(1) Za dobu strávenou na pracovní cestě jinak než vlastním konáním práce, která je účelem pracovní cesty, nepřísluší mzda (plat) za práci přes čas (za práci noční, nedělní, sváteční a pod.), pokud se z platných předpisů nepodává jinak.

(2) Za čas strávený cestou do obce místa jednání a zpět mimo pravidelnou pracovní dobu, obvyklou na pracovišti, přísluší náhrada za ztrátu času; tato náhrada činí za každou celou hodinu

a) 8 Kčs v době od 6. do 22. hodiny, nejvýše však 40 Kčs v jednom kalendářním dnu,

b) 10 Kčs v době od 22. do 6. hodiny, pokud se zaměstnance v této době neubytuje ani nepoužije lůžkového vozu.