(1) Spory mezi smluvními stranami se řeší především dodohou; nedohodnou-li se strany do 14 dnů od vzniku sporu, může každá z nich předložit věc k rozhodnutí rozhodčím (odstavce 2 až 5).

(2) Nepřesahuje-li hodnota sporu částku 10 milionů Kčs nebo není-li příčina sporu zásadní povahy, jmenuje každá strana jednoho rozhodce. Rozhodci se dohodnou o vrchním rozhodci do 15 dnů. Nedohodnou-li se v této lhůtě, jmenuje na žádost kterékoli ze stran sporu vrchního rozhodce ministerstvo, jemuž podléhají obě strany; nepodléhají-li strany témuž ministerstvu, jmenuje vrchního rozhodce státní úřad plánovací.

(3) Přesahuje-li hodnota sporu částku 10 milionů Kčs nebo je-li příčina sporu zásadní povahy a podléhají-li strany témuž ministerstvu, jmenuje na žádost kterékoli z nich rozhodce i vrchního rozhodce toho ministerstvo; podléhají-li strany různým ministerstvům, jmenují rozhodce ministerstva, jimž strany podléhají, a vrchního rozhodce státní úřad plánovací.

(4) Je-li mezi stranami spor i o tom, zda příčina sporu je zásadní povahy, může každý z nich vyžádati si o této věci rozhodnutí ministerstva, kterému podléhá. Rozhodci pak budou jmenováni způsobem, stanoveným v odstavci 3, i když jen jedno z těchto ministerstev má za to, že příčina sporu je zásadní povahy.

(5) Pro řízení před rozhodci platí ustanovení civilního řádu soudního.

(6) Proti výroku rozhodců není odvolání přípustné.