, a u osiv a sadby dodávaných do množení, stanoví nákupní množství ministerstvo zemědělství zvláště.
§ 6
Protidodávky za koupené šlechtěné osivo a sadbu.
(1) Pěstitel, který kupuje osivo obilovin, luskovin, olejnin a bramborovou sadbu, je povinen dodati Ústředí (Družstvu) na protidodávku stejné množství obyčejného zboží nejpozději při odběru osiva nebo bramborové sadby. Protidodávky se plní zásadně týmž druhem plodin. Nesklidil-li však pěstitel potřebné množství té plodiny, jejíž osivo nebo sadbu odebírá, může splniti protidodávku takto:
v těchto případech musí však předložiti potvrzení místního národního výboru o tom, že jinak protidodávku splniti nelze.
| za 100 kg osiva pšenice | 100 kg pšenice nebo 120 kg žita nebo soureže, |
| za 100 kg osiva žita | 100 kg žita nebo pšenice nebo soureže, |
| za 100 kg osiva ječmene nebo ovsa nebo kukuřice nebo pohanky nebo prosa nebo luštěnin | 100 kg ječmene nebo ovsa nebo kukuřice nebo pohanky nebo prosa nebo směsi ovsa s ječmenem nebo směsek nebo luštěnin, |
| za 100 kg osiva olejnin | 100 kg olejnin téhož druhu, |
| za 100 kg sadby bramborové | 100 kg bramborů jedlých, průmyslových nebo krmných; |
v těchto případech musí však předložiti potvrzení místního národního výboru o tom, že jinak protidodávku splniti nelze.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na osivo a sadbu odebírané pro množení. Dodal-li množitel prokazatelně veškeré vyrobené osivo a sadbu (§ 1) a bude-li dále množiti, vydá se mu bez protidodávky osivo a sadba pouze na tu plochu, ze které odevzdal veškeré osivo a sadbu, a to na potvrzení okresního národního výboru (okresní komise pro výrobu a výkup).
(3) Ve zvlášť výjimečných případech jednotlivě odůvodněných může krajský národní výbor k návrhu okresního národního výboru (okresní komise pro výrobu a výkup) povoliti odběr určitého množství osiva a sadby bez protidodávky. Opis povolení zašle krajský národní výbor tentýž den ministerstvu zemědělství k rukám přednosty odboru II.
(4) Pro Československé státní statky, národní podnik, platí pokud jde o protidodávky, vzhledem k jejich zvláštním úkolům a samostatnému výrobnímu a dodávkovému plánu, zvláštní úprava.
Oddíl3
Závěrečná ustanovení.
§ 7
Náhradní dodávky pěstitelům.
(1) Náhradní dodávky budou poskytovány jednotným zemědělským družstvům, jejich členům a jiným pěstitelům, kteří dodají ze sklizně 1950:
a) šlechtěné nebo obchodní osivo nebo sadbu plodin uvedených v § 9 písm. a) až d) a g) nad množství, které by na ně připadlo, kdyby pěstovali jen obyčejné zboží, a to v zemědělských výrobcích z vázaného trhu podle bližších směrnic Ústředí (§ 10 odst. 2). Toto množství, které by na ně připadlo, kdyby pěstovali jen obyčejné zboží, určí okresní národní výbor (okresní komise pro výrobu a výkup) podle zásad platných pro rozpis dodávkových úkolů obyčejného zboží pro rok 1949/1950;
c) šlechtěné nebo obchodní osivo travin, a to 25 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva bojínku lučního, jílku a kostřavy luční, 60 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva psárky luční, lipnice luční a ovsíku žlutavého, a 40 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva ostatních travin; omezení uvedené pod písm. b) platí i v tomto případě;
d) osivo cukrovky, krmné řepy, čekanky, a to 1 kg cukru bez započtení do spotřební dávky za každých dodaných 100 kg osiva cukrovky a krmné řepy, nebo 30 kg osiva čekanky, kromě mimořádného přídělu melasy a cukrovkových řízků, o němž budou vydány bližší směrnice ministerstvem výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství. V těchto směrnicích budou upraveny také dodávky melasy a cukrovkových řízků za množitelské plochy sazeček cukrovky, krmné řepy, čekanky, krmné mrkve, tuřínu a vodnice, u tuřínu a vodnice též i za dodávky osiva.
(2) Podmínkou pro poskytnutí náhradní dodávky podle odstavce 1 je dále, že dodávky osiva a sadby splnil pěstitel v plánovaném výkupním termínu.
§ 8
Vlastní osivo a sadba.
(1) Pěstitelé jsou povinni ponechati si z vlastní sklizně nebo koupiti na volném trhu tolik obilovin, Iuskovin, olejnin, jetelovin, travin a bramborů, kolik potřebují k osetí plánovaných ploch v hospodářském roce 1950/1951.
(2) Pěstitelé mohou si vyměňovati plodiny z vlastní sklizně u jiných pěstitelů za osivo nebo sadbu lepší jakosti plodiny téhož druhu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na šlechtěné osivo a sadbu a na povolené obchodní osivo a sadbu.
§ 9
Základní pojmy.
Podle této vyhlášky se rozumí:
Podle této vyhlášky se rozumí:
a) osivem obilovin: šlechtěné a povolené obchodní osivo pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, pohanky a prosa;
b) osivem jedlých luskovin: šlechtěné a povolené obchodní osivo jedlého hrachu, čočky a jedlých fazolí;
c) osivem krmných luskovin: šlechtěné a povolené obchodní osivo ozimé a jarní vikve, pelušky, krmného hrachu, ozimého hrachu, koňského bobu a lupiny;
d) osivem olejnin: šlechtěné a povolené obchodní osivo řepky, řepice, hořčice, lnu, konopí, máku, slunečnice, soje, lničky a světlice;
e) osivem jetelovin: šlechtěné a povolené obchodní osivo jetele červeného, bílého, švédského, vojtěšky, inkarnátu, štírovníku, komonice, úročníku, vičence a svazenky;
f) osivem travin: šlechtěné a povolené obchodní osivo bojínku lučního, jílku anglického, italského a jednoletého, kostřavy luční a červené, lipnice úrodné, luční a hajní, ovsíku vyvýšeného a žlutavého, psárky luční, psinečku bílého, srhy laločnaté, poháňky hřebenité, sveřepu bezbranného a pýru hřebenitého;
g) bramborovou sadbou: šlechtěná a povolená obchodní sadba všech povolených odrůd bramborů. Za průmyslové odrůdy se považují odrůdy: Bojar, Karát, Kotnov, Česká Parnasia a Blaník;
h) osivem jiných pícnin: šlechtěné a povolené obchodní osivo krmné řepy, krmné mrkve, vodnice, tuřínu, sudanské trávy, čiroku a moharu.
§ 10
(1) Výjimky z ustanovení této vyhlášky povoluje Ústředí se souhlasem ministerstva zemědělství a ministerstva výživy.
(2) Ústředí se zmocňuje, aby se souhlasem ministerstva zemědělství a ministerstva výživy vydalo bližší předpisy k provedení této vyhlášky; na Slovensku tyto předpisy může vydati družstvo se souhlasem pověřenectva zemědělství a pověřenectva výživy.
§ 11
Přestupky této vyhlášky se trestají podle § 2 zák. č. 80/1948 Sb.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha k vyhlášce ministerstva zemědělství č. 386/1950.
