Část I
Podnikový rozpočet.
§ 1
(1) Podniky cestovního ruchu musí sestavovati podnikový rozpočet podle této vyhlášky, aby se v nich mohlo uskutečniti v plném rozsahu hospodaření podle rozpočtu.
(2) Skládá-li se podnik cestovního ruchu z více samostatně hospodařících a samostatně financovaných závodů, po případě oblastních správ, musí sestavovati podnikový rozpočet i tyto závody, po případě oblastní správy.
§ 2
Podnikový rozpočet podle § 8 odst. 1 vládního nařízení skládá se v podnicích cestovního ruchu
a) z rozvahových rozpočtů, ke kterým patří rozpočet investičního majetku, rozpočet zásob, rozpočet finančního majetku a pasiv včetně rozpočtu příjmů a výdajů a rozpočet kmenového jmění,
b) z výsledkového rozpočtu a
c) z rozpočetní závěrky.
§ 3
(1) Podnikový rozpočet se musí sestavovati pro roční a čtvrtletní rozpočetní období. Čtvrtletní podnikové rozpočty se musí sestavovati postupně pro každé jednotlivé čtvrtletí.
(2) V rámci čtvrtletního podnikového rozpočtu se musí sestavovati pro měsíční rozpočetní období (§ 11 odst. 2 vládního nařízení)
a) rozpočet zásob, rozpočet příjmů a výdajů a výsledkový rozpočet ve všech podnicích cestovního ruchu,
b) rozpočet kmenového jmění v národních podnicích cestovního ruchu.
(3) Rozpočty uvedené v odstavci 2 se musí sestavovati současně pro všechna měsíční rozpočetní období téhož čtvrtletí a musí se zachovati početní shoda mezi těmito rozpočty a příslušným čtvrtletním podnikovým rozpočtem.
(4) Měsíční rozpočetní období v rozpočtech uvedených v odstavci 2 se musí shodovati se zúčtovacím obdobím provozního účetnictví nebo s jeho násobkem.
§ 4
(1) V rozpočetních zápisech se musí používati názvů nebo číselných označení, z nichž je zřejmý vztah těchto zápisů k zápisům ostatních oborů podnikového početnictví, vyjadřujícím jejich splnění.
(2) Rozpočetní zápisy jednotlivých rozpočtů se mohou provésti na několika listinách, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost; rozpočetní zápisy několika rozpočtů se mohou provésti na jediné listině, je-li z rozpočetních zápisů zřejmé, kterého rozpočtu se týkají.
(3) Rozpočetní zápisy, opakující se v rozpočtech téhož podnikového rozpočtu, stačí provésti pouze jednou, je-li jejich opakování buď zřejmé z odvolání nebo jinak vyznačeno.
Část II
Rozvahové rozpočty.
Oddíl1
Rozpočet investičního majetku.
§ 5
(1) Rozpočet investičního majetku musí obsahovati
a) stav investičního majetku k počátku a ke konci rozpočetního období,
b) přírůstky a úbytky investičního majetku v rozpočetním období.
(2) Stavy, přírůstky a úbytky investičního majetku podle odstavce 1 se musí rozčleniti podle účtových skupin účtové třídy 0 směrné účtové osnovy, stanovených v § 1 a v § 4 odst. 3 písm. c) vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady č. 940/1948 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro finanční účetnictví podniků obchodních, dopravních a cestovního ruchu (dále jen „směrná účtová osnova“).
§ 6
Odpisy investic se zachycují oprávkami k investičnímu majetku, rozčleněnými
a) v ročním rozpočtu investičního majetku podle účtových skupin 01 až 08 směrné účtové osnovy,
aa) oprávky odpovídající odpisům běžného ročního rozpočetního období a
b) ve čtvrtletních rozpočtech investičního majetku aspoň souhrnně na
bb) ostatní oprávky (včetně oprávek k investičnímu majetku převedenému souvztažnou změnou kmenového jmění).
Oddíl2
Rozpočet zásob.
§ 7
(1) Rozpočet zásob musí obsahovati
a) stav zásob k počátku a ke konci rozpočetního období,
b) přírůstky a úbytky zásob v rozpočetním období; u rozpracovaných výrobků stačí zachytiti místo přírůstků a úbytků jen změny jejich stavu v rozpočetním období.
(2) Stavy, přírůstky a úbytky zásob podle odstavce 1 se musí rozčleniti podle skupin zásob, pro které se musí zříditi v účtové třídě 1 odborové účtové osnovy aspoň po jednom samostatném účtu.
(3) Přírůstky zásob se musí kromě rozčlenění podle skupin zásob (odstavec 2) ještě rozčleniti na přírůstky
a) nákupem,
b) vlastní výrobou a
c) ostatní.
(4) Úbytky zásob se musí kromě rozčlenění podle skupin zásob (odstavec 2) ještě rozčleniti na úbytky
b) odbytem a
c) ostatní.
a) vlastní spotřebou,
§ 8
Zásobami podle § 7 se rozumějí nápoje, potraviny, pomocné a provozovací látky, obchodní zboží, drobné a krátkodobé předměty a ostatní hmotné předměty s výjimkou investic a jde-li o podniky cestovního ruchu, které provozují i jinou výrobní činnost, také veškeré suroviny, materiál, jakož i rozpracované a hotové výrobky.
Oddíl3
Rozpočet finančního majetku a pasiv.
§ 9
(1) Rozpočet finančního majetku a pasiv musí obsahovati
b) stav ostatního finančního majetku a pasiv k počátku a ke konci rozpočetního období, dále přírůstky a úbytky ostatního finančního majetku a pasiv v rozpočetním období.
a) stav hotovostí, jakož i pohledávek a dluhů u peněžních ústavů k počátku a ke konci rozpočetního období, dále příjmy a výdaje v rozpočetním období (rozpočet příjmů a výdajů),
(2) V rozpočtu finančního majetku a pasiv není dovoleno kompensovati majetek a pasiva.
§ 10
(1) Počáteční a konečný stav dluhů u peněžních ústavů podle § 9 odst. 1 písm. a) se musí rozčleniti podle druhů úvěru.
(2) Příjmy a výdaji podle § 9 odst. 1 písm. a) se rozumějí přírůstky a úbytky hotovostí, jakož i pohledávek a dluhů u peněžních ústavů, bez vzájemných převodů.
(3) Příjmy se musí rozčleniti podle jejich pramenů, výdaje podle jejich účelu.
(4) V podnicích cestovního ruchu, které nejsou národními podniky, musí se stavy pohledávek a dluhů u peněžních ústavů, jakož i příjmy a výdaje investiční povahy zachytiti odděleně.
§ 11
Stavy, přírůstky a úbytky ostatního finančního majetku a pasiv podle § 9 odst. 1 písm. b) se musí rozčleniti aspoň podle účtových skupin účtové třídy 2 směrné účtové osnovy; přechodné a dohadné položky lze zachytiti společně, avšak rozčleněné podle jednotlivých nákladových a výnosových druhů (aktivní a pasivní složky vyplývající z časového rozlišování nákladů a výnosů).
Oddíl4
Rozpočet kmenového jmění.
§ 12
(1) Rozpočet kmenového jmění musí obsahovati
a) stav kmenového jmění k počátku a ke konci rozpočetního období,
b) přírůstky a úbytky kmenového jmění v rozpočetním období.
(2) Stavy, přírůstky a úbytky kmenového jmění podle odstavce 1 se musí rozčleniti podle toho, zda jde o stavy, přírůstky a úbytky základního fondu nebo obratového fondu.
§ 13
V podniku cestovního ruchu, který není národním podnikem, se upraví název rozpočtu uvedeného v § 12 v souladu s právní formou podniku; rozčlenění tohoto rozpočtu se provede podle účtových skupin 90 až 96 směrné účtové osnovy.
Část III
Výsledkový rozpočet.
§ 14
(1) Výsledkový rozpočet musí obsahovati
a) rozpočtované náklady a výnosy v rozpočetním období, druhově rozčleněné (nákladové a výnosové druhy),
b) rozpočtovaný hospodářský výsledek za rozpočetní období.
(2) Náklady, výnosy a hospodářský výsledek podle odstavce 1 se musí rozčleniti podle středisek, s nimiž souvisí. Přitom musí býti ve výsledkovém rozpočtu zachyceny druhotné náklady a vnitropodnikové výnosy, vyplývající zejména z vnitropodnikových výkonů, které si střediska vzájemně poskytují.
§ 15
Výsledkový rozpočet, zejména pokud se týká nákladových a výnosových druhů a středisek, musí se shodovati ve své organisaci s provozním účetnictvím, aby se umožnilo provádění rozpočetní kontroly výsledkového rozpočtu účetními zápisy provozního účetnictví.
§ 16
(1) Rozpočtované náklady a výnosy se musí rozlišovati časově a věcně.
(2) Druhotné náklady a vnitropodnikové výnosy, vyplývající zejména z vnitropodnikových výkonů, které si střediska vzájemně poskytují, musí se zachycovati tak, aby při sestavování rozpočetní výsledovky bylo umožněno jejich vyloučení ze souhrnů vypracovaných ze čtvrtletních a ročních výsledkových rozpočtů podle § 18.
§ 17
(1) Hospodářský výsledek podniku ve výsledkovém rozpočtu se musí rozlišiti na provozní a neprovozní.
(2) Do neprovozního hospodářského výsledku podniku patří výsledky neutrálního střediska.
§ 18
V podnicích cestovního ruchu se musí vypracovati souhrn ze čtvrtletních a ročních výsledkových rozpočtů v rozčlenění podle nákladových a výnosových druhů (§ 14 odst. 1) za jednotlivé závody, po případě za oblastní správy, a za celý podnik.
Část IV
Rozpočetní závěrka.
§ 19
Rozpočetní závěrka se skládá
a) z rozpočetní rozvahy, která souborně podává stav majetku, kmenového jmění a pasiv ke dni, kterým se končí rozpočetní období,
b) z rozpočetní výsledovky, která souborně podává náklady a výnosy za rozpočetní období a ve které se vykazuje hospodářský výsledek podniku za rozpočetní období.
§ 20
Hospodářský výsledek podniku ve výsledkovém rozpočtu musí souhlasiti s hospodářským výsledkem podniku, vykázaným v rozpočetní závěrce.
§ 21
Položky rozpočetní závěrky se musí rozčleniti podle vzorce účetní závěrky stanoveného pro podniky cestovního ruchu.
§ 22
V položkách rozpočetní výsledovky nesmějí býti zahrnuty druhotné náklady a jim odpovídající vnitropodnikové výnosy.
Část V
Sestavování rozpočtů.
§ 23
(1) Rozpočty vytyčují směrnici, závaznou pro hospodaření podniku, jeho závodů a středisek v rozpočetním období.
(2) Pří sestavování rozpočtů se musí dbáti toho, aby se uskutečňovalo záměrné a neustálé zhospodárňování provozu středisek, závodů a tím i podniku jako celku.
§ 24
Rozpočty se musí sestavovati především podle úkolů, které podniku připadají při provádění a plnění jednotného hospodářského plánu v rozpočetním období, a dále zejména podle
a) pokynů orgánů podnikům nadřazených,
b) potřeb cestovního ruchu a rekreace pracujících,
c) technicko-hospodářských norem,
d) zápisů ostatních oborů podnikového početnictví a
e) výsledků rozpočetní kontroly za minulá rozpočetní období.
Část VI
Úprava rozpočtů.
§ 25
Úprava rozpočtů podle § 6 odst. 1 vládního nařízení se musí písemně odůvodniti. Původní rozpočetní zápisy se musí označiti jako neplatné.
Část VII
Rozpočetní kontrola.
§ 26
(1) Aby bylo možno při hospodaření podle rozpočtu sledovati výsledky hospodaření každého střediska, závodu a podniku a podrobně zjišťovati hospodárnost, musí se prováděti rozpočetní kontrola (§ 14 odst. 1 vládního nařízení).
(2) Rozpočetní kontrola se musí prováděti po skončení každého rozpočetního období
a) srovnáním rozpočtů s jejich splněním,
b) písemným zachycením rozdílů mezi rozpočty a jejich splněním a
c) písemným odůvodněním podstatných rozdílů.
§ 27
Rozpočetní kontrola se musí prováděti aspoň v tomto rozsahu:
a) v měsíčních rozpočtech (§ 3 odst. 2) se musí kontrolovati
bb) stavy hotovostí, jakož i pohledávek a dluhů u peněžních ústavů, dále příjmy a výdaje v rozpočtu příjmů a výdajů,
cc) stavy, přírůstky a úbytky kmenového jmění v rozpočtu kmenového jmění v národních podnicích cestovního ruchu,
aa) stavy, přírůstky a úbytky zásob v rozpočtu zásob,
dd) náklady, výnosy a hospodářský výsledek ve výsledkovém rozpočtu;
b) ve čtvrtletním podnikovém rozpočtu se musí kontrolovati
aa) rozpočetní závěrka,
bb) přírůstky a úbytky investičního majetku v rozpočtu investičního majetku,
cc) přírůstky a úbytky kmenového jmění v rozpočtu kmenového jmění s výjimkou národních podniků cestovního ruchu;
c) v ročním podnikovém rozpočtu se musí kontrolovati rozpočetní závěrka.
§ 28
(1) Podstatnými rozdíly mezi rozpočty a jejich splněním se rozumějí odchylky, které svou velikostí ovlivňují splnění úkolů, připadajících podniku, závodům a střediskům při provádění a plnění jednotného hospodářského plánu.
(2) V odůvodnění podstatných rozdílů mezi rozpočty a jejich splněním se musí uvésti příčiny rozdílů, aby se výsledků rozpočetní kontroly mohlo využívati k včasným opatřením v podniku, v závodech a ve střediscích, směřujícím k pohotovému odstraňování případných závad a k dosažení co nejlepších výsledků podniku při plnění jednotného hospodářského plánu.
§ 29
(1) Je-li postaráno o rozlišení zápisů o rozpočetní kontrole od zápisů účetních, lze prováděti zápisy o rozpočetní kontrole výsledkového rozpočtu a rozpočtu zásob v účetních knihách provozního účetnictví.
(2) Ze zápisů o rozpočetní kontrole musí býti zřejmý vztah k rozpočetním zápisům (§ 4 odst. 1).
Část VIII
Ustanovení všeobecná a závěrečná.
§ 30
Při organisaci rozpočetnictví se musí dbáti zásady hospodárnosti.
§ 31
V závazných směrnicích, které vydá státní úřad plánovací podle § 13 vládního nařízení, může se podrobněji předepsati podle potřeb prováděcích plánů postup při sestavování a upravování podnikového rozpočtu, po případě jednotlivých rozpočtů a rozpočetní závěrky a při provádění rozpočetní kontroly.
§ 32
Státní úřad plánovací stanoví vyhláškou v příslušném úředním listu, kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními této vyhlášky, a rozsah této povinnosti.
§ 33
Státní úřad plánovací může v případech hodných zvláštního zřetele povoliti nebo naříditi výjimku z ustanovení této vyhlášky.
§ 34
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.