§ 1
Občan má právo a povinnost užívat jména a příjmení, kterými jest zapsán v matrice. Není-li občan zapsán v matrice, má právo a povinnost užívat jména a příjmení, kterými je označen ve veřejné listině osvědčující jeho totožnost.
§ 2
K užívání jména nebo příjmení českého nebo slovenského původu, které je zapsáno v matrice pravopisně nesprávně, ve znění shodném s pravidly českého nebo slovenského jazyka je třeba změny zápisu v matrice (§ 20 odst. 2 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách).
§ 3
(1) Občanu, jehož jméno nebo příjmení českého nebo slovenského původu jest zapsáno v matrice cizího státu pravopisně nesprávně, může okresní národní výbor na žádost povolit užívání jména a příjmení ve shodě s pravidly českého nebo slovenského jazyka. K žádosti se připojí rodný a po případě oddací list a doklad o státním občanství.
(2) Bylo-li povolení uděleno, je žadatel oprávněn i povinen užívat jména nebo příjmení ve znění povoleném. Toto znění se vyznačí v úředních průkazech žadatelových a zařídí se změna zápisu v matrice cizího státu.
§ 4
Užívání cizojazyčného jména v překladu nevyžaduje povolení.
§ 5
(1) Je-li zapsáno v matrice více jmen, platí v úředním styku zásadně jméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z těchto jmen označeno v matrice jako hlavní, platí v úředním styku jméno takto označené.
(2) Na žádost osoby, jež z více svých jmen v matice zapsaných užívá jiné jméno, než které je podle odstavce 1 jejím jménem hlavním, a je pod oním jménem obecně známa, označí se v matrice toto jméno za hlavní.
§ 6
Okresní národní výbor může povolit na žádost zejména změnu jména nebo příjmení hanlivého, výstředního, směšného, cizojazyčného anebo změnu příjmení ženy rozvedené nebo rozloučené před 1. lednem 1950 na její dřívější příjmení. Případným obnovením manželského společenství zůstává povolená změna příjmení nedotčena.
§ 7
(1) Změna jména se nepovolí zejména, žádá-li osoba mužského pohlaví o změnu jména na jméno ženské nebo naopak, žádá-li se o změnu jména na jméno neosobní (označení věci a pod.), nebo na jméno, kterého se užívá zpravidla jako příjmení, anebo na jméno, které má žijící sourozenec žadatele.
(2) Změna příjmení se nepovolí zejména, volí-li žadatel záměrně příjmení, po případě krycí příjmení osob zasloužilých o revoluční dělnické hnutí, stát nebo národ.
§ 8
(1) V žádosti o změnu jména nebo příjmení uvede žadatel jméno nebo příjmení, které si zvolil, rodinné příslušníky, na něž se změna příjmení vztahuje, jakož i důvody, ze kterých o změnu žádá.
(2) K žádosti se připojí tyto doklady:
a) rodný a po případě oddací list žadatele,
b) rodný list nezletilých dětí nebo osvojenců, na něž se změna příjmení vztahuje,
c) průkaz o státním občanství.
(3) Doklady uvedené v předchozím odstavci lze nahradit občanským průkazem; doklad o státním občanství též čestným prohlášením.
§ 9
Užívání a změna příjmení osvojence.
(1) Osvojenec, který podle příslušných předpisů má kromě příjmení nabytého osvojením i své dosavadní příjmení, užívá v úředním styku obou příjmení a to s příjmením osvojitelovým na prvém místě.
(2) Změna příjmení osvojitele, jehož příjmení osvojenec má, se vztahuje také na nezletilého osvojence.
§ 10
Přechodné ustanovení.
(1) Ženy provdané před 1. lednem 1950, které oznámily podle § 5 zákona, že budou vedle příjmení, kterého nabyly při uzavření manželství nebo místo něho užívati svého dřívějšího příjmení, jsou oprávněny i povinny — s výhradou ustanovení odstavce 2 — užívati takového příjmení nebo takových příjmení v oznámeném pořadí po uplynutí 60 dnů ode dne oznámení učiněného v zákonné Ihůtě okresnímu národnímu výboru svého bydliště.
§ 11
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 1950.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 1950.