(1) Mimo případy uvedené v předchozích paragrafech nutno svolat smíšenou komisi ihned, jde-li o zrušení určení k náhradní službě podle § 29 odst. 2 vl. nař. č. 209/1949 Sb.

(2) Určení k náhradní službě může být zrušeno kdykoli; rozhodujícím je, že podmínky pro toto určení pominuly nebo že jich vůbec nebylo v době, kdy žadatel měl vykonat celou základní službu, eventuálně že pominuly již před nástupem k náhradní službě.

(3) Před svoláním smíšené komise upozorní krajské vojenské velitelství žadatele, že jeho určení k náhradní službě má být zrušeno a že má být povolán k pokračování základní služby, při čemž uvede i důvody, proč se tak má stát. Zároveň vyzve osobu, aby zaslala své vyjádření přímo krajskému vojenskému velitelství nebo aby se dostavila k jednání smíšené komise. Upozorní ji, že o zrušení k náhradní službě bude rozhodnuto i tehdy, nedojde-li do stanovené doby jeho vyjádření.

(4) O jednání a rozhodování smíšené komise, jakož i o výměrech o rozhodnutí smíšené komise platí obdobně ustanovení § 4. Bylo-li určení k náhradní službě zrušeno, nutno v rozhodnutí podle okolností uvést buď, že důvody pro určení k náhradní službě vůbec nebyly, nebo datum, kdy pominuly. V pochybných případech určí smíšená komise jako den, kdy důvody pro určení k náhradní službě pominuly, datum, které považuje po uvážení všech okolností případu za nejpravděpodobnější.

(5) Krajské vojenské velitelství zpraví o zrušení určení k náhradní službě též kmenové těleso a osobu povolá ihned k pokračování základní služby, při čemž netřeba přihlížet ke lhůtám stanoveným v § 32 odst. 2 vl. nař. č. 209/1949 Sb. Koná-li osoba ještě náhradní službu, přidrží se k vykonávání základní služby.