K zajištění soustavného rozvoje energetického hospodářství se pověřuje generální ředitel Československých energetických závodů, aby
1. připravoval návrh celostátního prováděcího i výhledového plánu odvětví energetického, zejména též dílčích hmotných bilancí a výhledového investičního plánu téhož odvětví, a to ve spolupráci s ostatními generálními řediteli, pokud jde o jim podřízené národní podniky, v nichž jsou zařízení pro výrobu nebo dodávku energie (dále jen „ostatní generální ředitelé“);
2. sestavoval ve spolupráci s ostatními generálními řediteli v rámci jednotného hospodářského plánu návrh celostátního plánu revisí a oprav hlavních energetických zařízení pro výrobu a dodávku energie a řídil jeho provádění;
3. sledoval soustavný vývoj poměrů a podával návrhy a vyjádření s hlediska energetického hospodářství;
4. zpracovával v rozsahu a způsobem schválenými ministerstvem průmyslu a státním úřadem plánovacím hlášení a zprávy o provozování zařízení pro výrobu a dodávku energie, sestavoval z nich celkový přehled a zhodnocoval je pro účely energetického hospodářství;
5. vedl v patrnosti hlavní energetická zařízení pro výrobu a dodávku energie;
6. činil v jednotlivých případech vhodná opatření, aby energetických zařízení pro výrobu a dodávku energie bylo použito na místech a způsobem zajišťujícím s hlediska energetického hospodářství jejich nejúčelnější využití.
(1) Generální ředitel československých energetických závodů obstarává ústřední elektrárenský dispečink a oblastní ředitel Energetických závodů na Slovensku oblastní elektrárenský dispečink.
(2) Elektrárenský dispečink hospodaří se všemi výkony elektráren a zařízení pro dodávku elektřiny, které jsou napojeny na společnou energetickou soustavu (dále jen „spolupracující elektrárny"), a může v rámci jednotného hospodářského plánu činit v jednotlivých případech opatření, týkající se výroby, rozvodu, dodávky a spotřeby elektřiny, po případě může přechodně i omezit nebo zastavit provoz spolupracujících elektráren nebo je uvést opět do provozu; přitom je povinen dbát, aby plánovitou výrobou, rozvodem a spotřebou energie bylo docíleno plynulého zásobování elektřinou, zejména podniků pracujících na úkolech jednotného hospodářského plánu, jakož i co možno nejdokonalejšího využití přírodních zdrojů energie.
(1) Generální ředitel Československých energetických závodů ve spolupráci s ostatními generálními řediteli vypracuje provozní řád, který upraví otázky vzájemného styku spolupracujících elektráren. Provozní řád schvaluje ministerstvo průmyslu po případě v dohodě s ministerstvem výživy.
(2) Generální ředitel Československých energetických závodů uzavře s ostatními generálními řediteli smlouvy, v nichž budou řešeny hospodářské důsledky vyplývající z opatření prováděných elektrárenským dispečinkem. Přitom budiž dbáno, aby nedošlo k finančnímu poškození provozovatelů spolupracujících elektráren.
(1) Ministr průmyslu může uložit generálnímu řediteli Československých energetických závodů, aby obstarával, po případě jen pro určitou oblast, plynárenský dispečink.
(2) Plynárenský dispečink hospodaří se všemi výkony plynáren a zařízení pro dodávku plynu, jakož i s plynem vyrobeným ostatními jeho výrobci, zejména plynem koksárenským a jinými jemu energeticky rovnocennými plyny, a může v rámci jednotného hospodářského plánu činit v jednotlivých případech opatření, týkající se rozvodu, dodávky a spotřeby, u plynáren též výroby plynu, po případě může přechodně omezit nebo zastavit provoz plynáren nebo je uvést opět do provozu; přitom je povinen dbát, aby plánovitou výrobou, rozvodem a spotřebou energie bylo docíleno plynulého zásobování plynem, zejména podniků pracujících na úkolech jednotného hospodářského plánu, jakož i co možno nejdokonalejšího využití přírodních zdrojů energie.
Investoři jsou povinni předem uvědomit generálního ředitele Československých energetických závodů o všech zamýšlených investicích závažného významu pro energetické hospodářství, zejména o investicích, sloužících k vybudování nebo podstatné rekonstrukci či rozšíření zařízení pro výrobu nebo dodávku energie, nebo takových, k jejichž provozu je energie potřebí.
Osoby odpovědné za správu zařízení pro výrobu nebo dodávku energie jsou v zájmu řádného hospodaření energií povinny zejména:
a) udržovat a provozovat energetická zařízení způsobem a ve stavu, odpovídajících technické a hospodářské účelnosti s hlediska energetického hospodářství a bezpečnosti provozu, a řídit se pokyny elektrárenského (plynárenského) dispečinku;
b) jde-li o zařízení pro výrobu energie, která nejsou napojena na společnou energetickou soustavu, dohodnout se s energetickým národním podnikem, který ministerstvo průmyslu označí a stanoví současně lhůtu k dohodě, o uskutečnění energetické spolupráce, případně o tom, jak tato zařízení mají být potřebám spolupráce přizpůsobena;
c) v zájmu zlepšení poměrů v energetickém hospodářství sdělovat generálnímu řediteli Československých energetických závodů své poznatky a zkušenosti.
(1) Podniky se závodními elektrárnami, jež mají instalovaný výkon generátorů nad 100 KW, jsou každou druhou středu, a není-li tato normálním pracovním dnem, každou třetí středu povinny
a) zjišťovat každou hodinu pracovní doby zatížení (výkon) generátorů na svorkách podle stavu wattmetrů, a nejsou-li wattmetry v závodě, z rodílu hodinových stavů elektroměrů, po případě ze stavů jiných měřicích přístrojů;
b) zaznamenávat zjištěné zatížení (odečty) na tiskopisech, které vydá generální ředitel Československých energetických závodů se schválením ministerstva průmyslu;
c) zasílat průpis záznamů podle písm. b) do tří dnů po zjištění zatížení svému nadřízenému generálnímu (oblastnímu) řediteli a hlásit mu současně případné překážky a potíže, které se při zjišťování výkonů vyskytly.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o závodní elektrárny, které nejsou v provozu.
(3) Generální ředitelé odevzdají průpisy záznamů podle odstavce 1 písm. c) do pěti dnů ode dne, kdy je obdrželi, generálnímu řediteli Československých energetických závodů, oblastní ředitelé oblastnímu řediteli Energetických závodů na Slovensku.
(1) Rozvodné národní podniky sestaví celkový přehled o zjištěném odběru elektřiny podle § 8 a předloží jej nejpozději do konce měsíce, v němž bylo zjištění odběru elektřiny provedeno, generálnímu řediteli Československých energetických závodů, na Slovensku oblastnímu řediteli Energetických závodů na Slovensku.
(2) Rozvodné národní podniky jsou oprávněny kdykoliv v pracovní době závodu nahlížet do jeho záznamů o odběru elektřiny a požadovat vysvětlení.
Národní podniky všech odvětví z oboru ministerstev průmyslu a výživy jsou povinny generálního (oblastního) ředitele Československých energetických závodů (Energetických závodů na Slovensku) při provádění úkolů podle této vyhlášky účinně podporovat.
Osoba odpovědná za správu energetického zařízení pro výrobu nebo dodávku energie oznámí svému nadřízenému orgánu, má-li zato, že opatřením generálního ředitele Československých energetických závodů podle § 1 č. 6 budou dotčeny předpoklady úspěšného plnění úkolů podniku ve vlastním jeho výrobním oboru; nadřízený orgán o tom neprodleně vyrozumí ministerstvo průmyslu.
Na plnění předpisů této vyhlášky dozírá ministerstvo průmyslu nebo orgány jím pověřené.
Ministerstvo průmyslu může stanovit výjimky z ustanovení §§ 7 až 9.
Zrušuje se:
1. vyhláška ministra průmyslu č. 680/1946 Ú. l. I, o způsobu opatřování (dodávání a rozvádění) energie,
3. vyhláška ministerstva průmyslu č. 53/1950 Ú. l. I, o povinném sledováni výroby elektrické energie v závodních elektrárnách.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1950.