§ 1
(1) Podklad pro sestavení programu prací zalesňovacích tvoří
a) soupis pozemků, které neposkytují žádný, nebo jenom neúměrně nízký výnos (jako na př. suchopáry, pustiny, holiny, břehy, svahy, stráně, opuštěná pískoviště, jámy, výmoly, navážky, močály a pod.), vypracovaný okresním národním výborem,
b) seznam pozemků určených k zalesnění z majetkových podstat podléhajících zákonům o pozemkových reformách, bylo-li vydáno rozhodnutí ministerstvem zemědělství nebo krajským národním výborem podle § 10 zákona č. 206/1948 Sb.
(2) Bylo-li na základě podkladů uvedených v odstavci 1 vypracováno úhrnné sestavení výsledků soupisu pozemků, určených k zalesňování podle zákona č. 206/1948 Sb., bude použito pro sestavení programu prací zalesňovacích tohoto úhrnného sestavení.
§ 2
(1) Pozemky nelesní, které byly určeny k zalesnění podle zákona č. 206/1948 Sb., se rozdělují:
a) na pozemky v zájmové oblasti vodohospodářských prací,
b) na skupinu pozemků ostatních.
(2) Pozemky v zájmové oblasti vodohospodářských prací jsou:
a) pozemky porušené výmolnou a splachovací činností vodních srážek, pohyblivá úbočí, úbočí a břehy toků, štěrkoviště podél toků, pozemky s vodními prameny, mokřadla,
b) pozemky v pramenné oblasti toků.
(3) Pro posouzení, zda jde o pozemky v zájmové oblasti vodohospodářských prací, je směrodatné dobrozdání orgánů lesnicko-technické ochrany půdy (hrazení bystřin), které je dají po dohodě s vodohospodářskými orgány po přihlédnutí k vodohospodářským potřebám kraje a k rámcovému programu prací svého odvětví. Toto své dobrozdání dodají zmíněné orgány do 6 týdnů od počátku účinnosti této vyhlášky místně příslušnému okresnímu národnímu výboru, jde-li o pozemky v držbě fysických osob nebo ve správě místních národních výborů, které nezaměstnávají vlastního lesního hospodáře, po příp. dotčenému lesnímu závodu se samostatným lesním hospodářem (lesní závod Československých státních lesů, národního podniku, ministerstva národní obrany, družstev a pod.).
(4) Zalesňování pozemků uvedených v odstavci 2 písm. a) bude usměrněno podle vodohospodářských požadavků, kdežto zalesnění pozemků ostatních: odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) sleduje především hospodářské využití půdy.
§ 3
(1) Program prací zalesňovacích vypracují:
a) lesní závody Československých státních lesů, národního podniku a ministerstva národní obrany pro pozemky jimi spravované,
b) lesní závody se samostatným lesním hospodářem pro své vlastní pozemky,
c) lesní správy lesních společenstev (na Slovensku lesní orgány okresních národních výborů) pro pozemky ostatní.
(2) Program prací zalesňovacích bude vyhotoven na tiskopisu, který tvoří přílohu této vyhlášky. Tvoří-li pozemky určené k zalesnění souvislý plošný útvar o rozloze větší než 10 ha, bude k programu připojen snímek katastrální nebo jiné vhodné mapy, v které se vyřeší prostorové rozdělení a síť lesních cest.
§ 4
(1) Okresní národní výbor uvědomí každého vlastníka pozemku, pokud zalesňování není svěřeno lesním závodům Československých státních lesů, národního podniku, nebo ministerstva národní obrany, po případě orgánům jiným podle odstavce 3, zvláštním výměrem o tom, jakým způsobem, jakými dřevinami a v jaké lhůtě má práce zalesňovací provésti. Lhůtu k provedení prací zalesňovacích stanoví okresní národní výbor v souladu s celostátním hospodářským plánem.
(2) Povinnost provésti práce zalesňovací stanoveným způsobem a v určené lhůtě postihuje vlastníka pozemku.
(3) Zalesňování pozemků v zájmové oblasti vodohospodářských prací [§ 2 odst. 2 písm. a)], s výjimkou pozemků v pramenných oblastech toků, bude prováděno orgány lesnicko-technické ochrany půdy (hrazení bystřin), pokud pozemky budou zahrnuty do příslušných pracovních projektů, nebo pokud nejde o zalesňování při provádění jiných vodohospodářských staveb.
§ 5
(1) Při zalesňování bude dbáno zásad o volbě stanovištně vhodných dřevin, jakož i předpisů o ponechání přiměřeně širokého pruhu nezalesněného podél zemědělsky obdělávaných pozemků, podél cest, silnic a železnic (§ 6 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 576/1949 Ú. l. I).
(2) Tvoří-li souvislé pozemky větší plochy, musí být předem vytýčeny pásy pro prostorové rozdělení a pro vybudování sítě lesních cest navazujících na veřejné komunikace. Tyto pásy v šířce zpravidla 6 m zůstanou nezalesněny.
(3) Pozemky roztroušené budou podle velikosti a tvaru pozemku určeny buď k zalesnění podle § 2 odst. 4 nebo ke zřízení ochranných krytů pro zvěř, k vybudování okrasných hájů, k založení vrboven a pod.
§ 6
(1) Aby bylo zajištěno zalesnění dřevinami stanovištně vhodnými, může okresní národní výbor určiti podle potřeby v každém jednotlivém případě pro soubory pozemků souvisejících, nebo pro jednotlivé pozemky roztroušené vhodné druhy dřevin, pracovní postup a účel zalesnění (§ 2 odst. 4 a § 4 odst. 3).
(2) Pozemky se stanovištními podmínkami, které umožňují založení lesních kultur skladbou dřevin, která odpovídá konečnému provoznímu cíli, budou zařazeny do programu prací zalesňovacích celkovou rozlohou a rozdělením na plošné podíly účasti jednotlivých dřevin. Při tom podle potřeby bude dbáno toho, aby po obvodu rozsáhlejších pozemků, určených k zalesnění, byl zaležen přiměřeně široký pás polokmenů a keřů v hustém sponu k vytvoření porostního pláště.
(3) Pozemky, jejichž stanovištní podmínky nedovolují zalesnění dřevinami, které odpovídají konečnému provoznímu cíli, musí být v programu prací zalesňovacích zařazeny dvakrát, nejprve k zajištění předpokladů zalesnění, jako na př. zřízení porostního krytu a založení pomocných kultur ve sledu odpovídajícím rostlinné posloupnosti, podruhé po dosažení těchto předpokladů k založení konečné porostní skladby, a to také rozčleněně podle plošných podílů účasti jednotlivých dřevin.
(4) Ke zřízení porostního krytu bude použito vhodných pomocných dřevin (stromů a keřů), nebo travin a jiných přechodných kultur, které svým vlivem zlepšují stanovištní podmínky.
§ 7
(1) Dřevinami stanovištně vhodnými nejsou:
a) smrk na těžkých a ulehavých půdách, na půdách dosud zemědělsky obdělávaných a hnojených, mimo horské oblasti, dále v polohách do nadmořské výše 600 m, nejde-li o menší plochu s dostatečnou půdní a ovzdušní vlhkostí ve stinných polohách, konečně na břehových liniích a úbočích toků a zpravidla také na ostatních pozemcích, uvedených v § 2 odst. 2 písm. a),
b) borovice černá, nejde-li o půdy teplé ve slunných polohách a není-li v půdě v dostatečném množství a v přístupné formě obsaženo vápno, zvláště není-li této dřeviny používáno Ve směsi s vhodnými listnáči,
c) akát, nejde-li výjimečně o stanoviště způsobilé výlučně jen pro tuto dřevinu anebo o menší plochy, které jsou zalesňovány k podpoře včelařství,
d) buk v nížinných polohách, dále v chlumních oblastech bez dostatečné půdní a ovzdušní vlhkosti a v extrémně teplých polohách.
(2) Pozemky s dostatečně hlubokou a svěží půdou v polohách mírných teplot a přiměřené vlhkosti ovzduší buďtež věnovány především pěstování rychle rostoucích dřevin, jako topolů, olší, jasanů, stromových vrb a pod. Též bude použito dřevin vhodných pro podporu chovu včel a bource morušového, zvláště na pozemcích v užívání jednotných zemědělských družstev.
§ 8
(1) Okresní národní výbor může ve výměru podle § 4 odst. 1 nebo zvláštním výměrem uložiti vlastníku pozemku, aby učinil taková opatření, která by mu umožnila splnění zalesňovacího úkolu, jako na př. sklizeň osiv, zřízení lesních semenišť a lesních školek, vhodnou přípravu půdy na plochách k zalesnění určených, zřízení přechodného porostního krytu na těchto pozemcích a pod.
(2) Podle potřeby může okresní národní výbor stanoviti i jiné povinnosti, jako na př. doplňování provedeného zalesnění, ochranu lesních kultur (oplocení, ochranné nátěry, zákaz pastvy dobytka), provádění pěstebních zásahů a pod.
(3) Pokud některé z těchto úkolů jsou obsaženy v celostátním plánu, postupuje okresní národní výbor při provádění odstavců 1 a 2 v rámci tohoto plánu a podle zásad platných pro jeho provádění.
§ 9
(1) Okresní národní výbor použije při provádění úkolů stanovených touto vyhláškou orgánů lesní služby dohlédací služby lesní, při čemž pro pozemky v zájmové oblasti vodohospodářských prací musí být předem orgány lesnicko-technické ochrany půdy (hrazení bystřin) vytyčen rámcový program podle § 2 odst. 3.
(2) Program prací zalesňovacích bude vypracován orgány podle § 3 odst. 1, po případě podle § 4 odst. 3 a to v každém případě podle jednotlivých katastrálních území, ležících v zájmové oblasti dotčených orgánů.
(3) Program prací zalesňovacích bude vyhotoven do 30. září 1950 na tiskopisech podle vzoru, který je připojen k této vyhlášce.
§ 10
Program prací zalesňovacích pro pozemky, které jsou ve vlastnictví nebo správě státu — vojenské správy, bude vypracován podle potřeby v rozsahu a lhůtě jiné, pokud ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany vydá zvláštní opatření.
§ 11
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení.
Příloha k vyhlášce č. 495/1950 Ú. l. I.
2. strana
3. strana
4. strana
Pokyny pro vyplnění tiskopisů:
Program zalesnění vypracuji Československé státní lesy, n. p., mnisterstvo národní obrany a lesní závody s vlastním samostatným lesním hospodářem; pro pozemky ostatní lesní správa lesního společenstva.
Ke sloupci 2: V programu zalesnění budou zařazena všechna katastrální území dotčeného obvodu, pokud přicházejí v úvahu k provádění prací zalesňovacích, a to v abecedním pořádku. Uvnitř každého katastralního území se uvádějí vlastníci pozemků v pořadí držebnostních skupin, uvedených na obálce tohoto tiskopisu, rovněž v abecedním pořádku. Každý řádek je určen zpravidla jen pro jediný pozemek samostatného parcelního čísla. Pozemky mohou být zařazeny za sebou tak, aby byly vždy vyčerpány celé skupiny pozemků stejných stanovištních a jiných vlastností. Podrobné pokyny k provedení zalesnění (sl. 35) mohou se však vztahovat na více pozemků i v různých katastrálních územích, jsou-li stanovištní a jiné poměry stejné. Nestačí-li základní tiskopis, použijte vložek. Podklad pro vypracování plánu zalesnění tvoří soupis pozemků, vyhotovených příslušným místním národním výborem na tiskopise č. skl. 58/I.
Ke sloupci 4: Druh dosavadní kultury se uvádí podle skutečného stavu (na př. role, pastvina a pod.).
Ke sloupci 5: Popis pozemku budiž stručný, avšak výstižný pro posouzení účelu, který se zalesněním sleduje, pro stanovení způsobu zalesnění a časového programu. Na př.: „Osamocená parcela, povrch mírně porušen výmoly, písčito-štěrkovitá spodina“, nebo: „pozemek podél potoka, sklon 30° proti jihu, povrch půdy silně porušen, spodina jílovitá“.
Ke sloupci 6 a 7: Výměry pozemků mají odpovídají skutečnému stavu a mají být v souladu s údaji soupisu pozemků na tiskopise skl. č. 58/I. Pozemky souvislé jsou takové, které souvisí buď s lesem nebo s jinými pozemky nelesními, určenými k zalesnění. Pozemky roztroušené jsou takové, které leží osamocené bez souvislosti s lesem nebo s jinými k zalesnění určenými pozemky a jsou při tom malé rozlohy, takže samy o sobě nemají zvláštního významu pro pěstování dřeva, nýbrž jsou zalesňovány zpravidla z jiných veřejných zájmů. Bude tedy výměra pozemků zanesena buď do sloupce 6 nebo do sloupce 7 podle povahy případu.
Ke sloupci 8: Plochy pozemků v oblasti vodohospodářských prací jsou určeny podle dobrozdání orgánů lesnickotechnické ochrany půdy (hrazení bystřin) podle § 2 odst. 3 vyhlášky.
Ke sloupci 9: Účel zalesnění dlužno uvésti podle toho, zda jde o pozemky, jejichž zalesněním se sleduje hospodářské využití půdy nebo jde-li o zalesňování s hlediska zájmů vodohospodářských, po případě sledují-li se zájmy jiné. Na př. u pozemků s obvyklými stanovištními poměry přichází v úvahu především výroba dřeva. U pozemků v oblasti vodohospodářských prací půjde zpravidla o zřízení půdního krytu. U pozemků s nepříznivými stanovištními poměry bude nutno zříditi přechodný porostní kryt nebo zajistiti zlepšení fysikální a chemické struktury půdy pomocnou kulturou. U pozemků roztroušených malé rozlohy a nevýhodného tvaru může přicházet v úvahu zřízení ochranných krytů pro zvěř, vybudování okrasných hájů, založení vrboven a p. Proto se uvádí v tomto sloupci: výroba dřeva, půdní kryt, přechodná kultura, remíz, vrbovna, okrasný háj, sad a pod.
Ke sloupci 10: Lhůtu k zalesnění stanoví okresní národní výbor v souladu s celostátním hospodářským plánem. Pro pozemky státní určí v jednotivých případech lhůtu ministerstvo zemědělství.
Ke sloupci 11—16: Roční úkoly zalesňovací vyplývají v jednotlivém případě z celkové výměry pozemku a lhůty k zalesnění určené. Přitom třeba, pokud jde o rok 1951 a podle povahy případu výjimečně i o rok 1952, bráti zřetel na zásoby vyspělých sazenic stanovištně vhodných dřevin, na pravděpodobnost sklizně semen v úvahu přicházejících lesních dřevin a k pracovním možnostem. Pro další roky je nutno zařídit výrobu sazenic podle rozsahu zalesňovacích úkolů. Roční úkoly pracovní se uvádějí v arech.
Ke sloupci 18: Zde se podrobně uvádějí rozvrhy prací pomocných nebo poznámky o zalesňování dalších pozemků. Půjde zpravidla o zvláštní případy nezbytné přípravy půdy, o zřízení půdního krytu, o zřízení přechodného porostního krytu, o doplňování provedeného zalesnění, o ochranu lesních kutur, o provádění prvních pěstebních zásahů, o zjištění dalších vhodných pozemků pro zalesňování. Potřebu materiálu (travního semene, semene lupiny, janovce, zemědělských plodin, semene, řízků nebo sazenic keřů, přípravků na ochranu kultur, základních prostředků pro oplocení) vykazujte v pomocném sloupci.
Ke sloupci 17: Povinnost provésti práce zalesňovací postihuje zpravidla vlastníka pozemku. Je nerozhodné, provádí-li zalesňování osobně nebo zasazením jiných pracovních sil; směrodatnou je pouze ta okolnost, náklad zalesnění jde na účet vlastníka pozemku. V takovýchto případech netřeba tento sloupec vyplňovat. Vyplňuje se však povinně všude tam, kde zalesňování provádějí orgány jiné. a kdy úhrada nejde zcela k tíži vlastníka pozemku, na př. provádějí-li zalesňování služba lesnicko-technické ochrany půdy (hrazení bystřin) nebo okresní myslivecký spolek, vodohospodářská služba a pod. Nositelé zalesňovací povinnosti uvádějte zkratkou (ltop, OMS, vodoh. a pod.).
Ke sloupci 19—29: Uvádějte potřebné množství sazenic pro vlastní zalesnění a pro nezbytné vylepšování kultur. Přitom
dbejte předpisů o používání dřevin stanovištně vhodných (§ 1 odst. 1, zák. č. 206/1948 Sb. a § 8 vyhlášky).
porostního krytu, k vlastnímu zalesnění i k nezbytnému vylepšení kultury.
Ke sloupci 30—35: Zde se obdobně uvádějí potřebná množství semene. Semene může býti použito ke zřízení přechodného
Každou stránku vyplněného tiskopisu uzavřete snáškou ve sloupcích 6, 7, 8, 11—16, v pomocné rubrice v sloupci 18 a ve sloupcích 19—35. Program zalesnění dlužno vyhotoviti ve 3 exemplářích, z nichž jeden je určen k projednání u příslušného okresního národního výboru, druhý pro orgán, který bude provádět práce zalesňovací (tedy zpravidla lesní správa lesního společenstva nebo vlastní samostatný lesní hospodář u lesních závodů svazků lidové správy nebo velkých družstev obcí, po př. orgány lesnickotechnické ochrany půdy a pod.), třetí pro příslušný krajský národní výbor.
Ke sloupci 36—40: Sloupce 36—40 jsou určeny pro evidenci provedeného zalesnění.
Programy zalesnění pro lesní závody československých státních lesů, n. p. a ministerstvo národní obrany budou vypracovány rovněž ve třech vyhotoveních. Ředitelství lesních závodů československých státních lesů, n. p. předloží program zalesnění vždy v jednom vyhotovení příslušnému krajskému národnímu výboru a ústřednímu ředitelství.
2. strana
3. strana
4. strana
Pokyny pro vyplnění tiskopisů:
Program zalesnění vypracuji Československé státní lesy, n. p., mnisterstvo národní obrany a lesní závody s vlastním samostatným lesním hospodářem; pro pozemky ostatní lesní správa lesního společenstva.
Ke sloupci 2: V programu zalesnění budou zařazena všechna katastrální území dotčeného obvodu, pokud přicházejí v úvahu k provádění prací zalesňovacích, a to v abecedním pořádku. Uvnitř každého katastralního území se uvádějí vlastníci pozemků v pořadí držebnostních skupin, uvedených na obálce tohoto tiskopisu, rovněž v abecedním pořádku. Každý řádek je určen zpravidla jen pro jediný pozemek samostatného parcelního čísla. Pozemky mohou být zařazeny za sebou tak, aby byly vždy vyčerpány celé skupiny pozemků stejných stanovištních a jiných vlastností. Podrobné pokyny k provedení zalesnění (sl. 35) mohou se však vztahovat na více pozemků i v různých katastrálních územích, jsou-li stanovištní a jiné poměry stejné. Nestačí-li základní tiskopis, použijte vložek. Podklad pro vypracování plánu zalesnění tvoří soupis pozemků, vyhotovených příslušným místním národním výborem na tiskopise č. skl. 58/I.
Ke sloupci 4: Druh dosavadní kultury se uvádí podle skutečného stavu (na př. role, pastvina a pod.).
Ke sloupci 5: Popis pozemku budiž stručný, avšak výstižný pro posouzení účelu, který se zalesněním sleduje, pro stanovení způsobu zalesnění a časového programu. Na př.: „Osamocená parcela, povrch mírně porušen výmoly, písčito-štěrkovitá spodina“, nebo: „pozemek podél potoka, sklon 30° proti jihu, povrch půdy silně porušen, spodina jílovitá“.
Ke sloupci 6 a 7: Výměry pozemků mají odpovídají skutečnému stavu a mají být v souladu s údaji soupisu pozemků na tiskopise skl. č. 58/I. Pozemky souvislé jsou takové, které souvisí buď s lesem nebo s jinými pozemky nelesními, určenými k zalesnění. Pozemky roztroušené jsou takové, které leží osamocené bez souvislosti s lesem nebo s jinými k zalesnění určenými pozemky a jsou při tom malé rozlohy, takže samy o sobě nemají zvláštního významu pro pěstování dřeva, nýbrž jsou zalesňovány zpravidla z jiných veřejných zájmů. Bude tedy výměra pozemků zanesena buď do sloupce 6 nebo do sloupce 7 podle povahy případu.
Ke sloupci 8: Plochy pozemků v oblasti vodohospodářských prací jsou určeny podle dobrozdání orgánů lesnickotechnické ochrany půdy (hrazení bystřin) podle § 2 odst. 3 vyhlášky.
Ke sloupci 9: Účel zalesnění dlužno uvésti podle toho, zda jde o pozemky, jejichž zalesněním se sleduje hospodářské využití půdy nebo jde-li o zalesňování s hlediska zájmů vodohospodářských, po případě sledují-li se zájmy jiné. Na př. u pozemků s obvyklými stanovištními poměry přichází v úvahu především výroba dřeva. U pozemků v oblasti vodohospodářských prací půjde zpravidla o zřízení půdního krytu. U pozemků s nepříznivými stanovištními poměry bude nutno zříditi přechodný porostní kryt nebo zajistiti zlepšení fysikální a chemické struktury půdy pomocnou kulturou. U pozemků roztroušených malé rozlohy a nevýhodného tvaru může přicházet v úvahu zřízení ochranných krytů pro zvěř, vybudování okrasných hájů, založení vrboven a p. Proto se uvádí v tomto sloupci: výroba dřeva, půdní kryt, přechodná kultura, remíz, vrbovna, okrasný háj, sad a pod.
Ke sloupci 10: Lhůtu k zalesnění stanoví okresní národní výbor v souladu s celostátním hospodářským plánem. Pro pozemky státní určí v jednotivých případech lhůtu ministerstvo zemědělství.
Ke sloupci 11—16: Roční úkoly zalesňovací vyplývají v jednotlivém případě z celkové výměry pozemku a lhůty k zalesnění určené. Přitom třeba, pokud jde o rok 1951 a podle povahy případu výjimečně i o rok 1952, bráti zřetel na zásoby vyspělých sazenic stanovištně vhodných dřevin, na pravděpodobnost sklizně semen v úvahu přicházejících lesních dřevin a k pracovním možnostem. Pro další roky je nutno zařídit výrobu sazenic podle rozsahu zalesňovacích úkolů. Roční úkoly pracovní se uvádějí v arech.
Ke sloupci 18: Zde se podrobně uvádějí rozvrhy prací pomocných nebo poznámky o zalesňování dalších pozemků. Půjde zpravidla o zvláštní případy nezbytné přípravy půdy, o zřízení půdního krytu, o zřízení přechodného porostního krytu, o doplňování provedeného zalesnění, o ochranu lesních kutur, o provádění prvních pěstebních zásahů, o zjištění dalších vhodných pozemků pro zalesňování. Potřebu materiálu (travního semene, semene lupiny, janovce, zemědělských plodin, semene, řízků nebo sazenic keřů, přípravků na ochranu kultur, základních prostředků pro oplocení) vykazujte v pomocném sloupci.
Ke sloupci 17: Povinnost provésti práce zalesňovací postihuje zpravidla vlastníka pozemku. Je nerozhodné, provádí-li zalesňování osobně nebo zasazením jiných pracovních sil; směrodatnou je pouze ta okolnost, náklad zalesnění jde na účet vlastníka pozemku. V takovýchto případech netřeba tento sloupec vyplňovat. Vyplňuje se však povinně všude tam, kde zalesňování provádějí orgány jiné. a kdy úhrada nejde zcela k tíži vlastníka pozemku, na př. provádějí-li zalesňování služba lesnicko-technické ochrany půdy (hrazení bystřin) nebo okresní myslivecký spolek, vodohospodářská služba a pod. Nositelé zalesňovací povinnosti uvádějte zkratkou (ltop, OMS, vodoh. a pod.).
Ke sloupci 19—29: Uvádějte potřebné množství sazenic pro vlastní zalesnění a pro nezbytné vylepšování kultur. Přitom
dbejte předpisů o používání dřevin stanovištně vhodných (§ 1 odst. 1, zák. č. 206/1948 Sb. a § 8 vyhlášky).
porostního krytu, k vlastnímu zalesnění i k nezbytnému vylepšení kultury.
Ke sloupci 30—35: Zde se obdobně uvádějí potřebná množství semene. Semene může býti použito ke zřízení přechodného
Každou stránku vyplněného tiskopisu uzavřete snáškou ve sloupcích 6, 7, 8, 11—16, v pomocné rubrice v sloupci 18 a ve sloupcích 19—35. Program zalesnění dlužno vyhotoviti ve 3 exemplářích, z nichž jeden je určen k projednání u příslušného okresního národního výboru, druhý pro orgán, který bude provádět práce zalesňovací (tedy zpravidla lesní správa lesního společenstva nebo vlastní samostatný lesní hospodář u lesních závodů svazků lidové správy nebo velkých družstev obcí, po př. orgány lesnickotechnické ochrany půdy a pod.), třetí pro příslušný krajský národní výbor.
Ke sloupci 36—40: Sloupce 36—40 jsou určeny pro evidenci provedeného zalesnění.
Programy zalesnění pro lesní závody československých státních lesů, n. p. a ministerstvo národní obrany budou vypracovány rovněž ve třech vyhotoveních. Ředitelství lesních závodů československých státních lesů, n. p. předloží program zalesnění vždy v jednom vyhotovení příslušnému krajskému národnímu výboru a ústřednímu ředitelství.