(1) V případech obdobných pracovním cestám, kdy povaha práce sama způsobuje, že se pracovní místo mění, t. j. zejména při jízdách šoférů, závozníků, zaměstnanců pojízdných ambulatorií, zaměstnanců putovních kin, mají zaměstnanci nárok
Nestačí-li snížené nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané výši. Ostatní ustanovení části I platí přiměřeně s výjimkou ustanovení o místním přepravném (§ 6) a o náhradě za ztrátu času (§ 12).

(2) V případech obdobných vnějšímu řízem, kdy povaha práce sama způsobuje, že se pracovní místo mění, platí přiměřeně ustanovení části II s výjimkou ustanovení § 14 odst. 2, pokud jde o místní přepravné podle § 6 odst. 1 písm. a) a o náhradu za ztrátu času podle § 12.

(3) Náhrady podle předchozích odstavců může ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí stanoviti přiměřenou paušální částkou.

a) v případech, kdy cílem cesty je zpravidla vždy jiná obec, na stravné a nocležné podle § 7, po případě § 8, snížené o 10%,

b) v případech, kdy cílem cesty je zpravidla vždy táž obec anebo pravidelně několik stejných obcí,
na stravné v částce 100 Kčs za každý celý kalendářní den cesty, po případě na nocležné v částce 50 Kčs za každou noc cesty,
na stravné v částce 8 Kčs, trvá-li cesta více než 10 hodin, avšak nejvýše 14 hodin,
na stravné v částce 25 Kčs, trvá-li cesta 6 až 10 hodin,
na stravné v částce 70 Kčs, trvá-li cesta více než 14 hodin, avšak méně než 24 hodiny.“